Lví král- Simbův syn Kopa: Kopův příběh. ✔

16. Nemůžu se vrátit domů.

Tak uběhlo několik měsíců a Kopa s Kasim byli zatím pořád spolu. Za ty měsíce už vyrostli byli už větší lvíčata.
Bylo ráno slunce zrovna vystoupalo na oblohu. Kasi se vzbudil a protáhl se. Pak si stoupl a rozhlédl se po okolí jen Kopu nikde neviděl. Díval se kde by Kopa mohl být když ho ale pořád neviděl tak zakřičel: „Kopó kde si?!” Vtom se odněkud ozvalo: „Tady jsem.” Kasi se díval odkud se to ozvalo a zeptal se: „Kde tedy jsi Kopo?” „No přeci tady na té palmě” Odpověděl Kopa. Kasi se podíval na vysokou palmu a řekl: „Co tam děláš?” Kopa odpověděl: „No díval jsem se jestli by tady nemohlo něco být pro nás aspoň na snídali” Kasi pověděl: „dokážeš se dostat teď dolů nebo ti mám pomoc?” Kopa řekl: „Tak mi tedy třeba pomoc” Kasi začal třást tou palmou a Kopa řekl: „Kasi co to vyvádíš?!” Kasi odpověděl: „No přece tě dostávám z té palmy dolů jak si chtěl.” Kopa pak letěl ze stromu dolů a spadl na zem. Vstal ze země,otřepal se a řekl: „Au,to nebylo moc hezké Kasi” Kasi řekl: „No dobře tak promiň ale nevěděl jsem jak jinak tě dostat dolů” Pak se otočil a někam šel. Kopa se na něj díval a zeptal se: „Kam jdeš Kasi?” Kasi se na něj otočil a řekl: „Jdu se napít k řece. Chceš jí taky Kopo?” Kopa odpověděl: „Ne děkuji Kasi” Kasi se tedy otočil a šel se napít.

Kopa tam zůstal sám lehl si na kámen a říkal si: „Ach,zajímalo by mě jaké to je na Lví skále? Určitě už na mě dávno zapomněli. Jenže já se nemůžu vrátit domů i když se mi stýská. Nepřijaly by mě mezi sebe protože jsem utekl a nevrátil se. To by mi určitě neodpustili a byli by na mě pořád naštvání a možná by se nedokázali na mě ani podívat.” Dořekl to sklopil uši a dal hlavu smutně k zemi.