Meeting with MGCN b. [FF]

4

Po chvíli zkoumání stropu jsem usoudila, že pokus o další spánek nemá cenu. Což byl důvod mého následného cestování do kuchyně. Po chvíli jsem si uvědomila, že by také bylo chytré zjistit, kolik je hodin. 

Sedm.

Takový čas byl na hodinách a já měla sto chutí si hlavou praštit o kuchyňskou linku. 

Přišlo mi divné být tak brzy vzhůru v cizím domě. Ale co jsem měla dělat? Převalovat se v posteli z jednoho boku na druhý? Radši jsem si napustila do sklenice vodu a zády opřená o linku jsem ji pomalu upíjela. 

Těšila jsem se na dnešek. Kluci nás měli provést po městě a pro mě to bylo jako sen. Já jsem v LA? No páni. Nebylo to jako jet v létě s rodinou do Řecka na dovolenou. Nebo kamkoliv jinam, kam jsme jezdili. Teď jsem byla míle daleko ode všech z rodiny. Nezvyk no. Mamka mi ještě před odjezdem říkala, že mám volat, nebo alespoň psát a to každý den, když jsem tolik daleko. Ne že by mi to neříkala i když jsem byla třeba jen na lyžáku v Alpách.

Zakroutila jsem nad jedním ze svých rodičů hlavu. Vždycky byla starostlivá. 

,,Nicol? Co tu děláš tak brzo?" 

Málem jsem dostala infartk, jak jsem se lekla. Hodila jsem na Haye zlostný pohled.