Pohled Nicolase
„Padej se jí omluvit!" řekla učitelka, a přitom mě vraždila pohledem. Když jsme už chvíli se zabíjeli pohledem, tak jsem to vzdal a šel za ní. Měl jsem štěstí, viděl jsem ji hned na chodbě, tak jsem za ní rychle šel.
„Hej! Počkej...Sakra počkej Charlotte!" konečně zastavila a já k ní došel.
„Nicolasy" vau jak nečekané, že jsem to já ...fakt tleskám ... o můj bože.
„No...prostě sorry, trochu jsem to přehnal" rychle jsem řekl, protože se mi to dost příčilo.
„To je dobrý" kuňkla a bylo vidět, že to nečekala.
„Ok" řekl jsem a honem vypadl pryč.
Školu jsem už naštěstí přežil a teď jsem byl v šatně ragby hráčů... mé druhé rodině (a ano jsem kapitán našeho ragby týmu)
„Uvidíme se zítra kluci" křikl na nás ještě trenér. V šatně jsem si dal rychlou sprchu a vyrazil konečně pryč.
Sandra
ČTEŠ
Are you kidding me?
Novela Juvenil„Proč si myslíš, že už bych na to s tebou nesedla?" Zaraženě na mě zvedl ty šedé oči a bylo v nich vidět na chvíli obrovské překvapení. To ale jak se rychle objevilo, tak taky rychle zmizelo a vystřídal to opět bez emocionální pohled. „Normální lidé...
