Mise Orpheus

Příprava

„Tak jo," řekl Kells. „Máme hodinu do přistání, takže si to celé zopakujeme. Poslali nás sem, protože se na Asterii něco stalo. Předtím, než s nimi ve středisku ztratili kontakt, někdo stihl odvysílat nouzový signál. Nevíme proč, ani kdo. Proto přicházíme na scénu my. Jakmile přistaneme a vylezeme z lodi, tak obhlídneme celou základnu. Pak zkusíme vlízt dovnitř. Na zemský orbitě mezitím čeká transport, abychom mohli evakuovat ty, které tam najdeme.  Jo a hlavně, nechci tady žádnej úraz, jasný? Prostě zjistíme, proč jsme se sem táhli tři dny, zavřený v týhle plechovce." Gestem ruky obsáhl celý vnitřek modulu, kde právě byli. Josh mu musel dát za pravdu, třídenní pobyt ve vesmíru si na nich vybral svou daň. Spát museli v letových křeslech, jídlo měli z potravinových tub a o podtlakovém záchodu radši ani nemluvě. „Takže, začnete se oblíkat a pomožte si navzájem." Dokončil svůj proslov velitel mise Kells. 

Woods se mezitím přesunul k vestavěnému bezpečnostnímu kontejneru na stěně a zkontroloval, zda je jeho samopal zajištěný, a jestli se s ním během přistání nic nestane. Byl to bývalý voják americké armády, ale nebezpečí kosmu ho lákalo mnohem víc. Proto byl jedním ze čtyř astronautů vyslaných na tuto misi. Další člen posádky byl Scott Teagan, zdravotník, který si také pobyl nějaký čas ve vesmíru. Čtvrtý člen posádky byl Josh Lawrence. Sice neměl moc zkušeností v kosmu, ale jeho technické schopnosti byly neocenitelné. 

„Hej, zelenáči," promluvil na něj Woods. „Přestaň rozjímat a pojď, jsi na řadě." 

To Joshe vytrhlo z přemýšlení. Nasadil si headset, který se skládal ze sluchátek a mikrofonu umístěných v astronautské čapce, a upravil si hadičku na vodu. Na svojí kombinézu si nasadil spodní díl skafandru. Natáhl ruce nad hlavu a Woods mu nasadil horní část, kterou spojil pomocí kruhového pásu se spodním dílem skafandru. Poté si nasadil rukavice a upevnil si je na konce rukávů. Pokaždé se ozvalo cvaknutí, jak do sebe díly zapadly. Nakonec mu Woods zkontroloval připojení headsetu v čapce s komunikačním modulem, a propojení hadičky s vakem na vodu. Když se ujistil, že vše je tam, kde má být, Josh zase pomohl jemu s oblékáním. Tímto způsob byli všichni čtyři astronauti za chvíli připraveni. 

„Tak jo," prohlásil opět Kells. Josh si už předtím všiml, že toto sousloví používá velitel až příliš často. „Teď když jsme nachystaní, zapněte se do křesel, máme tak půl hodiny do přistání. To udělá autopilot a pak to hezky začne..." 

Joshovi ta věta připadala až moc zlověstná.