Prasklina za Prasklinu

15 3 0
                                    

Josh se okamžitě ohlédl směrem, kterým ho viděl odcházet. To, co uviděl, ho šokovalo. Před základnou se válela postava ve skafandru, ze kterého unikal kyslík. Díky tomu  byla viditelná na velkou vzdálenost.

„To je Scott!" vyjekl Josh. „Musíme mu jít pomoct!" řekl, a už chtěl vyběhnout jeho směrem, ale Woods ho zadržel.

„Joshi! Ne! Někdo mu porušil skafandr, takže se koukej schovat dovnitř. Stejně, než bychom tam doběhli, bylo by už pozdě."

„Ale přece ho nemůžeme jen tak nechat, ne?" odporoval Josh

„Já bohužel nevidím jinou možnost," odpověděl Woods. „Nejvíc teď pomůžeš tak, že si zapneš kameru a já sundám toho hajzla, jakmile se objeví." Josh ho poslechnul. Zapnul nahrávání a zaostřil na místo, kde nyní leželo již nehybné tělo Scotta. Po chvíli Woods ukázal na jednou místo, asi deset metrů za tělem. Josh uviděl postavu ve skafandru, jak se rozhlíží všemi směry. Všiml si také, že má v ruce samopal, úplně stejný jako ty, které viděl na sovětské základně. Woods pozvedl vlastní zbraň. Byl to mistrný střelec. Uběhl jen okamžik, a Woods stiskl spoušť. Josh viděl, jak se pozlacené hledí na helmě postavy roztříštilo, z helmy začal proudem unikat kyslík. Postava spadla na záda. Josh předpokládal, že smrt nastala okamžitě, protože pokud kulka prorazila helmu, tak musela projít i hlavou postavy.

„Je tady rover," promluvil Woods. „Odjisti ho a připrav, ať s ním můžeme vyjet." Josh jen přikývl. Zvedl se a šel podél vnitřní stěny nákladového prostoru, až se zastavil u roveru. Byl to dopravní prostředek až pro čtyři astronauty. Josh ho obešel kolem dokola a odjistil upevnění kol. Jakmile to udělal, usedl na místo řidiče, a připoutal se. Ovládání roveru se omezovalo na joystick umístěný po jeho pravé ruce a na základní panel, umístěný před Joshem. Joystick byl kvůli rozměrným rukavicím skafandru o něco větší, stejně jako tlačítka na panelu. Josh zapnul baterii a vypnul všechna světla. Snažil se ovládnout svůj třes v rukou. Počkal, až Woods vyleze po rampě nahoru a nastoupí. Jakmile to udělal, tak řekl: „Pojedeme co nejrychleji k té nejbližší komoře, odkud pravděpodobně ten člověk vyšel. Ty řídíš a já budu střílet, pokud to bude potřeba, jasné?"

„Jo, dobře," odpověděl, a snažil se, aby jeho hlas zněl co nejnormálněji. Rukou doslova drtil joystick. Posunul směrem od sebe, a rover se rozjel. Josh s ním sjel z rampy nákladového prostoru. Základna se přibližovala opravdu rychle, vzdálenost mezi ní a transportérem urazili během půl minuty. Během cesty se Josh ještě několikrát ohlédl na Scottovo tělo.

Přechodová komora, která jim byla nejblíž, se nacházela u stanice pro rovery. Josh vyjel po kráteru nahoru, na hladký povrch základny, a přijel ke stanici roverů. Woods neváhal ani vteřinu, odepnul si pás a spěchal ke dveřím.

Mise OrpheusKde žijí příběhy. Začni objevovat