(Pozastaveno do roku 2022) Pravý dědic

2. Po obědě

Potom co se dojedl oběd, se každý rozešel do svých pokojů. Deidara a Naruto měli společný. Dei si usedl za stůl, vytáhl si svou knihu a začal číst. Konečně byl na chvíli v klidu...., nebo si to tak alespoň myslel. ,,Já tě nechápu..." Daidara se zmateně otočil na Naruta. ,,A co nechápeš?" Naru skočil na postel a znuděně pravil.
,,Jak tě něco takového může vůbec bavit." Na to se Dei mohl jen pousmát. ,,Každý je jiný Naru... Mě třeba baví malování, knížky a spěv. Tebe zas baví, lítat za holkama, střílet z praku a dělat mi den co den potíže." Pak se otočil na svého praštěného bratra. ,,Každý vypadá jinak, každý cítí něco jinak, každého baví něco jiného a to znás dělá to čím jsme. Jsme jiní a to nás posiluje." Naruto ho znuděně odbyl. ,,Na něco si zapomněl Deii-niichan. Jestli jsme všichni jiní, tak proč jen nás všichni nenávidí?" Deidara si mohl jen povzdychnout. ,,Ano celkem dost lidí z vesnice nás nenávidí, ale zapoměl si, že tu jsou i jiní lidé." Naru se zmateně podíval na bratra. ''Co tím myslí jiní lidé?'' ,, Tsunade-san, Jiraiya-san, Hinata a nebo Gaara." Naru si povzdychl, vůbec nevěděl kam tím míří. ,,Milý Deidaro, asi jsi zapoměl, že to jsou jen čtyři lidi a navíc Hinata a Gaara tu nežijí, chodí sem jen na návštěvu." Deidara si dal ukazováček na rty a dělal, že nad tím přemýšlí. ,,Nó to máš asi pravdu Naru. Jsou to opravdu jen čtyři lidi, no popravdě jen dva....
Ale víš co? Aspoň se ukázalo, že také nejsou jako ostatní." Naruto už byl úpně zmatený. ,,Lidé se podle mě dělí na tři typy. Ten první se bojí nových věcí. Což je třeba táta. Vymýšlí nové a snaží se tím pomoci druhým, ale ostatní se toho bojí a tak se to snaží skrývat za nenávistí. Druhý typ, jsou jen hloupí lidé kteří se chvají jak ovečky a dělají přesně to co po nich chcou druzí. Jako třeba nenáviď ho taky, oblíkej se takto, měj rád toho a tak dále... A ten poslední jsme my. Lidé kteří se nebojí nových věcí......., lidé kteří chcou objevovat. Tsunade-san, Jiraiya-san, Hinata a Gaara se nebáli nás poznat a i přesto že se je lidé snažili přesvědčit o opaku, nás poznali. A my si našli pravé přátelé..."
Naruto se na něj laskavě usmál. ,,Víš co by na to řekla paní Saika?"
,,Buď máš velkou fantazii a nebo jsi hlupák." Na to se oba bratři začali smát. ,,Víš co Dei-niichan? Už to bude nějaká doba, ale co kdybychom si společně někam vyrazili?" Zeptal se Naru a seskočil z postele. ,,No to snad né! Teď když jsem ti to vysvětlil mě chceš táhnout ven? Zrovna teď jsem si chtěl číst!" Naruto ho na něj otráveně vzhlédl. ,,Vždyť tuhle jsi přečetl už třikrát...."
,,Někdy se vyplatí si jí přečíst i po čtvrté." Oznámil Deii. Naruto se naklonil k němu a začal prosit.
,,Prosím. "
,,Ne..."
,,Prosím!"
,,Ne!"
,,Prosím!!"
,,Ne!!!"
,,Prosím!!!!"
Deidara už to nevydržel a se vstekem se otočil na Naruta, ale to co uviděl ho zarazilo. ,,Naruto říkám..." Byly to dvě obrovské, kulaté, rozkošné psí oči, které ho prosili o odpověď. ,,Em...é..ó....
Tak jo. Půjdu s tebou ty trdlo."A tak to Deidara vzdal. "Ach jo. Podvodník jeden! Tenhle trik jsem ho naučil já!" A takhle se oba vydali ven, kde potkali svého nepřítele...