(Pozastaveno do roku 2022) Pravý dědic

11. Věci se začínají měnit.

Upozornění! Kapitoly se mi nějak přeházeli. Tak to nečtěte, jak to jde za sebou, ale podle čísel.  Děkuji.
A tak se ti dva zas vrátili do práce. Potom co se stalo, si už nikdo moc nedovoloval a když už ano, dostal. A každý přece ví, že Naruto umí dávat rány. Nakonec odbila sedmá hodina, což znamená, že bratrům končí směna a když už odešel poslední opilec, šly také. Paní Saika je už radši nezaúkolovala. No a kdo by se divil? Co bratři odcházeli, se jen smáli. Takhle vidět Saiku-san je pobavilo. ,,Viděl si ten její výraz? Tohle už nezapomenu!" Smál se Dei. ,,Jo to máš pravdu." Přitakal Naru. ,,Hele Dei-niichan..... jaké je to tajemství Saiky-san?" Deidara se na něj spiklenecky usmál. ,,Ty jsi mi ale zvědý. Proč bys to chtěl vědět?" Naruto jen trucovitě řekl. ,,Protože to není fér! Mezi námi nebylo nikdy žádné tajemství, takže proto!" Na tyhle slova Dei zastavil. ,,Každý má své tajemství Naru.... To nejtajnější tajemství a nechce, aby to kdokoliv věděl a když se nad tím zamyslíš, i ty máš určitě jedno." Naruto se na Deidaru zvláštně podíval. "Už zase má kolem sebe tu divnou auru. Zajímalo by mě o co tady de. ,,Ale jestli to chceš opravdu tak vědět, tak pojď sem." Řekl z ničeho nic, zas ten usmívající se Deidara. Naruto tedy k němu zas přiběhl a Dei mu to pošeptal do ucha. ,,Có?!" Rozkřikl se vykolejený Naru, tak že ho snad bylo slyšet i v deštné vesnici. ,,Pššš!! Ty snad chceš, aby nás všichni slyšeli!!" Pokáral ho Dei a dokonce mu dal i menší pohlavek. ,,Promin onii-chan, jen mě to vykolejilo." Omluvně pověděl. ,,Neměl jsem tušení, že Saika-san je takový druh člověka." Deidara si povzdychl. ,,A proto to zůstane mezi námi. Kdybychom toho využili, nebyli bychom o nic lepší než ostatní." Pak se na Naruta pořádně usmál. ,,Jestli chceme, aby nás tahle vesnice uznala, uděláme to po našem né? Jsme přece rod Uzumaki." Naru si jen odfrkl. ,,A zase se zde ukázal pan chytrolín. Doufám, že se brzy nevynoří s učebnicí fyziky. " Na to ho Dei chytil za hlavu až to trochu bolelo. ,,Ó vážně? Tak tedy dobře. Až příště budeš chtít něco vysvětlit, ukáže se zde místo hodného brášky zlosin." A na to se začal ďábelsky smát. ,,Dei-niichan prosím přestaň, vypadáš zase jak démon." Povzdychl si Naruto. Pak se ale Deidara z ničeho nic opět zastavil. ,,Málem jsem zapoměl! Můsím dneska vrátit ten deník!" Naruto se zastavil a otráveně dodal. ,,Nechat to na zítřek, tě nenapadlo?" Dei si povzdychl. ,,Dneska tam nebude Jiraiya a já nechci, aby mě zas přemlouval. Víš jak je tvrdohlavý." Naru jen pokyval hlavou, že rozumí. ,,Tak běš, vyřídím tátovi, že příjdeš později." Dei se na něj krásně zaculil. ,,Víš, že někdy dovedeš být roztomilý? Asi na té nevěstě přeci jen bude." Naruto zareagoval červenáním. ,,Cos to řekl?! Já nejsem roztomilý dattabayo! A t..ty už běž pitomče!" Řekl a rozmáchl se po něm rukou. Deidara se jen vyhl a s úsměv se rozběhl ke knihovně. ,,Večeři máte už nachystanou, tak si jen ohřejte!" Naruto si odfrkl. ,,No jó furt!" A taky odešel. Deidara už byl pár metrů od knihovny, když si všiml něčeho zvláštního............. Z knihovny šly světélka.... ,,To je zvláštní myslel jsem, že Jiraiya-san tu dnes nebude." Pomalým tempem se tam vydal. Našlapoval pomalu a potichu. Měl z toho opravdu špatný pocit, ale nezastavoval. Pak vzal z tajného místa klíč a vešel do knihovny. ,,Kdyby se sem někdo vloupal, tak by dveře byli nějak poškozené, ale nebyli." Zašeptal. Jeho oči však upoutal stolek, kde Jiraiya-san často spával. Byla tam svíčka a u ní papírek. 'Milý Dei už sem se konečně vrátil z cesty a na chvíli jsem si odskočil ven. Tak ať tě to světlo zvenku nevyděsý'. Psalo se tam. Deidara si oddechl. ,,Bál? Něco takového mě vůbec neviděsilo dědo..." Ale upřímě byl rád, že to tak dopadlo.

Naž však ale.......

stačil dát na deník........

na stůl........,

ozvala se........

děsivá rána........

Zbytek nechám na vás!😁
Schvýlně! Co si myslíte, že to bylo?
Vaši odpověď mi napište do komentářů.
Jinak tu mám upozornění. Poslední dobou mi to
tady nějak blbne a promíchali se mi kapitoly, tak to prosím nečtěte, tak jak to de za sebou, ale podle čísel.
Děkuji.