(Pozastaveno do roku 2022) Pravý dědic

6. To co mě užírá...

Řeknu vám pravdu. Nikdy si nezahrávejte s Deidarou Uzumaki. Nejen, že je silný, ale zároveň dokáže vždycky něco vymyslet. A proto tu teď stojí Pein a neví co říct. ,,O...očem to mluvíš? Jaká hlava druhá? Jaký parafrag?" Byl zmatený. ,,Je to paragraf Peine."
Opravil ho Dei. Pein vypadal, že chce ještě něco říct, ale Dei ho zastavil. ,,A myslím si, že víš, že starostka vesnice Tsunade-san je naší dobrou přítelkyní." Zastrašil Peina Deidara. ,,Takže se tě zeptám ještě jednou..... Vážně chceš se mnou bojovat, a nebo odejdeš?" Pein už vypadal jak vzteklé zvíře, ale než stačil cokoliv říct, zastavila ho modrovlasá žena... Konan. Ze vsteku popadl Deie za košili a přitáhl si ho k sobě, tak blízko aby je nikdo neslyšel. ,,Tentokrát jsi vyhrál Dei...., ale nezapomeň, já vždy dostanu co chci... A to bys měl, přece vědět víc než kdokoli jiný..." Zašeptal mu do ucha a ušklíbl se. Pak ho nakonec pustil a oprášil, jako by byl od prachu. ,,Tak se měj zamilovaná panno, písečná příšerko, nebojácný krasavče a otravný právníku." Nakonec ještě mrkl na Naruta a odešel. Než je však opustil, otočil se na Deidaru. ,,Ještě si to s tebou vyřídím Dei, tak nezapomeň." A byl pryč... Jediné co po něm zbylo, byl vstek a strach. Naru se ustaraně podíval na Deidaru. ,,Jsi v pořádku Dei-niichan?" Deidara mu to vrátil se svým zmateným výrazem. ,,Zda jsem já v pořádku? To bych se měl ptát spíš já tebe než ty mě. Jsi v pořádku Naru? Neudělal ti nic že ne?" Strachoval se oněj Dei. ,,Ano jsem. A to jen díky tobě, ale jsi si jistý, že ti nic není?" Nedal se odbýt Naru. Dei byl už opravdu zmatený. ,,A proč bych nebyl?" Naruto smutně sklonil hlavu. ,,Protože kdykoliv jsi s Peinem, jako bys to ani nebyl ty. Jako bys měl kolem sebe jinou auru... N..no těžko se to vysvětluje! Prostě mám o tebe starost! Stačí?!" Vykřikl na něj a pak ho chytil za ruce. ,,Kdyby si s ním měl něco společného, řekl bys mi to že? Netajíš mi nic." Deidara se na něj usmál. ,,Jediné co spolu máme společné, jsi ty. Jedno velký blonďatý trdlo." Jenže Naruto věděl, že to byl falešný úsměv. A taky věděl, že stím nemůže nic dělat. Jen čekat a doufat, že mu to někdy poví. A to on opravdu nesnášel čekání. Byl hyperaktivní, až běda... A co si myslel Deidara? "Blbej Pein, zlej Pein, hroznej Pein! Opravdu mě naštval! Jestli ještě někdy šáhne na Naruta, tak neskončí v nemocnici, ale rovnou v hrobě!! To můžu klidně zařídit!!! Ale... Naru má pravdu..... Jiná aura? Možná. Jestli s ním mám něco společného? Ano, ano to mám. A už nikdy mít nechci! To co se stalo tenkrát, mu nikdy neodpustím.... I když to byla i má vina. A to co jsem udělal, si také nikdy neodpustím.... Ale právě teď žiji tekhle... Tohle je můj život, můj osud... Celý svůj život budu napravovat své chyby a starat se o ostatní. Tohle jsem si zvolil...."
,,Tak už pojď. Za chvíli bude tma a táta bude mít starost." Pravil Dei. Gaara slíbil, že doprovodí Hin, abychom neměli starosti. Tak jsme se pomalým tempem vydali domů a i když to chvíli trvalo, začali jsme se zas bavit. Moc dobře jsem věděl, co si Naru myslí. A taky jsem dobře věděl, že ho to užírá. Ale byl jsem šťastný, že to respektuje. Možná mu to jednou povím...., ale teď ne. Nejsem na to ještě připravený. Když jsme se dostali domů, táta mi oznámil, že mluvil s Jiraiyou-san a že zítra nebude k mání, ale klidně mohu přijít. Že prý vím kde jsou klíče. A jo. Vím kde sou klíče. A věřte mi, že to jak to vím, se nechcete dozvědět....

A tak se chlapci vydali do postelí a spočinuli do hlubokého spánku.... Jenže to netušili, že se zítra začne jejich život obracet vzhůru nohama....

Tak doufám, že se líbilo!!
A předem se omlouvám, kdyby tu byla chyba....
Mám však jednu otázku.... Nevím jak to berete s párováním postav. V téhle knize bych totiž moc ráda spárovala Gaaru s Hinatou. (Existuje to vůbec?) Nejspíš jsem asi zešílela, protože by mě tenhle pár nikdy nenapad. Ale nechám to na vás....