Pein se s úšklebkem díval na trojici přátlů. "Pein, neboli bolest za sebou vždycky zanechal jen spoušť... Utrpení a strach, to byla jeho denní rutina. Nikdo ho neměl rád a každý se ho bál. Kamkoliv šel, ho neštěstí doprovázelo... Navíc vedl organizaci Akatsuki. V Akatsuki přebývali ti nejhorší kriminálníci. Opravdu nejhorší z nejhorších... A k tomu aby to nebylo málo, měl zálusk na Naruta Uzumakiho. Jinak ve zkratce na mě!!! Jenže já se Peina nebojím! A jen ať si něco zkusí. Pak si on bude ztěžovat v nemocnici."Pein se nakonec vydal k Hinatě. ,,Takže tobě se někdo líbí Hinato? To je mi ale překvapení." Řekl ironicky a víc a víc se k ní přibližoval. ,,Že by to byl brunet, a nebo blonďák? No hádám ať vypadá jak koliv, tvé srdce po něm touží..." Byl od ní jen pár centimetrů a začal si hrát s jejími vlasy. ,,Je to snad někdo, koho znám? Mám snad hádat?" Hin už byla celá vyklepaná a sotva se držrla na nohou. ,,Okamži tě ji nech na pokoji!" Postavil se za ni Gaara. ,,Ach málem bych zapoměl na naši písečnou příšerku. Jak pak ty se máš? Že by už žádné náznaky šílenství? To musí mít maminka radost." Bavil se Pein, avšak Gaara už strácel trpělivost. ,,Já tě zabiju!" Rozehnal se na něj, ale Naru ho zastavil. ,,Poslechni Gaaru, nech Hin na pokoji." Pein se zase ušklíbl. ,,Nebudu se opakovat, odstup od Hinaty Peine." Zavrčel Naruto a Pein ustoupil. Gaara okamžitě letěl za ní. ,,Jsi v pořádku Hin?"
,,Umn...uhm." Pokývala hlavou. Pein se mezitím pomalým tempem blížl k Narutovi. ,,Jsi pořád nebojácný."
,,A ty pořád grázl." Oplatil mu Naru. Nato se Pein začal smát. ,,Jo, to máš pravdu." Pein se s každým slovem blížl víc a víc. Nejspíš čekal, že před ním bude Naru couvat strachy, ale ani se nehnul. Jen tam tak stál a nenávistným pohledem ho zabíjel a když už od sebe byly jen pár centimetrů, se Pein nahl a pohladil ho po tváři. ,,To jak se mě nebojíš mi dost leze na nervy, ale zároveň mě to vzrušuje..." Naruto se uchechtl a odhodil jeho dlaň pryč. ,,Tak to by ses měl raději hlídat, abys na mě nevyjel...., jinak ti zaručuju, že pro tebe přijede záchranka. Pein se na Narutovu poznámku ušklíbl. ,,Ano. Máš sílu i talent, to uznávám...., ale to nestačí. Nestačí to na to, abys mě porazil." A v tu chvíli jakoby Naruta všechna síla opustila. Jeho ruce se spustili dolů, jakoby byly z kovu. Bylo to jakoby ho drtila gravitace. Potil se, nemohl dýchat a ani se nemohl hnout, ale to co z toho bylo nejhorší, bylo to, že měl strach. ,,Cítíš to? Hádám, žes ještě nikdy necítil takovou drtivou sílu. A věřmi..., použil jsem jen malou část." Pravil a znovu se blížil rukou k Narutovi, ale než stačil cokoliv udělat, někdo ho silně po té ruce pleskl sešitem, až celá zrudla. ,,Jé ahoj Peine, jak pak se máš?" Byl to Dei. Hned co si všim, co se děje, spěchal za nimi. Co však bylo zvláští, bylo když se Deidara objevil. Všechna nevolnost Naruta opustila a měl zas energii. ,,Já se mám totiž skvěle." Hinata, Gaara i Naruto byly hrozně rádi, za to že se Dei ukázal. Bůh ví, kdyby nepřišel včas. ,,Deidaró...." Zavrčel Pein. On asi nebyl moc šťastný, že se Deii ukázal. ,,Řeknu ti to jen jednou, tak pozorně poslouchej... Vypadni a drž se dál od mé rodiny." Zavrčel na něj zas Dei a oba dva se začali propalovat
zabijácky-nenávistným pohledem. ,,Jinak co?! Udělal jsem snad něco zlého? Nic na mě nemáš Deii a tvé řečičky mě nijak neviděsí." Domluvil Pein. Pak ale Deidara udělal něco, co nikdo nečekal.... Zářivě se na něj usmál. ,,A to osahávání bylo co. hmm?" Oplatil mu to, tak že zrudl. ,,To...to nebylo žádné osahávání, ale...ale přátelské gesto." Deidara se jen uchechtl. ,,Vskutku? To asi neznáš řád co? Hlava druhá, paragraf sednáct, číslo šest. Víš co tam je? Ani nechtěj vědět, co tě čeká..."
ČTEŠ
(Pozastaveno do roku 2022) Pravý dědic
FantasyPříběh o lásce, prokletí a krutosti.... Je jen na vás, zda se vydáte po stopách magie a poslechnete si dávný příběh, který změnil osud dvou obyčejných bratrů......
