První steeplechase

-12- EMMA

Seděla jsem na trávě u příjezdové cesty a spolu se zapadajícím sluncem jsem čekala na Alexe. Pitt jel do města něco zařídit a měli jsme se sejít u něj večer. Nepřítomně jsem třepala se svou lahví s proteinovým nápojem a přemýšlela úplně nad vším a nad ničím. Konečně jsem ho zahlédla. Šel rychlým rozhodným krokem a s někým telefonoval. Byl ještě daleko a tak nemohl vědět, že se mi na obličeji rozlil obrovský úsměv. Nebuď blbá a přestaň se tlemit.
Zamávala jsem mu a on mi zamávání oplatil a ukončil hovor.
,,Nazdar ty ohrožená," usmál se a sedl si do trávy vedle mě.
,,Ani mi nemluv," protočila jsem oči a položila mu hlavu na rameno, ,,Vilaris je dneska klidná, i když jsme se trochu pohádaly na dráze. Dneska je vzduch čistý."
,,To je dobře...mám o tebe strach." řekl a opřel si o mě taky hlavu.
,,Já mám strach o Vil...a taky vůbec nevím, jestli s ní ty závody pojedu já. Pitt dneska řekl, že jsem přibrala."
Alex se narovnal a zatvářil se překvapeně. ,,Ty?" řekl a píchl mě prstem do břicha.
Zasmála jsem se a ucukla. ,,Prý jo."
,,Jsi pořád stejná. Ale nechceš nějaké ty kalorie navíc? Mám doma víno a nemám ho s kým vypít."
Tep se mi zrychlil. To vážně? ,,Hele asi neee, mám se večer sejít s Pittem u něho doma. A navíc zítra vstávám do práce. A bude pátek. A plno lidí. A..."
,,Bla bla blaaaaa. Já taky vstávám do školy. A dneska jsem skoro nespal. No a co? Potřebuješ na chvíli vypnout." řekl a znova se usmál.
Nevím na co jsem myslela, když jsem kývla. Nebo vím. Ale nechtěla jsem si to připustit.

***

,,Hmmm hmmm. Mám tu možná někde chipsy. Nebo chceš spíš rýžové chlebíčky?" zeptal se a zvedl se od ledničky.,,Klidně ty chipsy. Když už tak už." usmála jsem se, rozvalená na gauči.
Alex vzal pytlík paprikových chipsů a hodil ho po mě. Pak vzal z linky víno a dramaticky spadl vedle mě na gauč. Nalil víno do vysokých skleniček a jednu mi podal. ,,Tak na co si připijem?"
,,Na nás?" řekla jsem a podle se usmála. Pak se rozesmála, aby si nemyslel, že to bylo myšleno vážně.
,,Tak teda na nás!" usmál se stejně a přiťukli jsme si.

Povídali jsme si dlouhé minuty o všem možném. Víno mizelo spolu s mými špatnými pocity a já cítila, jak mi alkohol stoupá do hlavy. Najednou jsem si všimla, kolik je hodin. Ručičky na hodinách ukazovaly devět večer. ,,Heeej, Alexi, je strašně moc hodin. Měla bych jet."
Alex nakrčil nos a pomalu zavrtěl hlavou.
,,To už nikdy nedělej. Vypadá to až moc sexy." zasmála jsem se a natáhla se pro telefon. ,,Hele já napíšu Pittovi, že jsem musela za rodiči něco vyřešit..." řekla jsem a snažila se napsat zprávu bez opileckých překlepů, ,,...a že dneska...nepřijdu."
Alex se jen zasmál. ,,To je fajn."
,,Musím čůrat," řekla jsem a zasmála se.
Postavila jsem se a svět se se mnou zatočil. Hups... Pomalu, nejistě a s úsměvem jsem se vydala na záchod. Tam jsem složila obličej do dlaní. Tohle neskončí dobře. A stejně jsem se musela usmát.

Vrátila jsem se do místnosti a Alex psal něco na mobilu. Zvedl pohled a podíval se na mě přes prameny černých vlasů. Proč je sakra tak pěkný... trochu chaoticky jsem za ním přišla a sedla si opět vedle něj.
Odložil telefon. ,,Tak co budeme dělat, když máme čas celou noc?" řekl pomalu, protáhl se a položil ruku na zadní část gauče. A pak mu sjela na mé ramena.
,,No to nevím..." zašeptala jsem a posunula se blíže k němu.
Sklonil se tak, že měl obličej asi tři centimetry od toho mého. Pohled mi sklouzl na jeho rty. Políbím já jeho nebo on mě? Bude to chyba? Chvíli jsme tak seděli. Nevím, kdo koho nakonec políbil. Ale vím, že během dalších deseti minut jsem přišla o tričko. O kalhoty a o spodní prádlo. A sousedé zřejmě o klidnou noc.