27.

1.6K 66 11
                                    

Zdravím čtenáři. Chtěla bych se ti omluvit,že jsem dlouho zase nic nevydala tak trochu se připravují na přijímačky a když se mi někdy naskytne Volný čas tak jsem prostě líná a místo psaní nové kapitoly si jdu třeba zahrát minecraft 😂😂😂. Ale už je tu nová část, tak si ji užij a po přečtení můžeš zanechat vote a nějakej hezkej komentík. Děkuju 😇❤❤

-Pohled Andy-
Nasedla jsem k taťkovi do auta, zapsat si pás a ještě naposledy se otočila,  abych zamávala Paytonovi.

"Kdo to byl ten kluk?,, zeptal se podezřívavým hlasem a nezpouštěl oči z cesty.

"Můj kluk.,, řekla jsem na rovinu. Protože by mu došlo, že to není jen kamarád.

"Jo nepovidej. Já jsem ti to ale nedovolil.,, řekl a ušklíbl se

"Ha ha.,,  řekla jsem a dávkování ironie a znovu se zahleděla z okna.

Ani ne po 20 minutách jsme stáli před domem a já celá vyřízená z cesty beru kufr a z posledních sil se vydávám směrem ke dveřím.

Otevřela jsem dveře a po chvíli přiběhli bratr.

"Je ty už jsi tady?,, zeptal se a na tváři mu pohrával veselý úsměv.

"Jo, ale jsem hodně unavená, takže si všechno povyprávíme zítra.,, řekla jsem mu a i s kufrem jsem šla po schodech do mého pokoje, kde na mě  čekala má láska.

Vrhla jsem se na postel a začala jsem objímat deku. Promiň mi to, už tě nikdy nenechám takhle dlouho samotnou.

Cinknutí z mého mobilu mě donutilo se otočit, popadnout mobil a podívat se, kdo mi píše.

P: ahojky, tak co už jsi doma?

A: Jo a ty?

P: taky 😇 ten výlet byl super.

A: To jo, ale ta cesta byla strašná 😣😣

P: Copak ? To už ti chybím? 😊😊

A: Ne jsem strašně unavená 😂

P: tak dík no 😑

A: Nee promiň, jen si dělám srandu. Samozřejmě, že mi chybíš.

P: hm..

A: Ale, nebuď uraženej 😂❤

P: jak nemam bejt uraženej, když si ze mě furt děláš srandu.

A: Ježiš vždyť jsem se omluvila

P: hm to je jedno

Zase naštvanej. Co si o sobě myslí? Že se k němu budou všichni chovat jako k princezně?

Dál už jsem nechtěla rozebírat tuhle debatu, zavítala jsem se do deky a usnula.

-pohled Paytona-

Tyvole furt si ze mě prdel dělat nebude! Vztah s ni je úžasnej,  ale proč si ze mě furt utahuje. Jednou mě přejde trpělivost a vybouchnu.

-Pohled Andy-

Ráno jsem se probudila kolem 6:00. Šla jsem do koupelny, kde jsem udělala takový ty blbosti co dělají všichni ráno. Sešla jsem dolů, kde u stolu seděl taťka a zamyšleně pozoroval monitor počítače.

"Oh ty už jsi vzhůru?,, zeptal se táta s úsměvem.

"Jo, už se mi nechtělo spát.,, odpověděla jsem a vydávala jsem z ledničky mlíko, abych si udělala snídani.

Táta se znova zahleděl do počítače. Přijde mi, že má čím dál víc práce. Ten šéf mu dává hodně zabrat.

"Hodně práce? ,, zeptala jsem se ho.

"Co? No jo, jo hodně práce. Ale neboj to doženu.,, řekl zmateně, nejspíš se potřebuje hodně soustředit.

Když jsem dojedla čokoládový kuličky, šla jsem zpátky do pokoje, kde jsem na sebe hodila nějaké tričko a tepláky. Dneska venku prší a mně by se stejně nikam nechtělo.

Koukla jsem na mobil, jedtli mi nepřišla zpráva od Paytona, ale moje očekávání, že uvidím zprávu, se rozplynula. Nic, žádná zpráva, žádný zmeškaný hovor. Proste nic! Možná bych si mela najít i jiné kamarády, než jenom Paytona.

"Andy?,, Zavolal táta

"No??,,

"Mohla bys Prosím dojít pro rohlíky?,,

"No tak jo.,, odpověděla jsem a šla jen v teplárnách do blízkého krámu pro rohlíky.

Vzala jsem si boty a vyšla ven.

"Doháje ja nemam deštník!,, ale už se mi nechtělo jít zpátky dovnitř tak jsem šla bez něj.

Cestou začalo pršet ještě víc a já si pokládala otázku,  proc jsem si jen nedošla pro ten stupidní deštník.

Došla jsem do krámu a vzala 10 rohlíků.

"10 korun.,, řekla prodavačka a já při hledání koruny zjistila, že mám jen 9.

"Pardon mám jenom 9.,, řekla jsem ji a myslela si, že by mi tu jednu korunu odpustila.

"No smůla, to tu asi ten rohlík budeš muset nechat!,, prskla prodavačka, takže jsem ten rohlík šla vrátit,  protože jsem neměla náladu se hádat.

Při cestě zpátky jsem do někoho narazila. Ta holka byla menší než Já a já i tak do ní narazila. Prostě sem ji neviděla.

"Ježiš promiň! ,, omluvila jsem se j

"To je v pohodě!,, řekla malá hnědovláska.

Měla hnědé oči a krátké hnědé vlasy po krk.

Byla asi o 5 centimetrů menší než Já. To není o moc.

"Jsem Lea.,, řekla a podala mi ruku.

Její ruku jsem s úsměvem přijala.

"Jsem Andy,,
.
.
.



Why him? Kde žijí příběhy. Začni objevovat