Painful Past ♥

Part 6

Takže tady je ♥ Doufám že se líbi ♥ Mátě se naco těšit .. Larry se bude objevovať v ďalší části ♥♥ Ať se líbi! :D :D ♥♥ Další přidám když tady bude něco přes 10+ reads a 3+ vote ♥♥ Dííky  

Louis P.O.V

Je tu zima. Bolí to. Chci zemřít. Minulou noc si Max přišel pro zábavu, ale nevím co udělal, ale krvácakl jsem víc než obvykle. Noviny jsem měl roprestrené na bříšku. Cítil jsem jen tlak, který šel od mojího  ocásku až k ostatním ranám.

Přerývaně jsem se snažil dýchat, ale nešlo to. Max mi způsobil velké bolesti v okolí mých žeber a hrudníku. Potřebuji odsud zmizet. Nemyslím, že můžu utéct. Naposledy když jsem to řekl, tak jsem si tím vlastně téměř přivodil vlastní smrt. Krvácím. Jsem hladový a všechno mě bolí. No najednou jsem zaslechl ten známý hlas a dveře se otevřely. Zasténal jsem a schoulil jsem se.

'' Hej kurvičko! '' zamrmlal ale já jsem ho ignoroval.  Jen jsem dál ležel na posteli a předstíral jsem, že spím.

'' Vím že nespíš '' začal při mně dupat a prošel mi po zádech. Nechal jsem to tak a jen jsem vykřikl. Ten výkřik mu způsobil velký úsměv a začal se smát. Nechápu jak si může užívat to, že mě vidí v bolstí. On je opravdu psychopat.

Pohnul jsem se ale snažil jsem se zůstat tiše jak to jen šlo. Jak jsem se konečně dostal od něj dál, Max pomalu začal ke mně kráčet ale s každým krokem byl blíž a blíž. Snažil jsem se jít zpátky, ale můj plán selhal. Selhal hned jak jsem ucítil tu studenou zděnou cihlu na mém zádech. Byl jsem přitlačen o tu stěnu.

'' Teď mě poslouchej kitty! '' přešel rukou do mých vlasů a začal mi přecházet mezi ouška.

' Vím že se ti to líbí. '' Zašeptal mi.

'' C-co?? '' neměl jsem tušení o čem mluví. Co se mi líbí?

'' Tak pojď. vím že se ti líbí, když ti procházím prsty po vlasech a snažím se dosáhnout abys křičel mé jméno zatímco tě bezcitně omrdám.  '' zašeptal mi a mně se při té představě udělalo špatně.

'' Máš to rád natvrdo však? '' Řekl, když jeho prsty procházeli dolů tváří mou.

Znovu mě přitiskl o stěnu ale mnohem silnější než předtím. Použil váhu svého těla. To bylo to, co jsem nechtěl. Odstrčil jsem ho ode mě, ale já tak. Vždy je silnější a větší ode mne.

Znovu své boky natlačil na mě a rozkrok si začal o mě otírat. Jen jsem ze sebe vypustil malé zakňučení. Přesunul si ruku pod mé tričko a začal si mě procházet.

Ale teď byl můj ocásek obtočený kolem mého pasu a moje ouška byly natisnuté při mé hlavě. Nemohl jsem si pomoci. už se to nedá vydržet. Tohle mi dělá už dlouhých osm let.

'' Někdo je vyplašený nebo ne? '' Šeptal mi do stažených oušek.

'' P-prosím .. Ne-nedotýkej se m-mě !! '' Zamumlal jsem se snažil jsem se chytit jeho ruky.

'' A proč bych tě měl jako poslouchat? Hmm? '' Měl v očích temno.

'' Pro-protože mě s-pořád všechno b-bolí. '' Plakal jsem. Nedostal jsem od něj ty jemné dotyky jaké jsem si vždycky přál. Vždy to bylo pouze hrubé znásilnění a nic jiného.

'' Dobře. '' Tapnul mě po zadku před tím než mi stáhl kalhoty.

'' N-n-ne !! P-prosím! '' Šeptal jsem v bolestech když pokračoval.

'' Dobře. tak ti tedy ukážu, kdo je tady pán! '' Hned jsem ucítil pěst na mé tváři. Spadl jsem na zem, ale on si mě obratem přitáhl zpátky.

'' Ahmmmm .. Pros-sím! N-n-ne! '' Snažil jsem se odstrčit jeho ruku ale zase mě udeřil.

Hruba mě zatáhl za ocásek a já jsem spadl na kolena. Spadl jsem na zem a rychle jsem se hnal do rohu pokoje.

'' Okamžitě pojď sem ty .. Ty !! '' Kvílel po mně a utíkal na místo kde jsem seděl.

'' Zabiju tě! '' Byl přerušen zvoněním mobilu. Byl jsem vděčný komukoliv kdo právě volal.

'' S tebou si to vyřídím později. '' Řekl a tapnul mě po zadku.

Slyšel jsem jak opouští pokoj a zavírá dveře. teď jsem jen čekal dokud mě zamkne. Click? Žádný click? Vážně ?! On mě zapomněl zamnknúť ?! Počkej. Počkej Louis. On není tak hloupý. On je pravděpodobně v druhém pokoji a zamkne mě později. Ale pak jsem něco zaslechl. Startování auta? Auto štarute a Max v něm sedí ?! Podíval jsem se ven oknem a viděl jsem, jak jeho černé BMW odchází. Odešel. Mohu ujít! Mohu odejít!

Postavil jsem se na nohy, poohlédl jsem se kolem co bych si mohl vzít. Mé oči zastavili pouze na jedné věci. Byla to Beanie, kterou mi dal jeden chlapec.

Utíkal jsem pryč, ale před tím jsem si ještě nasadil Beanie aby mi nebylo vidět ouška. Hned jak jsem udělal větší pohyb tak do mě vrazila veliká bolest.

Tak rychle jak jsem jen mohl jsem se pohnul ke dveřím a otevřel je. proč je nezavřel tak to se nikdy nedozvím, ale je to jedná jediná dobrá věc, kterou kdy udělal. Jakmile jsem vyšel, tak mě polila zima. Pořádná zima.

Běžel jsem a běžel jsem. Zastavil jsem se až před menším domkem, který stál hned naproti. Musel tam bydlet někdo, kdo měl rád starší styly. Ale nemohl jsem se tím domem kochat více než bych si přál. Max se může vrátit domů v každé vteřině.

Zašel jsem za roh a tam jsem se schoulil do deky co jsem si vzal s sebou. byl jsem rád že jsem si ji vzal. Nohy jsem si chytil a premušľal jsem a nemohl jsem tomu uvěřit.

Jsem volný ..

Už žádná bolest ..

Žádná bitva ..

Žádné znásilnění ..

A žádné utrpení ..

Pomalu jsem zavřel oči. Asi v klidu poprvé v mém životě. Byl jsem šťastnější a spony trošku jsem se cítil v bezpečí. A však jsem stále plakal. Ale byli to aj slzy štěstí. Štěstí že mi už nikdy neublíží ale i slzy bojácnosti, že si mě znovu najde a vztek si vybyje na mně . Pouze na mně.