who are you?! (budoucí přepis)

• part seven

Natálie usnula s hlavou na Ashtonově hrudi a on měl přehozenou ruku přes její rameno. Ashton nemohl spát. Koukal ven na úplněk, který na půl svítil do jeho pokoje, a přemýšlel nad tím, co cítí k Natálii. Přátelé nebo něco víc? Lámal si nad tím hlavu víc než kdy jindy. V některých věcech ji bral jako kamarádu, ale v tuhle chvíli ji bral jako něco víc. Ráno se probudí a opět Natálie bude pouze kamarádka.

**

A jak samotný Ashton věděl, tak se i stalo. Necítil k ní nic, co by zaznamenalo to, že jí miluje. Je to prostě kamarádka, nic víc, pomyslel si Ashton. Převalil se na druhý bok, směrem, kde by měla ležet Natálie, ale nebyla. Zvednul se jedním pohybem z postele, což mu někdy dělalo problém, ale nyní ne. Něco na sebe navléknul a seběhnul o patro níž, aby si mohl něco dát k snídani.

"Brý ráno." Řekl Ashton a ještě si promnul oči.

"Čau." Řekl jednohlasně Luke, Calum a Michael. "Jak ses vyspal?" Zeptal se Cal a hned mi nějaké jídlo vrazil do rukou.

"Díky." Řekl Ash a kousnul do chleba s nuttelou. "Ušlo to." Řekl s plnou pusou, což tak nějak zahuhlal než, aby to řekl srozumitelně.

"Stalo se něco?" Podíval se na Ashtona Michael.

"Asi ano. Teď jsem z toho sám zmatený." Usednul na pohovku a zmateně zamrkal na kousek chleba. "Chci tím říct, že v posledních dnech to mezi námi dost skřípe. Chce moji pomoc, ale zároveň není schopná přijmout můj názor."

"Aha." Řekl Mikey.

"Natálie mi už tolikrát naznačila to, že se jí líbím, a že by ráda se mnou chodila, ale já k ní jiný vztah než kamarádství necítím. A nechci to takhle zníčit před Vánoci."

"Proč jsi mi to neřekl?! Myslela jsem, že mě miluješ taky." Ashton se otočil a zahlédl Natálii.

"Je tady?" Zašeptal Mikey k Ashtonovi. Ash jen přikývl. Ashton odložil snídani na stůl a poté se rozešel směrem k Natálii, kterou vzal za ruku a táhnul ji za sebou k sobě do pokoje.

"Proč jsi mi to neřekl už předtím? Aspoň bych ze sebe nemusela dělat blbce... Víš, všechno co jsem dělala bych nemusela dělat. Pochop to."

"Já to chápu, ale věci, které jsem řekl s pravdou tak ty jsi okamžitě zaútočila s tím, že nejsem na tvé straně. Jak bych mohl být, když ty mě absolutně nerespektuješ a nedokážeš unést to, co řeknu."

"Jo, neunesu to, protože jsem nikdy neměla nikoho, kromě Maggie, kdo by stál při mě."

"A víš vůbec proč?"

"Ne."

"Právě ten důvod říkala Tea. Celou dobu ti ho říkala a ty jsi to na ní nadávala a teď i před tím jsi jí nesnášela. Víš co, jednoduší  by bylo dát si pauzu. Neviď se pár dní, týdnů."

"Co tím chceš říct?!"

"Že bude lepší se teď pár dní nevidět. Hádáme se a každý chceme něco jiného."

"Ne! Tohle nesmíš!"

"Můžu a musím."

"Ne, Ashi, prosím."

"Promiň."

"Ashi." Zašeptala. Z očí se jí vykutálelo pár slz.

"Nechci tě vidět!" Řekl pevným hlasem. Natálie jako duch se rozplynula a zmizela.

 **

Ahojky! Snad nevadí, že to vydávám až dneska, ale včera jsem na to úplně zapomněla. Je to z toho důvodu, že jsem lehce nemocná a nevím kdy budu zdravá a plně fukční. Doufám, že vám opět díl líbil. P.S omlouvám se, že je dnešní díl kratší, ale už nevím chvílema co psát, a tak po pevném rozhodnutí povídku ukončím, brzo.

♥VOTE♥COMMENT♥