Natali's POV
Z očí mi tekly slzy. To každodenní mučení mě ničilo. Bylo dobře, že odešel, ale divila jsem se, že mě nepřivázal zpět k posteli. I když jsem neměla sílu tak jsem doplazila ke dveřím, které jsem neměla ani sílu otevřít.
Oslepilo mě světlo večerních lamp. Tenhle barák stal v nějaké divné ulici, která snad vedla do civilizace. Rukama jsem se opírala o zdi a tím postupovala o něco rychleji, ale stále jsem se musela za sebou ohlížet, jestli za mou ten kluk nejde.
Ocitla jsem se najednou na silnici, byla jsem zmatená a nevěděla co dělat. Doufala jsem, že mi někdo pomůže, ale ne. Pak jsem jen uviděla oslepující světlo.Ashton's POV
Bavili jsme se s klukama opravdu dobře. Nic nám nebránilo přestat se dobře bavit.
Najednou auto prudce zabrzdilo. Všichni se v autě zděsili, co se děje.
"Všichni v pořádku?" Podíval se na nás řidič. Všichni přikývli. Šli jsme se podívat, co se stalo.
U auta, spíše pod autem ležela holka. Její oblečení bylo roztrhané a na zápěstí a kotníkách měla modřiny jako by je měla svázané. Nedalo se na to koukat, ale byla tak krásná. Škoda, že se to skončila tak rychle.O MĚSÍC POZDĚJI.
Již další tour. Tentokrát jen malá a ne tak rozsáhlá jako minule. Jen po naší milované Austrálii. Ale stále nám něco dělo podivného. V jednom kuse se nám buď ztráceli věci nebo něco padalo a tak. Bylo to strašné, nemohli jsme třeba ani spát, protože v nejvíce se toho dělo v noci.
"Snad to už skončí," snažil se být Calum trochu pozitivní, ale bylo mi jasné, že mu to nešlo.
Ozvalo se hraní na bicí. "A už je to tu zas," řekl jsem udýchaný, když jsem doběhl na pódium. Během chvilky na mě letěla mikina, ale kluků to nebyla. "Co to kurva je?!" zanadával jsem. Tohle se nám dělo skoro den co den.
"Proč se nám to děje?" zeptal se Mikey. Jen pokrčil rameny. Uslyšel jsem pískání fixy, kterou by někdo psal. Běželi jsme se zpět do šatny. Fixa byla hozená na zemi a na jednom z papírů bylo napsáno: JSEM TU POŘÁD A DOUFÁM, ŽE SI NA MĚ PAMATUJETE.
"Hej kluci, tohle není vtipné," řekl jsem. Někdo nebo něco po nás hází fixy a nebo dokonce oblečení.Natali's POV
Mě to opravdu nebavilo, že mě nevidí. Na druhé straně byla nuda a tak jsem si zlost a nudu vylévala na nich. Zlost, protože mě zabili a nudu nemusím vysvětlovat.
"Tak tohle je nenormální," řekl jeden z nich. Nenormální je to, že vy mě nevidíte. Věděla jsem, že klidně můžu je i ovládat anebo, moje ruka může nimi projít a je to bolí.
"Ashtone, tohle neříkej," řekl další z nich. Čekala jsem, až jeden z nich sáhne na jistého Ashtona, abych mu mohla způsobit malé utrpení.
Nemusela jsem čekat dlouho. Během chvilky jsem viděla svoji ruku skrz něho.
"Au!" Zařval. Kluci se okolo něho seskupili jako na nějaké promo akci. Už si toho užil dost, pomyslela jsem si a vyndala z něho svou ruku. "Co to do prdele bylo?!" Už se srovnal a byl v pohodě
"Co se stalo?" Zeptal se jeden z nich.
"Nevím. Jako by mi břichem lítalo milión střepů." Řekl.
Kluci odcházeli na pódium a já musela samozřejmě s nimi. Tohle jsem dělala pořád, když měli koncert. Trochu jsem jim to i kazila, ale jim to očividně nijak nevadilo. Klasicky pozdravili a potom začali hrát. Měla jsem štěstí, že jsem v tuhle chvíli duch, protože jsem mohla chodit po pódiu. Když se mě jen trochu dotkli tak je na tom místě maximálně zamrazilo anebo tam měli mravenčení.
Stoupla jsem si před bicí, kde seděl Ashton.
"Kdo jsi a jak si se sem dostala?" Zeptal se mě. Nedokázala jsem pochopit, že mě vidí a zároveň na mě mluví. Kluci se na něho otáčeli jak na blázna.
"Všechno ti řeknu později," usmála jsem se na něj a zmizela.Ashton's POV
Byl jsem zmatený z toho, koho jsem viděl na pódium.
"Viděli jste ji taky?" Zeptal jsem se odhodlaně. Všichni na mě koukali jak na vola.
"Koho jsme měli vidět?" Zeptal se Calum.
"Tu holku, která byla s námi na pódiu. Tmavá zrz," vysvětlil jsem, ale oni stále nic. Nechtěl jsem, aby mě měli za blázna. Najednou jsem ji uviděl mezi Lukem a Michaelem. "Co tady děláš?" Řekl jsem směrem k ní. Všichni se na sebe podívali.
"Ashtone, tady jsme jen my. Nikdo jiný." Snažil se mě uklidnit Luke.
"Ano Ashtone, mají pravdu. Ne, vlastně nemají. Jsem tu i já. Moc dobře mě znáš. Viděl jsi mě. Přesně před měsícem. A teď jestli dovolíš tak bych tvým kamarádům způsobím bolest jako tobě před tím. Jako by jim na tom míště lítalo milión střepů," usmála se zloběstně. Prohlížela si každého z nich.
"Ne, neděj to. Co chceš?" Zeptal jsem se.
****
Kratší díl. Asi možná budu se snažit psát pod těch 1000 slov, ale jak to dopadlo u I'm Normal. No, ale teď malé doporučení nebo reklama.
1. @asnatalie - moje kamarádka píše povídku v Anglinčtině. Moc jí to jde tak se zkuste mrknou :D. (http://www.wattpad.com/user/asnatalie)
2. @JohankaBroov - další z moji kamarádek, píše povídku v češtině. Moc ji to také jde, takže zkuste mrknout (Union J). (http://www.wattpad.com/user/JohankaBroov)
♥VOTE♥KOMENT♥ potěší. Takže se uvidíme zas u další povíkdy nebo dílu :)*
ČTEŠ
who are you?! (budoucí přepis)
FanfictionTo je ale pěkné. Stačí jen jedna chyba a vy jste jinde. A za to může několik kluků, kteří se snažili ji přes to pomoci. A tak, když se nudíte na druhé straně tak jediná možnost je jak dokázat, že tu pořád jste, že budete dělat naschváli. Australská...