Nemohla se mi podívat do očí. Celou cestu k její bývalé kamarádce se mnou neprohodila ani slovo, prostě nic. Proč? Nechtěl jsem se jí ptát, ale rozhodl jsem se, že počkám co řekne její kamarádka. V čem byla jiná? A proč ji nesnášela? A další otázky jsem měl v hlavě, které se týkali jí a její kamarádky. V čem byla tak špatná? Nechápal jsem jí.
"Bude lepší tam nechodit." - "Proč?" Zeptal jsem se.
"Nesnáší mě a nic ti neřekne." Protočil jsem oči a opatrně jsem zaklepal na dveře od bytu. Dveře otevřela dívka, která byla stejně stará jako Natálie, tmavě špinavě blond vlasy měla stažené do drdolu. Na sobě měla kalhoty s hlubokým sedem (posrávačky), kotníkové ponožky a triko s krátkým rukávem. "Co potřebujete-š?" Zeptala se a prohlížela si mě.
"Um. Já jsem tu ohledně Natálie, snad víš co se jí stalo, ne." - "Vím. Pojď do vnitř." Nedávala na sobě nijak znát momentální náladu. Když jsem procházel chodbou, tak jsem si všimnul, že očividně hodně ráda nosí Conversky. Dovedla mě do obýváku, kde jsem si sednul, ale nijak jsem nepozoroval to, že tu se mnou není Natálie. Dívka někam zmizela, ale během chvilky se zase objevila. "Budeš se snad ptát nebo budeš chtít celý příběh z mého pohledu?" Podzvedla jedno obočí a usedla si vedle mě.
"Jak chceš, ehm..." - "Teodora." Doplnila mi své jméno. Jen jsem přikývnul.
"Dobře jak chceš, ale je to... no, možná krátký možná dlouhý příběh. Záleží na mě." Usmála se. "Dobře, začnu tedy. Bylo to v době kdy jsme chodily do osmé třídy. Ona zrovna přišla k nám do školy. Já jsem byla v té době hodně zamlklá, protože celou dobu nebyl nikdo ve škole, kdo by chápal mé myšlenkové pochody, jak jednám a proč. Zdálo se, že jsem všemm tak trochu na obtíž a kdyby to šlo, tak by mě nejraději zakopali pod zem za živa. Nijak jsem to ovšem neřešila, protože jsem měla i ve třídě další a mohem lepší lidi než ty, kteří byli mí rivalové. Bylo mi celkem líto toho, že lidé, kteří neznají opravdu mou osobu mě posílají na samé dno." Odmlčela se. "Byli jako hyeny, které ulovili novou kořist, pouze se vychutnali to, co bylo na povrchu a kousek pod ním. Ale samotné jádro úplně přehlédli. Prostě mě nechápali. Co jsem dělala v době před ní není podstatné proto, aby jsi pochopil tenhle příběh. Potom přišla ona a tím to začalo. Jako jediná jsem se s ní začala bavit a nikdo se jí nevzal na začátku, když přišla. Jenom já. Potom se jí začala všímat i ta hlavní parta, která si opravdu myslela, že jsou něco víc. Ostatní neměli šanci se dostat výš než oni, ale co myšlenkami, přesmýšlením chvílemi rovnali na pozici prvňáka. I mezi sebou se navzájem nesnášeli, pomlouvali, ale jakmile přišel ten, který byl pomlouvám tak nc se nestalo a vše bylo v pohodě. Zametli to prostě pod koberec.
Ani jeden z nich si neuvědomil, že nejen ublížijí ostatním, ale nejvíc sami sobě. Nikdy se nad sebou nedokázali zamyslet, jak se oni sami chovají, vyjadřují a tak. Ale ostatní na tom byli zle, protože my, co jsme byli po nima, jsme byli horší, ti špatní a nuly. Ve všech ohledech se akorát ukazovalo to, že oni nedokážou nějak rozvíjet a nejsou si jistí sami sebou, věř mi, protože na to i časem dál poukážu. Já sama jsem byla jiná, podle nich, divná. V čem? V ničem, akorát jsem jednala jak já jsem chtěla a neohlížela jsem se za nima, jejich názory na mou osobu jsem vždy neřešila, i když mě mrzelo co o mě říkají a znají mě asi z deseti procent. Totiž, čtyři roky jsou málo na poznání někoho. Ale vrátím se k Natálii. Ohledně hlavní, božké, super čtyřky říkala, že jsou strašní a akorát chtějí něco dokázat tím, že ukazují svojí nadřazenost. S tímhle jsem souhlasila, protože to byla pravda. V čem byli lepší? Že ukazují své ego? Že se nikdy pořádně nad sebou nepřemýšleli? A mnohem další. Mohla bych o ni napsat trilogii či ságu. Věř mi, že zrovna oni jsou téma na dlouho.
Každopádně jsem se stále nohla zbavovat pocitu toho, že mezi mnou a Natálií je něco špatně. Neříká pravdu, v některých věcech, teda aspoň se mi to tak zdálo. Možná se mi to jen zdálo, ale kdo ví."
"Takže jsi na ní měla i ze začátku negativní názor?" Zeptal jsem se.
"No. Neměla. Brala jsem ji, že je normální, že se nenáchá jen tak vtáhnout do té party." Usmála se.
"Prosím tě, co ta o tom ví? Vždyť byla divná." Řekla škodolibě Natálie.
***
Muhahá. Máte tu další díl. Nějak se mi líbí, když je Natálie svině. Nevím proč, ale líbí se mi tak. Jinak příští díl nebude navazovat na tento. Jak to myslím? Že to bude část devátá nikoliv druhá část tohoto dílu, snad tochápete :D
❤VOTE❤COMMENT❤
ČTEŠ
who are you?! (budoucí přepis)
FanfictionTo je ale pěkné. Stačí jen jedna chyba a vy jste jinde. A za to může několik kluků, kteří se snažili ji přes to pomoci. A tak, když se nudíte na druhé straně tak jediná možnost je jak dokázat, že tu pořád jste, že budete dělat naschváli. Australská...
