1. Chapter

342 12 2
                                    

"Ne tati. Tati ne prosím." křičela jsem ale on mě neposlouchal. Vysloužila jsem si pohlavek.
"Řekl jsem ti že máš držet hubu." zařval na mě a já se rozbrečela ještě víc. Jeho ruka držela ty moje nad mou hlavou. Nohama klečel u mých bokách takže jsem se nemohla ani hnout. Jeho rty putovali po mém těle a já nemohla dělat nic. Strhl ze mě oblečení a svlékl si i to svoje. Věděla jsem moc dobře co bude následovat a chtěla se mu nějak vytrhnout ale má sílu kterou já nemám. Mé vzlyky přibývali na síle. Najednou jsme ucítila ten tlak v podbříšku který je pro mě hrozně nechutný. Modlila jsem se aby ze mě slezl a odebral se někam pryč jako to dělá vždycky. Konečně ze mě slezl.
"Opovaž se to někomu říct jinak víš co tě čeká." Oblékl si oblečení a zabouchl za sebou dveře od mého pokoje. Přikryla jsem se dekou a schoulila se do klubíčka. Nechala jsem volny průchod slzám s hlasitým vzdechům. Proc se takhle změnil? Já přeci nemůžu za to že umřela mamka. Tohle se opakuje skoro každý večer, opakovaně mě znasilňuje. Výjimky jsou když je poradně opitý, to si mě ani nevšimne a rovnou zmizí do jeho ložnice. Těchto dní bych si přála aby bylo víc.
S mého přemýšlení mě vyruší zvonění. Bojim se jít otevřít ale i přes to se zvednu s postele. Rukou si otřu slzy a dojdu ke dveřím. Za nimi stoji naše starší sousedka.
"Dobrý den, co potřebujete?" zeptám se ji s úsměvem na tváři ano je pravý.
"Slyšela jsem nejaké křiky a bála jsem že se ti něco stalo. Ale jak na tebe koukám něco se stalo. Můžeš mi říct co?" zeptala se mě a já se znovu rozbrečela.
"Pojť ke mě udělám ti horkou čokoládu a vše mi povíš." chytla mě za ruku a vedla mě k ní domu. Seděla jsem na sedačce a vruce svírala hrnek s horkou čokoládou.
"Tak můžeš mi to už říct." znova se po mých tvářích začali kutálet slzy.
"No tak holčičko neboj já ti nic neudělám."
"Táta mě znasilňuje." vypadlo ze mě nečekaně. Paní otevřela pusu a soucitně se na mě podívala.
"A co s tím chceš dělat?" chytla mě za ruku a dívala se mi do očí. Pokrčila jsem rameny.
"Nic" odpověděla jsem jednoduše.
"Jak nic přece si to nenecháš líbit."
"Vyhrožuje mi."

Tak tady máte první díl k Stay strong.Snad se vam bude líbit a budete číst i dál.Další díl bude až skončí Forbidden love.Takže ještě mi dejte pár dní. :)

Stay strongKde žijí příběhy. Začni objevovat