Stay strong

25. Chapter

Vzbudil mě pohyb vedle mě. Otevřela jsem oči a všimla si Zayna který mě sledoval.

"Dobré ráno." zašeptal a sklonil se pro polibek který jsem mu dala.

"Dobrý."

"Jsi připravena zjistit pravdu?"

"Ano jsem. A doufám že jedeš s námi."

"Jo jedu." usmál se a já myslela že ondlím.

"To je dobře. Bez tebe bych tam ani nejela." řekla jsem a sledovala jeho reakcí. Rozzářily se mu oči a úsměv se objevil na jeho tváři.

"Kim chci se tě zeptat jestli by jsi se nechtěla stát mou dívkou." zeptal se a netrpělivě čekal na mou odpověď která přišla v podobě polibku.

"Ano ráda." řekla jsem po tom co jsme se od sebe odtáhli.

"Máme ješté třičtvrťe hodiny čas. Chceš snídani?"

"Jo."

"Tak já jí jdu udělat."

"Já ti pomůžu." vykročila jsem za ním ale zastavil mě.

"Ne ty se připrav a pak přijď já to udělám." řekl a ještě před odchodem mě políbil. S připitomělým úsměvem jsem odkráčela do koupelny a udělala ze sebe člověka.

"Jsem tu." řekla jsem a sedla si ke stolu.

"Udělal jsem palačinky." položil předemě talíř a sedl si vedle mě. Namazala jsem si jí a kousla si do ní.

"Jsou výborný." řekla jsem s plnou pusou.

"Děkuju." zašeptala jsem a natáhla se pro pusu.

"Chutnáš po marmeládě." skonstatoval Zayn.

"Tak když ti to vadí pusu mi dávat nemusíš."

"Ne to zase ne." řekl a přitáhl si mě k dalšímu polibku. Oba jsme se zasmáli.

"Ty jíst nebudeš?"

"Já čekal jestli ti budou chutnat."

"Aha tak na." podala jsem mu mojí a čekala až si kousne.

"To Zayn nedokáže jíst sám?" do kuchyně přišel Louis.

"Starej se o sebe." odpálkoval ho Zayn.

"Múžeme vyrazit?" zeptal se nás Liam.

"Jo ale my s Kim pojedeme mým autem aby jsme se pak mohli vrátit."

"Dobře."

"Neboj jsem tu stebou." zašeptal mi do ucha než jsme vešli dovnitř.

"Mami jsme tu." zařval Liam a k nám se přiřítila blonďatá pani.