"Asi by jste chtěli vědět pravdu co?" zeptala se nás Lianová mamka. Oba jsme přikývli a já chytla Zayna za ruku.
"No s tím že jste sourozenci máte pravdu ale jste nevlastní. Tvoje mamka Kim kdysi chodila s tátou tady Liama a přišla s ním do jiného stavu. Ale když se to dozvěděla rozešla se s ním, nenáviděla ho za to. Našla si přítele a ty jsi si myslela že je tvůj táta. Nechtěla aby jste se vy dva stýkali." ukázala na mě a na mého údajného tátu.
"Je mi to moc líto zlato ale nemohl jsem nic dělat nechala si udělat papír, že se k vám nemám přibližovat. Kdybych věděl že to dopadne takhle tak bych se jen tak nevzdal." zvedla jsem se se sedačky a přišla k tátovi a objala ho kolem krku. Ani chvíli neváhal a objetí mi vrátil. Ani jsem si neuvědomila že brečím dokavať jsem necítila teplo na mých tvářích.
"Zlato nepkakej. Už je to vpohodě." zašeptal mi do ucha. Odtáhla jsem se od něj a otřela si slzy a vrátila se zpátky k Zaynovi který mě začal hladit po zádech.
"Nevadí když si půjdu lehnout? Docela jsem vyčerpaná." zeptala jsem se.
"Jasně my tě chápeme. Máte pokoj hned vedle Liama. Zayne ty víš kde to je." řekla Liama mamka. Zayn mě chytl za ruku a vedl mě do pokoje. Sedla jsem si na postel a zády se opřela o zeď. Zayn přišel ke mě a sedl si těsně vedle. Hlavu jsem položila na jeho rameno a propletla si s ním prsty na ruce.
"Aspoň vím že mě neznásilnoval vlastní táta. Bolí to o trochu míň." zašeptala jsem.
"Pššš takhle nemluv Kim." políbil mě na temeno hlavy. Než jsem se nadála ponořila jsem se do říše snů.
ČTEŠ
Stay strong
FanfictionDívka která to v životě neměla lehký avšak i přes vše co se ji stalo začne žít nový život.Do kterého však vstoupí láska jenže to není tak lehký jak to vypadá.Dokáže se přes všechno přenést?Co jí život všechno přichystá?
