,,Už si mu napsal?" ozval se Jeonginův ospalý hlásek ode dveří, když jsem si přečetl poslední zprávu. Vzhlédl jsem.
,,Jo," zašeptal jsem a pohlédl na temnou siluetu osvětlenou pouze slabým světlem měsíce z venku. ,,Proč nespíš?"
,,Um," protřel si oči. ,,Neleží se mi tam dobře." Šouravými kroky došel ke mně a klekl si. Kvůli nedostatku míst jsem byl donucen spát na nafukovací matraci v ložnici, kde na posteli spal Woojin. Sedačku mi obsadil Jeongin s Christopherem.
,,Chceš jít sem?" kývnul jsem vedle sebe.
,,Uhm," zabručel souhlasně a vlezl si ke mně pod peřinu. Jen, co si udělal pohodlí, tak usnul nerušeným spánkem. Tohle jsem mu záviděl.
______________________________________
_.prince._.of._.world._: Něco mi to říká (´・_・)
_.prince._.of._.world._: Nejsi ten kluk, na kterýho jsem omylem vylil svůj džus, když do mě strčil kamarád?
_.prince._.of._.world._: Jestli jo, tak sorry, ale omluvu už si dostal a další nedojde ¯\_(ツ)_/¯
_.prince._.of._.world._: Si tady?
_.prince._.of._.world._: Je fajn, že si to vzdal.______________________________________
Zamračeně jsem pročítal zprávy a nestačil se divit. Čekal jsem, že mě poznal, ale místo toho si vzpomene na nějakou hloupost. Opravdu se mně probudil city někdo takový? To jsem musel spadnout na hlavu, jinak si to vysvětlit neumím. I má bývalá, která nosila několik vrstev make-upu, byla o poznání chytřejší a poměrně sečtělá.
Kde jen se stala chyba? S touto myšlenkou jsem usínal.
Probouzení bylo poněkud nepříjemné. Jeongin byl kolem mě obmotaný jako šlahoun a nad námi se skláněl Woojin a fotil nás.
,,To vymažeš!" zavrčel jsem, ale ani jsem se nehnul. Nechtěl jsem budit miminko.
,,Ne, vytisknu si to a nechám zarámovat. Abych měl fotku svých děti, když jsou hodny," usmál se a prohlížel si fotky.
,,Tak to si zkus a uvidíš, jak zlobivý dítě dokáže být Kim Seungmin." Propaloval jsem ho pohledem ze svého uvěznění. Jeongin zamlaskal a pevněji mě sevřel v objetí, ale stále jsem měl dost kyslíku, takže mi to moc nevadilo.
,,Už jsem to zažil," zakroutil hlavou. ,,Alespoň, že s tvými výsledky se můžu chlubit sousedům."
,,Cože? To chodíš drbat s babkama nebo máš klub důchodců, kde spolu pletete svetry a tam pomlouvate?" zeptal jsem se ironicky.
,,Ale prdlajs. S pár sousedy se vždy dám do řeči při cestě do přízemí. Hlavně s jednou, taková trochu drbna, a ta vždycky říká jak jsou její děti tohle a onohle. A jelikož ty a Jeongin jste něco jako moje děti, tak jí o vás taky povídám." Hrdě vypnul hruď s širokým úsměvem.
,,Pane bože," promnul jsem si volnou rukou obličej. ,,Nechci vůbec vědět, co ví stará Keliška ze třetího patra. To se mi zdá."
,,Není na tom nic špatnýho," mávl rukou.
Nevěřícně jsem se uchechtl a ironický prohlásil: ,,Ale vůbec."
Mezi futry jsem zahlédl blonďatou kštici. Christopher. Chtěl jsem mu vidět do obličeje, ale v tom mi bránily Jeonginovi vlasy. Štvalo mě to.
Woojin odešel dělat snidani, když jsem se snažil zahlédnout výraz druhého. Ten však dlouho nepostál a zmizel ze dveří. Mohl zůstat o něco déle, abych si užil tuhle chvíli.
Z kuchyně byla slyšet tlumená konverzace a vzduchem tančila vůně jidla. Na jazyku jsem cítil slanou chuť a žaludek vydal hladový zvuk. Podíval jsem se na Jeongina, který mě stále nepouštěl. Nechal jsem ho zatím spát. Své čekání na jídlo jsem se rozhodl zkrátit psaním s jistou osobou.
ČTEŠ
Instagram Boy [Skz texting]
Fanfic[Dokončeno] Když mladík sdílel na instagramový příběh vzkaz, že se nudí, očekával odezvu od nějakého ze svých přátel. Určitě v tu samou chvíli, kdy on nevěděl co dělat, hleděli do mobilu a znuděně projížděli sociální sítě, aby se zabavili. Byl si tí...