Instagram Boy [Skz texting]

24.

Sluneční paprsky prosvítaly skrz mraky a líně se rozlévaly po okolí. Celý den byl takový unavený, tedy alespoň pro mě. Neměl jsem energii prakticky na nic. Už od příchodu ze školy jsem ležel na posteli a četl jsem si. Co jsem si četl? Sám jsem nevěděl. Má pozornost se přesouvala do vzdálených končin a oči se zavíraly.

,,Ahoj!" ozval se veselý pozdrav a práskly dveře, až jsem nadskočil a veškerý spánek šel mimo.

,,Nazdar," zabručel jsem podrážděně. ,,Takové probuzení jsem si nezasloužil." Posadil jsem se s velmi nevrlým výrazem, že kdybych se spatřil v zrcadle, tak prchnu. Sundal jsem si brýle a zavřel knihu, nemělo to cenu.

,,Ty si spal? Tak to promiň." Zasmál se Jeongin, jakoby nic a začal se převlékat. Vyzařovalo z něj štěstí a pozitivní energie, která narušovala potemnělou atmosféru místnosti. Svým způsobem mě to nehorázně rozčilovalo, jako by mi někdo svítil baterkou do obličeje.

,,Promiň mi spánek nevrátí." Protřel jsem si obličej v dlaních. Byl jsem unavený a nestaral jsem se, jak moc hnusný na něj jsem.

,,Ty si zase příjemnej," zakroutil hlavou, ale jinak si z toho nic nedělal. ,,Jo, abych nezapomněl, shání tě Felix. Ptal se jestli by si mu nepomohl s učením. Prý ti psal na instagram, ale tam nechodíš, a pak i na messeger, a tam kvůli bejvalce taky nejsi, tak to řekl mně."

,,Na toho mám tak náladu. Ať se vrátí zpátky do Austrálie!" Plácl jsem sebou do peřin ještě v horší náladě než doposud. Už jen sledovat jeho početní schopnosti bylo za trest, doslova mě to týralo a zabijelo mé mozkové buňky.

Žádná reakce na má slova nepřišla. Bylo ticho, poměrně nepříjemné ticho plné chladu, připomínající zimní les. Zamračil jsem se, něco bylo špatně.

S obavami jsem se posadil, abych na Jeongina viděl. Hleděl do země a v rukou drtil kraj postele. Ta veselá aura kolem něj zmizela a zbylo jen mrtvé temno. Hned jsem věděl, že jsem to přehnal.

Rychle jsem se přesunul za ním, aby si nešel sednout do rohu, jak měl při příchodu smutku či deprese ve zvyku. Objal jsem ho kolem ramen a začal s ním jemně kolébat ze strany na stranu. Hledal jsem slova, kterými bych ho utěšil a vrátil zpět do dormálu, ale nenacházel jsem je. Byl jsem mizerný v utěšování.

,,Hele," vydechl jsem, ,,nemyslel jsem to tak." Lehce jsem s ním zatřásl a povzbudivě se usmál. Tím to skončilo, dál už jsem opravdu nevěděl, co dělat. Stále zíral do země a vypadal mimo sebe. Ta jeho depresivní bublina byla opravdu něco hrozného.

Kdybych třeba věděl, jak matky uklidňují děti, bylo by to snažší. Jenomže já sám matku neměl a otec nebyl zrovna emotivní typ, takže jsem byl mírně řečeno v háji. Co na plat, snažit jsem se nepřestal.

Nedařilo se. Jediná má uklidňovací schopnost, tedy objetí, selhávala. Rozhodl jsem se pro změnil taktiky. Začal jsem ho hladit po vlasech a cítil jsem, jak napětí jeho ramen povolilo, ale pořád to nebylo dobré. Pokračoval jsem a doufal, že ho to brzy přejde.

,,To bylo hnusný," ozval se tichý hlásek. Pohlédly na mě dvě smutná očka a já zazpytoval svědomí.

,,Jo, já vím," souhlasil jsem.

,,Napíšeš mu?" Upřeně na mě hleděl, přímo mě hypnotizoval. Dobře věděl jak na mě a to mě štvalo, hlavně proto že jsem mu vše odkýval. Avšak, kdo by odolal?

,,Jo, jen ještě nevím odkud," povzdechl jsem si. Jeonginův instagram jsem zamítal, tam jsem nebyl od té doby, co mi psal ten Hyunjinův kamarád, nebo co to bylo. No, a na messeger jsem taky nechtěl jít, tam by mě otravovala bívala. Ta holka musela být buďto šílená nebo chtít pomstu, nerozešel jsem se s ní zrovna hezky a ona se ke mě chtěla vrátit. V tom byl nějaký háček.

,,Tak si založ nový instagram. Udělám to s tebou a budeme spolu přidávat fotky!" Rozzářily se mu oči a já věděl, že vše bude zapomenuto, když budu souhlasit.

Zadíval jsem se z okna a zamyslel se. Nebyl to špatný nápad. Měl bych tam svůj vlastní klid a mohl bych sledovat své oblíbené umělce.

,,Pod jednou podmínkou." Otočil jsem se na něj.

,,Jakou?" vyhrkl s širokým úsměvem, až se mu na tváři udělal ďolíček. Byl zpět.

,,Uděláš mi soukromý účet." Sdělil jsem mu svůj požadavek.

,,To není žádný problém!" Vyskočil na nohy, ze zásuvky vytáhl můj mobil, který tam byl už dva dny odložený. Posadil se zpět za mnou a začal tam něco dělat. Byl tak rychlí, že jsem nestíhal. Přišel jsem si náhle jako starý muž, kterému poprvé ukázali internet.

,,Teď už jen zadej svoje jméno a heslo a bude to." Podal mi mobil se stále nepohasinajícím úsměvem na tváři.

,,Fajn." Převzal jsem si mobil a udělal jsem, co po mě chtěl.

,,A teď fotku!"

-----------------------------

Ahoj ^^

Tahle je část o ničem (jakoby to předtím bylo o něčem XD), snad jediná důležitá věc, která to celý posune trochu jinam je nový instagram hlavní postavy. Nevím, jestli už někdo víte, kdo to je, ale výběr je hodně zúžený, tak asi určitě tušíte. Ještě chvilku to neprozradím, ale už máme nakročeno k odhalení (◕ᴗ◕)

Snad se vám část líbila a já se půjdu konečně vyspat XD

Chyby a překlepy ignorujte, děkuji :)

-Katsura