Have You Ever

3. Kapitola - Have You Ever Given Up Everything? (1/2)

(Už jste se někdy vzdali úplně všeho?)

Když Hermiona znovu promluvila, její hlas se proměnil z lehce žertovného na pevný, autoritativní tón, který mohl patřit jedině Hlavní prefektce z Bradavic. Hermiona oceňovala svou schopnost ovládat svůj hlas. Jakoukoliv úroveň svého hlasu použila, od jemného a starostlivého, přes škádlivý a hravý, přes bystrý a inteligentní, až po panovačný a vševědoucí, byl stále lákavý, stále efektivní... a stále její.

„Dobře. Tady je plán..."

Kapitola 3: Šílený záchranný plán
Pátek, Květen 29, 1998
12:04 A.M.

Hermiona se zadívala na Ginny a přemýšlela, kde by vlastně měla začít.

I přes to že byla nejmenší Weasleyová o rok mladší než Hermiona. Hermiona měla pro Ronovu mladší sestru vždy zvláštní slabost. I když pouto, které má spolu s Harrym a Ronem je tak silné, jak jen u přátelství jde, vždy toužila po někom, s kým by mohla sdílet všechny „dívčí věci". Harry a Ron, Bůh ví, že s snaží, jak mohou, nedokáží pochopit všechna ženská mystická zákoutí a Hermiona nebyla zrovna nadšená z představy strávení několika týdnů jen tím, že bude svým kamarádům vysvětlovat, jak funguje žena a její mysl.

Ginny byla odpovědí na Hermioniny modlitby a jejich vztah začal být ještě silnější, když se Ginny přidala k B.A. a dala se dohromady s Harrym. Když válka začala tiše a bez rozdílů brát životy příliš mnoha bradavickým studentům, rodinám a kamarádům, Ginny a Hermiona byly jen stěží vidět jedna bez druhé nebo bez přítomnosti Harryho či Rona po boku.

A tak se těchto šest stalo tak blízkými.

Hermiona se rozhodla, že krátká verze bude pravděpodobně nejlepší. Žádné chození kolem horké kaše. Pokud existuje nějaká věc, kterou Harry, Ron, Ginny, Draco a Levandule dokáží snést, tak je to pravda a nezáleží, jak hrozivá je.

„Mluvila jsem s Brumbálem," začala těžce, kousala se do dolního rtu, když přemýšlela, jak vyslovit nevyhnutelné. Ve stejnou chvíli si všimla Harryho, který se na ní díval s velmi známým výrazem, který rád dělá, když se Hermiona snaží věci dělat vážnější, než ve skutečnosti jsou.

Jen kdybys věděl, Harry.

Ale i tak neovládla svůj výraz, který zjihl při pohledu na jejího nejlepšího přítele.

Harry.

Byla s ním v dobrém i ve zlém, ať už šlo o hledání obra jménem Dráp, vrhání se do mlhou zalitého Zakázaného lesa, osvětleného jen měsíčním světlem, zatímco nás honil vlkodlak nebo krytí si zad během souboje se Smrtijedy, když vyšli ze Tří košťat a vstoupili přímo doprostřed bojiště při poslední návštěvě Prasinek. Oba dva nejednou stáli tváří v tvář smrti... a oba přežili každé setkání.

„Zdá se, že informace, které jsme dostávali nejsou tak úplně pravdivé. Nemyslí si, že vyhráváme tuhle válku," pokračovala pomalu, ale zastavila se, když se na ní upnulo pět párů očí. V mysli si procházela všechno, co jí Brumbál sdělil. „A upřímně, teď když o tom přemýšlím, tak já si t o také nemyslím."

Ronovy oříškové oči se setkaly s těmi Hermiony. Teď v nich nebyl tak velký oheň jako obvykle. Po tom, co jim Hermiona sdělila byl jako omráčený, jeho ruka byla jako bez života, když mu z dlaně vyskočilo několik čokoládových žabek, které začaly hopkat pryč.

Musela se usmát. Nebylo žádných pochyb, že s Ronem mají za sebou pár pěkně ohnivých hádek. Ani nebylo žádných pochyb, že několik let mezi nimi byla jiskra, která se možná mohla rozrůst v něco většího... ale stalo se několik nevyhnutelných věcí, které je vyslaly spíš opačným směrem.

Ron objevil krásu Famfrpálu, vzrušení z bitev, které přinesla válka a jeho záliba v duelech, a hlavně láska k Levanduli Brownové.

Hermiona objevila její rodiče – její celý domov, ležet v kouři a popelu v den, kdy se vrátila domů na prázdniny v jejich pátém ročníku, vzrušení a uvolnění objevila v tanci během dlouhého a těžkého léta po smrti jejích rodičů a pak je tu fakt, že Draco Malfoy se prokázal jako úžasný tanečník, který jí byl k dispozici celý školní rok.

Ne, že by to něco znamenalo. Vůbec ne.

„Naše armáda je malá a nemá tolik zkušeností." Začala unaveně, mezitím co si nervózně hrála s prsty. „Brumbál mi řekl, že Voldemort začal s útoky na kontinent. Jeho armáda se rapidně zvětšuje. Rapidně. Všichni, co byli nestranní, všichni, kteří se nezapojovali, obři, upíři... všichni jsou na straně Voldemorta. Nemá smysl to popírat, Harry," rychle dodala, když uviděla, že Harry otevírá ústa na protest.

Zavřel je stejně tak rychle. Hermiona si zhluboka povzdechla a zatřásla hlavou. „I kdybys dostal šanci porazit Voldemorta..."Udělala pauzu a když znovu promluvila, její hlas byl o poznání hlubší. „Ostatním to nezabrání, aby se snažili dál. Ty víš, že ne. Je jich dost na to, aby se nevzdali jen pro, že ztratili vůdce."

Harry vypadal, že chce znovu něco namítnout, ale místo toho se zadíval na své ruce. „Ano, to je pravda," zamumlal a také si povzdechl.

Draco se k ní natáhl a zatahal za uvolněné poutko Brumbálovy – tedy teď už její – tašky. Z jeho výrazu bylo jasné, že je velmi zvědavý a bdělý, i přes to že ručičky hodin ukazovaly na brzkou ranní hodinu. „Takže, pověz nám o tom tvém šíleném záchranném plánu, Grangerová."

A Draco Malfoy.

Hermiona ho vždycky znala jako... jako, no, čistokrevnou osinu v zadku plnou předsudků. Ale to všechno se změnilo ještě před začátkem šestého ročníku.

Detaily toho, co se stalo t= červnové noci jsou zastřené, ale fakta zůstávají stejná: Lucius Malfoy zabil Dracovu matku Narcissu a jeho přítelkyni Pansy Parkinsonovou. Draco ve vrátil do Bradavic bez znamení zla, volný od předsudků proti mudlorozeným, mudlům a dalším existencím, které dříve diskriminoval... a svolný k tomu stát se jedním z nejvíce informovaných špionů Fénixova řádu.

Hermiona byla zmatená z toho, jak Draco kompletně otočil. Bylo podezřelé, jak extrémně se změnil, v tak krátké době. Ale Draco byl ochotný pracovat s Harrym a Ronem (k jejich odporu), dokázal, že to myslí vážně v mnoha situacích, pokaždé se nabídl jako tanečník, když se potřebovala uvolnit a moc si nestěžoval, když opravdu jeho nabídku přijala.

„Proč si myslíš, že mám šílený záchranný plán?" nevinně se na něj usmála. Stíny plamenů z krbu tančily na jejich tvářích.

Draco zakroutil hlavou. „Prosím tě, Grangerová. Sdílel jsem s tebou celý rok pozici primuse, pár věcí jsem se o tobě naučil. Dokážu tě číst, jako otevřenou knihu." Ušklíbl se nad její vyděšeným výrazem, a nakonec velmi neochotně dodal: „A také si začala celou tuhle věc slovy: ,Dobře, tady je plán...'"

„Oh, velmi zmijozelské!" řekla naoko uraženě. Najednou se zdálo, že je taška má je jediné životní poslání, takže Hermiona neměla na výběr nic jiného než zamířit a mrsknout s ní přímo Dracovi na hlavu.

Bllonďák se díky reflexům získaným jako chytač dokázal bleskově vyhnout, a dokonce jednou rukou zachytit letící tašku. Obočí mu vystřelilo směrem ke stropu a varovně na Hermionu ukázal prstem. „Jestli tohle zkusíš ještě jednou, Grangerová, tak ti tuhle věc zabavím do konce věků."

„Hezky, chlape," řekl Ron nadšeně a přizvedl svou, teď již opravenou sklenici máslového ležáku, na znamení přípitku, než si znovu upil z jejího obsahu.

„Oh, přestaňte, vy dva. Tohle je vážné." Hermionin úsměv začal pomalu uvadat, když si uvědomila, co se chystá říct jako další. Bylo to teď nebo nikdy. Zhluboka se nadechla, aby se trošku dala do pořádku a spustila. „Pointou celé téhle konverzace je především důvod, proč si mě Brumbál zavolal. Brumbál si myslí, že naše jediná šance, jak zastavit tohle šílenství jednou pro vždy je vrátit se zpátky do roku 1944.