Have You Ever

7. Kapitola - Have You Ever Formed a Plan (2/2)

Ahoj, ahoj! Tak jsem zpátky s druhou částí 7. kapitoly! Doufám, že se máte všichni krásně. <3 O čem si myslíte, že chce Dippet s Hermionou mluvit? 

--------------------

Ginny zaklonila hlavu dozadu, její svůdně kaštanové vlasy se rozsypaly po lavičce a spadaly až na zem. Podívala se na svého přítele a neupřímně vykřikla: „Jej, bolelo to? Moc se omlouvám!" Narovnala krk do předchozí polohy a znovu se nevinně zadívala na strop. „Mimochodem, máš skvělou formu."

Harry se zničeně postavil, zvedl své brýle ze země a klopýtal zpět k nebelvírské lavičce. „No jasně, skvělou formu, no to mě-"

„Hhhh!" Levandule neohrabaně spadla z pozice stromu a oběma rukama praštila do desky nebelvírského stolu s hlasitým PRÁSK! „Ničíte moje soustředění!"

„Nehledě na to, jak je tahle celá situace zábavná, tak bradavický expres přijíždí přesně za-" Hermiona se zadívala na velké hodiny v severozápadním rohu Velké síně. „- jednu hodinu a čtyři minuty. Což v podstatě znamená-"

„Je čas začít něco dělat, lidi!" vykřikl Draco vysokým hláskem, ve snaze o její imitaci začal kývat svou hlavou nad tou Hermioninou, jeho modré oči se podivně třpytily podobně jako to dělají ty Brumbálovy. Ve vteřině Hermiona natáhla obě ruce a chytila ho za krk. „Hej!" překvapeně zalapal po dechu.

„No do prdele," nadechla se Levandule. Konečně vzdala pokusy o pozici stromu a posadila se k mrzimorskému stolu, aby mohla sledovat, jak Hermiona škrtí blonďatého Zmijozela. „Nemůžu uvěřit, že se to konečně děje! Do toho, Hermiono! Do toho! Do toho! Do toho!"

„Arrgh... Nefertari... pusť..."

„Hej, Miono, až konečně zabiješ Mal-uf, du Laca, tak bych měl jednu otázku."

„Arrr!" Se zavrčením se Draco vymrštil z lavičky, pryč z Hermionina dosahu. Bez okolků dopadl na podlahu, lapajíc po dechu, než se konečně podíval na Rona přes mezeru v nebelvírském stole. „Ty jsi ale kamarád, Weste. Tvoje bývalý Primuska se mě pokouší zabít a ty máš otázku?"

„No jo... to je ale strašná ostuda, kámo, strašná ostuda... Takže, Miono, ty si předtím říkala, že Ty-Ví- Voldemort ignoroval všechny holky, co o něj projevily zájem," pokračoval Ron téměř profesionálním tónem, očividně naprosto nevzrušený z toho, že Draco málem zemřel. Ginny se podívala na Draca a začala se smát.

„Co s tím, Rone?" zeptala se Hermiona lehce napjatě, když uvažovala nad tím, s čím Ron přišel tentokrát.

„No... Co když je, ty víš..." zavrtěl se nepohodlně Ron, ale když na něj Hermiona vrhla ‚Ne, nemám nejmenší tušení' pohled, tak mávl rukou, jako by to za něj mohla vysvětlit. „Co když není tak úplně na, em, co když je přihřátý?"

V tu chvíli se ve Velké síni rozmohlo ticho, i Levanduli přešel její nepřetržitý smích. Hermiona mohla dokonce slyšet tiché tikání obřích, ale vzdálených hodin. Konečně Draco zvedl ruku a přerušil ticho, ze svého místa na podlaze: „Pokud kope za jiný tým, tak já se ho pokoušet sbalit nehodlám! Se mnou nepočítejte!"

Levandule se začala znovu chichotat a Hermionito tělo na lavičce se znovu uvolnilo. „Dobře, ehm... to je velmi zajímavá myšlenka, Rone, ale myslím, že tím Brumbál chtěl spíš říct, že Voldemort nic necítí, takže bude velmi těžké se k němu přiblížit nebo sblížit se s ním nebo tak nějak."

„A co tedy navrhuješ, Ó Nebojácná Vůdkyně?" zeptal se Harry, při snaze znovu se pohodlně posadit na nebelvírskou lavičku poté, co se proletěl á la Ginny.