𝒑 𝒓 𝒐 𝒎 𝒊 𝒔 𝒆

十四

Posledních pár minut. Přichází poslední otázka. A upřímně, možná to mělo napadnout už někoho před Ibikim. Protože, je to vážně důležité. Taky jsem ráda, že se to nebude hodnotit podle testů.. nevím, jak by tým sedm dopadl.. Každopádně, jak tak koukám po třídě.. kde je můj oblíbený loutkař? To se ještě nevrátil? ,,Vypadá to, že vypadli všichni ti neschopní. Takže vám zadám poslední úkol, protože čtyřicet pět minut už uplynulo." Začal Ibiki. ,,Takže, teď zadám desátou otázku!" Schválně, kdo odejde teď. Myslím, že ti dva budou doufat, že se Naruto přihlásí, anebo de jeden z nich přihlásí za něj, protože se budou bát, že to nezvládne. Já ale upřímně doufám, že se nepřihlásí. Mají na to. Uhhh. Sice všichni říkají, že tým sedm to odnesl, že jejich sensei je Kakashi, který je ta tak pustil a teď mají na zkouškách Ibikiho, ovšem, ve skutečnosti je obojí výhra. Ale kdo povede druhou část zkoušek sama netuším... Položila jsem si blok na stejná a opřela se do židle. Koukla jsem po Kushimovi na druhou stranu. Čekala jsem alespoň lehký náznak nervozity, přesto jak dobře jej znám a že je to Nara. Ale ne, nezklamal. Jemu je ten Shikamaru vážně jedno. Na druhou stranu mě to nepřekvapuje. Vždyť Shikamaru je to též jedno. Z jeho lenosti a nezájmu nepoznám, jestli mu to bude jedno a bude pokračovat, nebo jestli to bude otrava a vzdá to už tady. Můj tým je lépe čitelný. Nebude to chtít vzdát ani Sakura, i když je to jediný článek, kterému bych to věřila. ,,Ale před tím musím říct jednu věc.." Hlavně by to chtělo, aby se už Kankurou vrátil. ,,Pro poslední otázku mám jedno speciální pravidlo." Když najednou se otevřeli dveře. Trochu jsem se předklonila, abych věděla, kdo v nich stojí. Kankurou. To se byl projít až domů, ne? Posadila jsem se zpátky. Ibiki se uchechtl. ,,Máš štěstí. Pomohlo ti tvé hraní si s panenkou?" Zeptal se pobaveně Ibiki. A jsem ráda, že se zeptal, taky me to zajímá. A Kankurou znervózněl. Asi si myslel, že si toho nevšimne. Samozřejmě, že si všimne. Je tukobetsu jōnin. Stejně tak jsem si toho všimla já i se zbytkem týmu. Ovšem zapsat to nemůžu, musím se řídit schopnostmi Chūnina. ,,Dobře, sedni si." Kankurou nás trochu podcenil, ale to bys neměl, chlapče. ,,Teď to vysvětlím." Pokračoval. ,,Je to.. drastické pravidlo!" Ano, udělej z toho pořádné drama. Já to chápu, musíš je potýrat. Hodně. Vlastně bych se nedivila, kdyby někdo odešel s trvalými psychickými následky. Vědí vlastně senseiové týmů, že první část vede Ibiki? U těch domluv s Hokagem sice byl, ale to neznamená, že to vědí.  Možná bych se potom mohla zmínit. ,,Za prvé, u desáté otázky se musíte rozhodnout, jestli na ni budete odpovídat, nebo ne." Znovu jsem se rozhlédla po třídě. A jo, ten divný kluk s brýlemi, otravný tým ze Zvučné a princezny Hyugové tu pořád oxidují. Mohli by vypadnou všichni. Vím, že Neji, ani nikdo jiný z jeho týmu to nevzdá, to budu muset přetrpět. Taky si nemyslím, že to vzdá kdokoliv z toho otravného týmu, ale ten s brýlemi a slečna důležitá Hinata by mohli. Aspoň v to doufám. I když nemám pocit, že by jí Kiba nebo Shino nechali. ,,Co se stane, když se rozhodneme neodpovídat?" Vykřikla Temari. ,,Pokud se rozhodnete neodpovídat, vaše body se redukují na nulu. Takže budete vyřazeni. Stejně tak i další dva členové týmu." Myslím, že v týmu sedm se zase trochu panikaří. Začali se třídou ozývat hloupé poznámky. Měla jsem chuť zase ukázat své druhé drsnější já, ale radši jsem byla zticha. ,,A nyní další pravidlo." Už to nenatahuj.. ,,Pokud se rozhodnete odpovídat a odpovíte špatně.. navždy ztrácíte právo se účastnit Chūninské zkoušky!" Normálně bych asi řekla, že je to týrání a že je to poškodí, ale chtějí být ninji.. jen jim to prospěje.. ,,Co je to za debilní pravidlo? Je tu přece spousta lidí, co jsou tu po několikáté!" Vykřikl Kiba. Má pravdu. I přesto si pořád stojím za tím, že tu máš být poprvé a naposled. Ibiki se rozesmál ,,Máte smůlu. Tenhle rok platí moje pravidla." Ale ne, jen vás chce vydeptat. Síla zvyku. ,,Ale nabídnou vám východisko! Ten, kdo si nevěří, si muže vybrat neodpovídat a zkusit to znovu příští rok." A teď se sbalte vás šest a táhněte. Nebo aspoň ti dva... udělejte mi radost. ,,Takže teď začneme. Kdo nechce odpovídat, ať zvedne ruku." Naruto, Sakuro, nechte ty ruce dole. Taky momentálně doufám, že Shikamaru přijde taky hrozně otrávené tu ruku zvedat a půjde do toho. I tak pořád vkládám naději aspoň v Hinatu. Nemám nic ani proti Kibovi, ani proti Shinovi, ale Hinata.. ,,Až potvrdíme vaše číslo, můžete odejít." A nějaké ty ruce se pozvedali. Sa - Saku - ani to nezkou- Naruto, bakayaro! Dej tu ruku dolů!

,,Dobrá volba! Takže v první zkoušce jste všichni, co jsou tady... uspěli!" Oznámil Ibiki. Usmála jsem se. Byla jsem ráda. Přestože zůstali i všichni ti, kterých jsem se chtěla zbavit. Dokonce i Hyugovská princezna. ,,Matte! Co to má znamenat? Už jsme uspěli? A co desátá otázka?" Křikla Sakura. A já si vzápětí opět chytla kořen nosu. Pane. Bože. To byla ona.. Sakuro, vadí ti na tom snad něco? Ibiki se zasmál. ,,Nikdy žádná nebyla. Nebo by se dalo říct, že tohle rozhodování byla desátá otázka." Nojo, tyran. Myslím, že si to docela užil. ,,Nani?" Vykřikla po ní Temari. Ajajaj. ,,Takže k čemu bylo těch posledních devět otázek? To byly jako úplně zbytečné?" Můj výraz se změnil v zoufalý. Protože Chūnini se nudili a můj tým potřeboval trest za to, že jsme nešli na misi. ,,Ne, nebyly zbytečné. Splnili svůj účel. Sloužili k otestování vaši schopnosti pro sběr informací. Zaprvé, uspět v testu lze pouze pokud uspěje celý tým. To vytváří tlak na jednotlivce, nekazit nic svému týmu. Ale tyhle otázky nemohl vyřešit obyčejný Genin. Takže většina z vás došla k závěru, že musí podvádět, aby získal body. Takže vlastně předpoklad testu byl, že každý bude podvádět. Proto jsme mezi vás dali dva Chūniny, kteří znali správné odpovědi, abyste měli od koho opisovat. Ti, co podváděli mizerně byli samozřejmě vyhození." Škoda, že to neposral ještě aspoň jeden určitý fialový tým.. ,,Proč?" Sundal si šátek z hlavy. Říkám, chce je vyděsit na smrt. Pořád jim to ale prospívá. ,,Protože informace mají někdy větší cenu, než život." Všichni koukali dost udiveně. ,,A při misích a na bojišti lidi riskují své životy, aby se jich zmocnili." To mi povídej.. Má druhá mise na způsob všechny vás utopíme i se svitky. ,,Informace, které nepřítel získá od třetí osoby, nemusejí být přesné. Tohle si zapamatujte. Špatné informace mohou způsobit velkou škodu pro vaše společníky a celou vesnici." Jo? Neříkej. Nebyl jsi to zrovna ty, kdo náš tým poslal na čtvrtou misi na špatně místo a potom jste nás odtamtud museli dostávat? ,,Takže jsme vás nechali získávat informace pomocí podvádění a zabavili se těch, kteří v tom byli špatní. To byl účel." Pořád mě trýzní ta Zvučná.. ,,Demo.. stejně pořád nechápu poslední otázku." Řekla Temari. ,,No, bylo to nejdůležitější otázka testu." Začal zase Ibiki. ,,Co tím myslíte?" Sakurooooo.. ,,Vysvětlím, rozhodnutí vzít, či nevzít. Očividně těžká otázka. Ti, co to vzdali skončili s celým týmem. A pokud by ji vzali a neodpověděli správně, neměli by jste už zkoušku nikdy opakovat. Byl to skutečný test víry. Co se týká těch dvou možností, předpokládejme, že se stanete Chūniny. Váš úkol bude získat tajný dokument. Počet nepřátel, jejich výzbroj a schopnosti jsou neznámé. Mohou zde být pasti nastražené nepřáteli. Vzali by jste to, nebo ne? Protože nechcete zemřít, nechcete ztratit někoho ze svého týmu, můžete se vyhýbat nebezpečným misím? Ne! Existují mise, které nelze odmítnout." Zaměřil svůj pohled na chvíli na mě. Cítila jsem to. Ty výčitky a to, jak mi to chybí. Ale moje mise taky sedí v téhle místnosti. Najednou jsem se cítila vážně špatně. Sasu na mě taky hodil pohled. Sakra. ,,Být odvážný a zvládnout veškeré obtíže, to jsou vlastnosti, které musí mít Chūnin, velitel skupiny. Ten, kdo nedokáže dát svůj osud všanc, ten, kdo se vzdá šance, protože je tu další rok a motá se v nejisté budoucnosti... šmejd, který dokáže dělat jen zbabělá rozhodnutí, nemá právo stát se Chūninem." Proč na mě pořád kouká. Dopedele. Ibiki, ty víš, jak to je! Můj osud všanc je od té doby, co odešel, co jsem dala slib. Víš, že pro vesnici udělám, co musím. Nejsem zbabělá ani nic z toho. Jen.. jen jsem se za opravdovou vesnici dlouho nehodlala obětovat. A on ví, všichni ví, že můj tým se vrátí vždycky celý. Proto teď trpím tady. Jako trest. ,,To si myslím já. Podle mě vy tady jste správně odpověděli na poslední otázku. Budete v budoucnu schopni čelit obtížím. Zvládli jste úvod, První část Chūninské zkoušky skončila. Přeji vám hodně štěstí." Nekoukej už tak ne mě. ,Jooo! Jasně! Přeje nám štěstí! Paráda!" Křičel Naruto. Aspoň že má radost. Něco jsem zvenku slyšela, rychle jsem se otočila, směrem k oknu letěl kámen, v mžiku vysklil okno. A ocitla se tu.. no to snad ne... Rozhodila kunaie do zdí a tím rozdělala látku. Proč sakra zrovna tahle? I když mě aspoň zachránila od Ibikiho pohledu, stejně za ním asi zajdu, i když je mi jasné, že s ní taky nemá radost. Sakra.. ,,Hej mládeži, není čas na oslavy! Já jsem zkoušející druhé zkoušky," Ale tentokrát už prostě musela. Složila jsem si obličej do dlaní. Proč zrovna Anko, kurva.. ,,Mitarashi Anko. Takže jdeme na druhou zkoušku! Za mnou!" Rozevřela jsem malou škvíru mezi prsty, abych viděla obličeje ostatních. Jejich výrazy mluvili za vše. Nechápali. ,,Špatné načasování.." Poznamenal Ibiki. ,,Sedmdesát osm? Ibiki, tys nechal projít dvacet šest týmů?" CoŽe? KOliK? Ubrala bych aspoň čtyři... ,,První zkouška musela být teda jednoduchá." Nebuď protivná.. ,,Vypadá to, že ti máme spoustu vynikajících studentů." Odpověděl jí Ibiki. ,,Hhh, nejmíň půlka druhou části neprojde." Anko.. ,,Zítra řeknu detaily, zkouška bude jinde, takže se zeptejte svých senseiů na místo a čas. Toť vše, rozchod!"