𝒑 𝒓 𝒐 𝒎 𝒊 𝒔 𝒆

十九

,,Eri, chceš snad použít.." Nedořekla to. Ano, chci požít své kekkei genkai. Což bude dost zajímavé, protože si asi ani nepamatuji, kdy jsem ho použila naposled. Každopádně, už je to dlouho. Dřív jsem ho uměla používat tak, abych u toho omylem nezničila celou vesnici a prostor v okruhu desítek kilometrů, ale teď, vůbec nemám tušení, jak to dopadne. V každém případě, musím se mírnit. Anko už tu nebyla, to znamená, že můžu začít s pečetěmi. Orochimaru naproti mě stál docela v klidu. Aby ses nedivil. Uma, tori, hitsuji, tora, hitsuji, uma, tatsu. ,,Ale, ale, není to to zázračné kekkei genkai klanu Kaneshiro? Jen mi ho ukaž, nikdy jsem ho naživo neviděl." Zasmál se. Taky to bude to poslední co uvidíš. Udělala jsem prsty obdélník a kolem něj se začala tvořit ohnivá klec. Už ta klec byla trochu moc, byla mnohem, mnohem větší, než měla být. Ale fungovala. Dala jsem ruce od sebe a tleskla. Hned potom se začal tvořit obrovský vír, opět mnohem větší. S takovou zničím celou arénu, doprdele. Vír začal ničit klec, následné se z něj stal mohutný ohnivý vír a rozmetal jak to v kleci, tak asi deset stromů kolem sebe. Musela jsem odskočit, aby mě to nevzalo taky. Nikdy jsem nějak netoužila po tom, být zničena vlastním kekkei genkai. No, dopadlo to lépe, než očekávání. V tom se ale objevil na stromě naproti mě. To byla jen náhrada? Vážně? Kurva, ne. ,,Moc ti děkuji za pobavení, tvoje kekkei genkai je vážně fascinující." Najednou ale zmizel. ,,Jestli se mi pokusíte zastavit moji zábavu, věřte, že listová skončila." Zaznělo naposled. Naštvaně jsem praštila pěstí do větve. Co mám teď asi dělat? V každém případě, měla bych zase začít s tréninkem jeho ovládání, měla jsem v podstatě štěstí.

Dostala jsem se k Anko pořád bez svého týmu. Sice téměř nemám chakru, protože svoje kekkei genkai nepožívám a zase jsem to posrala, ale až se mi ti čtyři dostanou pod ruku, tak je zničím. Na to mi jistě nějaká zbyla. Na to bych byla připravená, i kdybych měla ucpané všechny Tenketsu. ,,To jsi nám chtěla zničit tréningovou arénu?" Rýpla si. ,,Chtěla jsem tě zachránit.." Dodala jsem, když jsem si zvedla masku a sedla si k ní. Příště tě teda nechám chcípnout. ,,Musíme o tomhle dát vědět Hokagemu.." Hlesla. ,,Stejně toho moc nezmůžeme... Jsem unavená.." Odpověděla jsem jí na to. Měla jsem slzy v očích. Nemohla jsem nijak zasáhnout, nemohla jsem nic udělat ani teď, jsem v koncích. Doprdele, cítím to selhání. Jen jsem přemýšlela nad tím, co asi dělají týmy, jak je Sasukemu a nad tím, jak moc jsem selhala. Možná jsem se měla nechat radši zabít. Rozešli jsme se pryč, když v tom se v keřích něco pohnulo. Tygr. Ah, jako na zavolanou. ,,Horší chvíle by nebyla?" Zeptala se. ,,Taky si říkám." Na druhou stranu, klidně si mě sežerte, ať nemám šanci něco znova posrat. Chytla jsem po kataně. Už jsem se chystala zaútočit, ale někdo mě předběhl. ,,Tady jste." Zaznělo. Přiskočil k nám můj tým. Už jsem se bála, že jste umřeli, pitomci. To by totiž byla hrozná škoda, protože bych vás nemohla uničit já. ,,Členové ANBU.." Začala Anko. ,,Přišli jste sakra pozdě.." Řekla jsem naštvaně. Hodně naštvaně. ,,To mi ani neříkej.." Odpověděl mi Ishikawa. Myslím, že se ze mě ze vzteku i kouřilo. Najednou na mě s bolestným zasténáním spadla Anko. ,,Vynořila se jí prokletá pečeť." Oznámila jsem jim. ,,Cože?" Zeptal se nevěřícně Kenji. ,,Je tady..?" Zeptal se Kushima. Jen jsem kývla. ,,Vezmeme vás za Hokagem.." Poznamenal Meizu. ,,Ne, běžte do věže." Řekla Anko. ,,Co?" Podívala jsem se na ni. ,,Pokud tu byl Orochimaru, musíme to tu dokonale zabezpečit. Na zkoušku zapomeň." Oznámil jí Meizu. Kurva, to právě nesmíme. ,,Detaily vám povíme později.." Pověděla jsem jim.

,,Známe okolnosti, ale nemůžeme zrušit zkoušku." Vysvětlovala zbytku mého týmu Anko. Už jsme byli zpátky v Konoze, museli jsme informovat Hokageho. ,,Co tím myslíš?" Zeptal se Meizu. Že když ji zrušíme, tak nás Orochimaru zničí ještě dřív, než původně plánoval. V tom se otevřeli dveře, stál v nich nějaký Chuunin. ,,Promiňte." Začal. ,,Co je? Mám tu důležitý rozhovor." Křikla protivně Anko. A stará protivná Anko je zpátky. Jen jsem dál seděla na zemi z gauče a poslouchala. ,,Sumimasen, ale prosím, podívejte se na tohle.." Řekl a zvedl ruku, ve které držel kazetu. ,,Video?" Zeptal se spíš sám pro sebe Kushima. Ano, chlapče, to je video. Na člena ANBU jsi moc šikovný. Chuunin přešel místnost a vložil ji do přehrávače. Televize se zapla. ,,Tady, sledujte čas." Upozornil nás. Na obrazovce byl čas šestnáct třicet sedm, to je hodinu a půl po začátku zkoušky. A ti příchozí, to jsou ti tři. Drsňačka, loutkař a chodící respekt, Temari, Kankurou a Gaara.  ,,To je.." Začala vyjeveně Anko. ,,Záznam druhé zkoušky. Je to hodina a třicet sedm minut po začátku zkoušky.." Oznámil jí. Anko vypadala hodně překvapeně, je zřejmé, že vůbec nechápala. A myslím, že kluci se pod těmi maskami tváři podobně. Ovšem já s nimi už tu čest měla. Ano, je to překvapující, ale ne tolik. ,,Za pouhých devadesát sedm minut, to se nikdy před tím nestalo. Je to velmi podivné. Tihle nejsou na úrovni Geninů. Překonali starý rekord o čtyři hodiny." Zázraky se dějí, to už bys vědět mohl. A ano, to bude taky možná důvod toho, že jsou na Chuuninských zkouškách. Ale ano, uznávám, něco tu nehraje. Anko vstala. ,,A to není všechno." Podívala jsem se na ni. ,,Co tím myslíš?" Zeptal se nechápavě Chuunin. ,,Od vstupu do arény k věži je to zhruba deset kilometrů. Divoké šelmy, jedovatý hmyz, těžký terén.. Zvládli to, jakoby to nic neznamenalo. Obzvlášť ten rudý kluk." Zamyslela jsem se nad tím. Jsou dobří, to jsem viděla už na první pohled, ale projít arénou fakt není jednoduchý. A když už se ti daří, pořád to není cesta na hodinu a půl. Já se svým týmem jsme to tehdy zvládli za asi osm hodin. Měli jsme, řekla bych, docela štěstí. ,,Co s ním?" ,,Nevšimli jste si?" Zeptala se Anko. Chuunin to přetočil. ,,Aha, to je úžasné." Poznamenal Kenji. ,,Co je na něm tak..?" Začal opět Chuunin.  ,,Dobře se podívej na jeho tělo." Poradila jsem mu. ,,Aha, už to vidím.." Oznámil. ,,Ani jeden škrábanec, žádná špína, kdekoliv na jeho oblečení." Konstatovala Anko. ,,I pro mě, ne, pro jakéhokoli Chuunina tady je nemožné dostat se k věži neposkvrněný." Tak to asi nebude Chuunin. Potkali jsme Orochimaru, víme o jeho přítomnosti, a tohle vás překvapuje? Prochází se nám tu legendární sannin, nebezpečná osoba třídy S a vás ještě tohle udivuje? Neříkám, běžný to není, ale po shledání se s tím hadím yaro.. tohle rozdýchám. ,,Musí to souviset s jeho schopnostmi." Konstatoval zase Kenji. ,,Vypadá to, že se tu objevil někdo skutečně dobrý." Přidal se Ishikawa. Ishikawo, ty mluvíš? ,,Nelíbí se mi ale ten jeho pohled." Dodal.