|·I love you· CZ-Taehyung·|

|·2·|

·DANIELLE·

"Sakra." Ozval se vedle mě nakřáplý hlas. Položila jsem knížku na svá stehna a podívala se na osobu, která se protahovala a vydávala různé zvuky. "Proč vůbec alkohol existuje? Proč vůbec piju, když to neumím a nechutná mi to? Už nebudu pít, nikdy." Dlaněmi si přejela po obličeji a nespokojeně zamručela.

"Tohle slyším po každé hned druhý den po tom, co se opiješ." Povzdychla jsem si se smíchem. "Jinak, přeji ti dobré ráno Zoey. Na nočním stolku máš vodu a tabletku, která ti pomůže od bolesti hlavy." Ihned co jsem to dořekla, otočila se na druhou stranu a kouzelnou kuličku měla už v sobě. "Jo, a jinak dnes máme schůzku se Sue. Ehm, za dvacet minut máme být dole v restauraci. Víš, asi by ses měla jít poupravit." Pousmála jsem se na ní a knížku odložila na vlastní stolek.

"Děkuji ti, asi bych právě teď umřela, nebýt tebe." Snažila se na mě usmát, ale byl to spíš úšklebek. "A o jakou schůzku se jedná?" Sedla si a nahlas si zívla.

"To nevím. Řekla, že je to překvapení." Odpověděla jsem a vstala z postele. Byla jsem dávno už upravená a oblečená. Nějak jsem to neřešila, jen jsem si rozčesala své vlasy, oblékla si šedou mikinu a černé džíny. Vytáhla jsem si z mého malého kufru černé tenisky, které jsem si začala obouvat.

"Aha. Ostatní jsou už vzhůru?" Chtěla jsem jí odpovědět, ale přerušil mě hlasitý smích z vedlejší místnosti. "Zase se čeká jen na mě? Proč jsi mě nevzbudila dřív? Sue bude zase vyvádět." Začala se zvedat z postele, přitom se dlaněmi snažila uhladit své vlasy. Oblečení, které měla na sobě, bylo ze včerejší noci. Byla z veškerého tancování a pití z klubu unavená, takže se hned po příchodu svalila na postel a usnula.

"Nebude. Hlavní je, že jsi se vyspala. Nebylo to vyčerpaní jen z toho včerejška, ale taky z tréninku." Řekla jsem a smutně se na ní pousmála. Jako začínající skupina, jsme měly teď moc práce. Skládaní nových písniček, trénovaní na nové choreografie a mnoho interview. To všechno nás dost vyčerpávalo, jak fyzicky tak i psychicky.

Mile se na mě usmála a začala se prohlížet v zrcadle. Upravila si rozmazaný makeup, převlékla si tričko a mohly jsem jít za ostatními. Ty zbývající tři už byly kompletně nachystané, takže jsme už mohly vyjít na domluvené místo.

···

"Jste si jisté, že máme sedět u toho velkého stolu?" Zeptala se Mia a podívala se na naštvanou Paige. Měly jsme si sednou ke stolu k zadnímu vchodu restaurace, tohoto hotelu. Ale stůl byl už do poloviny obsazený cizími muži. "Vždyť všude je skoro volno, tak proč je náš stůl obsazený?" Nechápavě zakroutila hlavou a stále nespouštěla zrak z toho místa, stejně tak jako my.

"Bože!" Praštila se dlaní Paige do čela. "Sue mi řekla, že si máme sednou ke stolu s číslem čtyři, který bude pro nás už rezervovaný. Ten stůl má číslo čtyři a je na něm cedule s rezervací. A někdo nám ho očividně obsadil, čemu ještě nerozumíš?!" Vyjekla Paige na Miu. Přičemž na sebe upoutala dost velkou pozornost ostatních hostů či zaměstnanců, včetně těch můžu sedících pořád u stolu.

"Báječné. Všichni se teď na nás dívají a šuškají si, to se vám vážně povedlo! Prostě si pojďte sednou k jinému stolu a nedělejte tady scény." Protočila oči Carol a poukázala rukou k volnému místu nedaleko od nás.

V tom však se za námi ozvalo mužské odkašlání.

Ihned jsme se všechny otočily k dotyčnému. "Zdravím vás. Promiňte, ale nemohli jsme si nevšimnout, jak se tady dohadujete a jste očividně zmatené." Promluvil vysoký blondýn s přátelským úsměvem na tváři. Vyměnily jsme si mezi sebou nechápající pohledy, což neznámý postřehl. "Mám takový dojem, že by jste měly být u stejného stolu jako my." Pořád jsme na něj bez jediné hlásky zíraly. "Ehm, jsem Namjoon a patřím k nim." Poukázal ke stolu za ním, odkud nás sledovalo dalších šest můžu. "Tvoříme skupinu BTS, to jediné vám můžu říct. Zbytek je na našich manažerech. Tak prosím, pojďte." Znovu se přátelsky usmál a pokynul nám, abychom ho následovaly. Pár vteřin jsme ještě postávaly, až si Carol hlasitě povzdechla a rozešla se vpřed. A tak jsme šly za ní i za tím Namjoonem.

Došli jsme k jejich i našemu stolu a oni se ihned postavili. Teď by bylo vhodné, abychom se navzájem představili. Naštěstí se toho ujal jeden z nich, s hnědými vlasy a se širokým úsměvem.

"Ahoj, já jsem Hoseok. Rád vás poznávám." Začal si s námi podávat ruce a seznamovat se. Jeho činy zopakovali i ostatní.

Zdali se být fajn a byli k nám dost zdvořilí. Akorát, dělal mi problém si zapamatovat jejich jména, trošku je na mě ta výslovnost složitá.

Natáhla jsem ruku k poslednímu muži a jemně potřásla. "Danielle." Představila jsem se a s úsměvem jsem se na něj podívala.

Hned jsem ho poznala. Byl to ten kluk, který včera seděl u baru. Nikdy by mě to nenapadlo, ale na první pohled mě něčím zaujal. Tolik se lišil od ostatních, už jen tím co bylo v jeho očích.

Trhavě se nadechl. "To jsi t-ty." Nevěřícně ze mě nespouštěl pohled, což mě donutilo se lehce červenat.

Chtěla jsem něco říct, nebo se aspoň dozvědět i jeho jméno. Ale byla jsem přerušena, příchodem dvou osob.

Ihned co jsem spatřila naší Sue, tak jsem pustila dlaň tomu mě stále cizímu.