|·I love you· CZ-Taehyung·|

|·14·|

·DANIELLE·

S ukloněním jsme se rozloučily a spěchaly do šatny. Sotva jsem chtěla zabočit ke dveřím, ale skončila jsem přitisknutá na chladné zdi. Zmateně jsem se podívala kolem sebe. Holky byly už dávno v šatně, takže ani jedna si nevšimla toho, že jim jedna schází. Ucítila jsem na svých zápěstích, co byli přitlačeni na zdi, něčí dotek. Moje oči se rozšířili, když jsem spatřila, mě tak moc známé oči.

"Tae?" Těžce jsem polkla.

"Řekni mi. Co tě přinutilo k tomu, aby sis vzala ten hnus?" Mračil se, byl hodně rozlobený. Jak se to dozvěděl? "Víš co se ti mohlo stát! Tohle nemůžeš už víckrát udělat, rozumíš? Měl jsem o tebe tak šílený strach, bál jsem se, že ten nátlak fanynek a hlavně té drogy nezvládneš a něco se ti stane." V jeho hlase šlo poznat, že se o mě dost strachoval. Chvíli jsme si hleděli do očí, pak mě pustil a odstoupil ode pár kroků. Až teď jsem si ho konečně mohla prohlédnout. Černé džíny, které dokonale zvýrazňovaly jeho dlouhé nohy. Bílá volná košile mu neskutečně slušela. Na jeho hruď a ramena byl tak pěkný pohled, to všechno doladila černá vázanka okolo krku. Byl zkrátka krásný. Vypadal, jako by byl nějaký anděl nebo princ.

Tak dokonalý muž, který mě má rád celým svým srdcem a strachuje se o mě. Nezasloužím si ho. Jsem tak hloupá. Musím se naučit si zvykat na jeho přítomnost, věřit mu že jsem pro něj hezká a má mě rád takovou jaká jsem. On tu pro mě bude, kdykoliv budu potřebovat pomoc. Je to Tae, který chce, abych mu jeho lásku ke mě opětovala a já také budu.

Porozhlédla jsem se po prázdné chodbě, abych se ujistila, že nikdo nikde není. Jen my dva sami.

Pomalými kroky jsem k němu přišla a opatrně chytla jeho velké dlaně do svých. "Tae, děkuji ti." Usmála jsem se na něj, což mi věnoval zmatený pohled. "Přemýšlela jsem a uvědomila jsem si, že ty jediný mě vidíš jinak a chceš mi pomoct. Vím, že s tebou budu šťastná a budeš mě mít rád i s chybami, které mám. Jsi jediný kdo se o mě zajímá a stará." Při poslední větě jsem sklonila hlavu na své boty. "Omlouvám se, že jsem dovolila, aby mi dali tu dro-drogu." Zhluboka jsem se nadechla. Vím, že to byla chyba, ale možná kdyby mi jí nedali, tak by to dopadlo daleko hůř, nemusela bych vůbec vystupovat."

Chvíli bylo ticho. Začínala jsem být nervozní, protože Taehyung jen stál a mlčel. Bála jsem se, že jsem řekla něco špatně. Ale pak jsem ucítila na své tváři jeho teplou dlaň, což mě donutilo k tomu abych se podívala do jeho tváře.

"Jsem rád, že jsi si to konečně uvědomila. Kdyby tě cokoliv trápilo, musíš mi to říct. A doufám, že tohle už nikdy neuděláš, slibuješ?"

"Slibuji." Řekla jsem tiše, aby věděl že to myslím vážně.

Usmál se na mě, tohle mi za těch pár dnů dost chybělo. Ten jeho krásný úsměv, který mě zahřeje při srdci. Trochu se naklonil do předu a pozorně si prohlédl obě strany chodby. Jeho dlaně se přesunuli na mé boky, za které si mě k sobě více přitáhl. Tváři se přiblížil k té mé, až jsme se dotýkaly rty i nosy. Zavřela jsem pomalu oči a vyčkávala na jeho jemné rty, které jsem teď tak nutně potřebovala cítit na těch svých. A stalo se tak. Ucítila jsem jemné polštářky, příjemně hladily ty mé. V mém břiše se jemně zachvělo, takový hřejivý pocit, který putoval po celém těle.

"Taehyung, kde jsi?" Oba jsme se sebou trochu cukli. Rychle jsme se od sebe odtáhli, aby nás nikdo takhle neviděl. Přišla k nám známá osoba, která když nás spolu spatřila, tak se divně zatvářila. "Co tady vy dva děláte?" Mlčela jsem. Nevěděla jsem co říct, aby to neznělo nějak nápadně.

Taehyung pochopil, že já se k vysvětlení nemám. A tak si odkašlal a řekl jen. "Danielle se ztratila, šel jsem ještě na toaletu a ona tady sama stála, nevěděla kudy má jít zpátky do šatny." Co nejpřesvědčivěji to řekl, aby mu Namjoon co nejvíce uvěřil. Ten jen lehce přikývl, řekl aby si Tae pospíšil. Teda tohle bylo docela o fous.

Zase jsme tam zůstali jen my dva. Věděla jsem, že budeme muset už jít, aby to nebylo podezřelé ještě víc. Jenže, nechtělo se mi. Chtěla bych zůstat s Taem sama, do konce života. Mé přemýšlení přerušil jeden rychlý polibek na rty.

"Ani nevíš jak moc krásná jsi, kdyby ses jen viděla." Zašeptal mi do ucha. Věnoval mi okouzlující úsměv a odešel.

Ach Tae, co to se mnou jen děláš?