|·5·|

85 8 0
                                    

·TAEHYUNG·

Další nový začátek, tentokrát trochu jinak. S kluky jsme pomáhali naším novým sousedkám, se nastěhovat. Byla to docela zábava, jak jsme si navzájem pomáhali, pak unavení si polehali na gauč a zem, kde jsme si ještě společně všichni povídali. Dalších pár dnů jsme holky prováděli po Soulu, ale museli jsme být opatrní, kdyby nás potkaly naše i jejich fanynky, už by jsme se nikdy nedostali domů.

Kluci byli jak vyměnění. Šlo vidět, že společnost holek jim dělala dobře. Já na tom byl stejně, tak nějak jsem až moc vyhledával jednu dívku. Dost jsme se za tu krátkou dobu sblížili, což mi dělalo neskutečnou radost. Připadal jsem si jak kluk v pubertě, když jsme si spolu psali zprávy a já se u toho usmíval. Ano, zprávy. Možná jsem vypadal jako někdo, kdo nemá problém dívku oslovit. Jenže čím více jsem jí měl v blízkosti, tím víc jsem byl nervozní a nesvůj. Když jsme měli možnost si normálně popovídat, tak jsme se na sebe jen dívali a usmívali. Po zprávách to bylo jiné.

Ale dnes večer jsem se rozhodl to změnit. Dodal jsem si trochu odvahy a pozval Danielle ven, tak aby nás nikdo nikde neviděl. Stál jsem kousek od jejich domu, aby mě daná osoba viděla. Domluvili jsme se, že nikomu neřekneme kam jdeme a s kým. Z jasného důvodu, dost by si nás pak všichni dobírali. Čekal jsem už deset minut, začínal jsem mít pocit, že ji holky prokoukly a nikam už nepůjde. Už jsme chtěl vytahovat mobil, že jí napíšu. Když v tom jsem jí uviděl, jak stojí na chodníku a hledá mě. Natáhl jsem ruku do vzduchu a zamával na ní, všimla si mě. Rychlím krokem ke mě přicupitala.

"Ahoj." Stydlivě se na mě usmála. Byla tak krásná, jako vždy. Ucítil jsem jak pod mikinou mi silně tlouklo srdce, vždy když se objevila v mé přítomnosti se tohle dělo. Všiml jsem si jak se zkoumavě dívala na mou tvář, ihned mi to došlo. Měl jsem na sobě černou roušku.

"A-ahoj." Vydal jsem ze sebe těžce, musel jsem si i trochu odkašlat. V kapsy mikiny jsem vylovil další černou roušku, s kterou jsem se k ní přiblížil. "Ta je pro tebe." Vzal jsem černou látku do dlaní a překryl tím její nádherná ústa, pak jsem konce zahákl za její drobné uši. Zadíval jsem se do jejich čistých očí.

"Děkuji." Špitla a sklopila pohled k zemi, když zjistila že se na ní dívám. Sám pro sebe jsem se usmál a natáhl k ní svou ruku. Všiml jsem si jak si jí prohlížela, a pak mi věnovala zmatený výraz.

"Bude lepší, když se mě budeš držet." Myslel jsem to vážně. Nechtěl jsem jí ztratit mezi davy lidí a v té tmě. Už jsem si myslel, že se její ruky nedočkám. Ucítil jsem studenou malou dlaň v té své velké a teplé. Musel jsem se znovu usmát a s tím jsem se rozešel do ulic, s Dani za zády.

···

"Takže to byla taková ta dětská láska?" Zeptala se zvědavě a podívala se na mě.

"Myslím, že dětská se tomu říkat nedá, když jsem už ve čtrnácti dělal jiné věci." Periferním viděním jsem zahlédl jak zčervenala a odvrátila ode mě pohled. Nevím, jakým způsobem jsme se dostali k tématu vztahy. Ale když jsem se dozvěděl, že za celých devatenáct let ještě neměla kluka, dost mě to překvapilo. Jak tak krásná dívka, ještě nepotkala lásku?

Prošli jsme skoro celý Soul, který byl i v noční dobu přeplněný lidmi. Moc jsme spolu nemluvili, ale po čase jsme se nějakým způsobem rozpovídali. Myslím, že pro nás oba to bylo zvláštní. Komunikovali jsme jen přes zprávy, kterých nebylo málo. Můžu být jen vděční za našeho manažera, který navrhl aby jsme si všichni mezi sebou vyměnili číslo, pro jistotu kdyby se něco někomu stalo. Asi bych se teď s Dani neprocházel, místo toho bych přemýšlel, jak s ní navážu konverzaci.

"Kam to vlastně jdeme? Ne, že by mě nebavilo se procházet. Ale pokud si dobře pamatuji, tak jsi psal, že máš v plánu někam jít." Řekla se zmateným hlasem a otáčela se kolem sebe, aby zjistila kde se nacházíme. Potáhl jsem jí za ruku k mě už dost známé uličce, pak jsem konečně před sebou uviděl ono místo, které jsem měl moc rád.

"Jsme tu." I když jsem nechtěl, pustil jsem její ruku, abych se mohl rozejít k jednomu sloupu. Jednou rukou jsem si posunul roušku na bradu, opřel se zády o sloup a spokojeně vydechl. Pohled na celý osvícený noční Soul, který mě zvláštním způsobem uklidňoval.

"Páni." Uslyšel jsem kousek od sebe. Podíval jsem se na dívku co pomalým krokem šla ke mě, s překvapeným pohledem se dívala před sebe. Taky se opřela zády o sloup naproti mě. "Chodíš sem často?" Zeptala se a podívala se na mě. Nejspíš si všimla toho, že jsem jí pozoroval, protože i přes tu roušku šlo vidět, že se červená.

Přikývl jsem a své ruce více ponořil do svých kapes. Věděl jsem, že tohle nemůžu, ale nemohl jsem si pomoc. Pomalým a váhavým krokem jsem šel k ní, díval jsem se přímo do jejich očí. Zastavil jsem se těsně u ní, až se naše špičky bot dotýkaly. Musel jsem hodně sklonit hlavu a ona zase zaklonit. Věděl jsem, že i ona čeká až se to stane. A tak jsem prsty jemně sundal z jejich lákavých rtů roušku, která dopadla na zem.

"Tae-" Položil jsem ukazováček na její teplé rty.

"Nic neříkej." Zašeptal jsem.

Přibližoval jsem se víc a víc, až jsem se dotkl jejích rtů svými.

|·I love you· CZ-Taehyung·|Kde žijí příběhy. Začni objevovat