Kamarád z blázince

Kapitola 8

'Všude blikala světla všech barev. Ve vzduchu se mísil pach potu, alkoholu a ještě něčeho dalšího. Bylo by potřeba vyvětrat, protože tu bylo vydýcháno, ale nikde nebyla okna. Klub se nacházel v nějakým pajzlu ve sklepení, snad neměl ani žádné jméno.
Když jsem se kolem sebe rozhlédl, všude se svíjela těla, u stolů seděli lidi, někteří pili, jiní něco šňupali. Berry mě vzala k baru a objednala mi nějaký koktejl. "Ale já nikdy nic nepil" bránil jsem se. "Všechno je jednou poprvý" opáčila Berry. No a tak jsem to zkusil. Mě jako malýho nikdo moc nepoučoval, a možná i kvůli tomu jsem byl za chvíli jak hadr. Berry mě odtáhla k záchodkům. Ten zvláštní smrad tady ještě zesílil. Když jsem nahlédnul do jedné kabinky, válela se tam polonahá holka, zřejmě v bezvědomí. Z ruky jí vypadávala stříkačka. Chtěl jsem jí nějak pomoci, ale Berry na mě zavolala. "Tak kde jseš? Jestli okamžitě nepřilezeš, nic ti nenechám!" Doplahočil jsem se do poslední kabinky, kde seděla. Před sebou měla prkno a na něm 2 hromádky bílýho prášku. Už mi podávala papírovou trubičku." Dneska bohužel jen na šňupání." Vzal jsem si ruličku, přiložil ji k nosu a k prášku a prudce vtáhnul.
V nose mě trošku zaštípalo a pak se mi začala motat hlava. Cejtil jsem se skvěle. Chytnul jsem Berry za ruku a vytáhl jsem ji nahoru na parket. Začal jsem se svíjet v rytmu hudby, byl jsem jako ve snách. Občas jsme si udělali přestávku a hodili do sebe pár drinků, vlastně si potom už nic moc nepamatuju. Vzpomínám si až na ráno. Ležel jsem na zemi naší garsonky, hlava mi třeštila, chtělo se mi zvracet. A taky se mi pořád motala hlava, akorát že dneska už to nebylo tak příjemný jako včera. Berry mi podala sklenici vody."Jak se cítíš?" unaveně se usmála. "No...už jsem se cejtil i líp i hůř. Ale chci se zase cítit jako včera, potřebuju to." naléhal jsem na ní. "Dej mi to ve stříkačce...prosim...fakt to chci..." ozval se můj vzlyk. "Počkej" začala něco hrabat ve své taštičce " na, tady máš... sněz to a bude ti líp." Podávala mi 2 tablety ve tvaru elipsy. "Ale už na tom budeš závislej." Spolknul jsem ty tablety a opravdu mi bylo zase skvěle.
Večer už jsem se nemohl dočkat až půjdeme do klubu. Všechno probíhalo dost podobně jako předchozí den. Chlast, šňupání, tancování. A vlastně jsem nic z toho moc nevnímal. Ráno zase probuzení s hroznou kocovinou. Tablety aby mi bylo dobře. Celej den ve snách. A večer zase.
Takhle to jelo každej den do kola. Nevim co jsem dělal přes den, asi jsem se poflakoval. Nic si z toho období nepamatuju. Spad jsem do toho a stal se ze mě feťák...