Věř, v co věřit chceš // DRARRY

3. kapitola - má šanci?

Po pár týdnech, kdy kolem sebe oba mladíci chodili skoro po špičkách, aby na sebe vzájemně nemuseli štěkat nadávky na Harryho přišlo porozumění. Prostě a jednoduše se zamiloval. Ale jak?! Vždyť ještě před necelými třemi měsíci byl Draco jeho úhlavní školní nepřítel! Počkat! Od kdy je to Draco a ne Malfoy?! Už se úplně pomátl, fakt!

Byl z toho na nervy. A ty ,strašně nenápadné' pohledy co na něj Draco házel mu taky moc nepomáhaly. Kdyby to nebyl zrovna Malfoy, myslel by si, že se mu blonďák dokonce dvoří.

V duchu se okřikl; už je k tomu všemu i paranoidní!

Zrovna seděl v učebně obrany proti černé magii, kterou znovu převzal Remus Lupin. Zjizvený muž ho vyvolal, aby společně před celou třídou předvedli souboj. Zvedl se tedy ze židle a předstoupil před profesora.

,,Remusi, proč já?"  Sykl sotva slyšitelně.

,,Byl jsi duchem jinde, musel jsem tě přimět k vnímání." Zašeptal Remus nazpátek a vševědoucně se usmál.

Harry se nervózně ošil pod náporem všech těch pohledů. Nejvíc mu byl ale nepříjemný ten Dracův, který ho provrtával skrz na skrz. Zježili se mu chlupy na zátylku. Hlasytě polkl a snažil se soustředit jen na svého protivníka.

Vrhal po Remusovi jeden paprsek za druhým. Byl tak naštvaný! Jak mu to mohl Rem udělat? Vždyť věděl jak moc nesnášel pozornost.

Muž se na něj jen škodolibě šklebil. Tak moc v tu chvíli černovláskovi připomněl Siriuse! Ten se taky takhle ušklíbá.

Když skončila hodina, Harry se pokusil nenápadně co nejrychleji vypařit. Bohužel, Remus byl rychlejší.

Počkali tedy než ze třídy odejdou i poslední opozdilci, aby si mohli popovídat o samotě.

,,Tak kdo?"  Vyzývavě se usmál profesor.

,,Cože?" Harry nechápavě nakrčil obočí. Co chce pro Merlina vědět?

,,Který chlapec si získal tvou pozornost?"

Černovláskovi zaskočila slina, rozkašlal se a přitom zrudl jako rajče.

,,Nikdo!"  Pokusil se ještě chabě obhájit, avšak věděl že prohrál. Bude muset všechno vyklopit. Proto aniž by čekal na další Remusova slova jen hlesl ,,Draco Malfoy...".

Tentokrát to byl Remus, kdo se rozkašlal. Nikoli však ze studu, ale z překvapení. Vždyť se ti dva nemůžou k smrti vystát!

,,Vždyť se nenávidíte!"

Harry po něm střelil vražedným pohledem, jinak měl však hlavu sklopenou, aby nebyly vidět jeho rudé tváře.

,,Taky jsem si to myslel." Zašeptal. ,,Nemám ale žádnou šanci, je to Malfoy! A ke všemu se určitě bude chtít přidat ke Smrtijedům."

Remus si přehrál první školní týdny v hlavě a musel se usmát. Vždyť se Harrymu Draco Malfoy vyloženě dvoří. A ty svůdné pohledy, kterými ho obsypává!

,,Nechci se ti do toho nějak vrtat nebo tak, ale myslím že šanci máš..."  S těmito slovy vlkodlak Harryho vyhnal z učebny a nechal ho v zajetí neposedných myšlenek. Vážně má nějakou šanci? A i kdyby, fungovalo by jim to? Nebo by si tím jen ublížili? Museli by se skrývat? Přijali by to jeho přátelé a Sirius stejně dobře, jako Remus? Přidal by se Draco ke Smrtijedům? 

Tolik otázek a žádná odpověď........