Věř, v co věřit chceš // DRARRY

13. kapitola - louka

,,Přišel ti dopis!" Zavolal na Harryho Draco o několik týdnů později.

,,Od koho?" Zajímalo černovláska. Chystali se právě na oběd do Velké síně a on už měl hlad jako vlk, potřeboval vědět, jestli ten dopis počká, až se nají. 

,,Od Brumbála."

Od kdy mu Brumbál posílá dopisy, když je tady v Bradavicích? Bylo mu to divné, přesto dopis popadl, v rychlosti otevřel a vyndal pergamen. Ten jen zazářil bílým světlem a Harry byl vtažen do časoprostoru.

Nesnášel přenášedla! Stiskl víčka k sobě a ze všech sil se snažil nepozvracet. Když to známé škubání v podbrišku ustalo a on s tvrdým nárazem přistál na tvrdé zemi, otevřel oči a rozhlédl se kolem sebe. Ležel v prostřed rozlehlé louky, nikde žádné stopy života.

,,Profesore Brumbále!" Zakřičel a s heknutím se zvedl. Do háje! Při pádu si narazil zadek a to opravdu není nic příjemného.

,,Řediteli!" Zkusil to znovu, když se mu na poprvé nedostalo odpovědi.

,,BRUMBÁLE!" Zařval znovu. Co si ten starý blázen myslí že dělá?! Proč ho přenesl přenášedlem na louku plnou motýlů a kytek?!

Znenadání se vedle něj ozvalo prásknutí značící přemístění. Harry sebou polekaně škubl a zadíval se na místo, kde se zjevil Bradavický ředitel.

,,Pošetilé děcko." Pokroutil stařec hlavou a upřel na černovláska své pomněnkové oči.

,,Potřeboval jste něco, profesore? Proč jsme tady?" Zeptal se Harry. Brumbál se jen šíleně usmál, v očích mu zajiskřilo a namířil na mladíka hůlkou.

Než se hoch nadál, už proti němu letěla silná kletba. Obratně jí uhnul z dráhy tak, jak ho to učil Remus. Sledoval profesora s vytřeštěnýma očima. Když se vzpamatoval z šoku, svižně i on vytáhl svou hůlku. V duchu si nadával do hlupáků; proč ji nevyndal už dřív?!

Letěla na něj další kletba, další a další. Uhýbal jim, tvořil štíty pomocí Protega avšak Brumbál byl rychlejší. Poslal Expelliarmus a Harryho hůlka mu poslušně vletěla do ruky.

,,Myslel jsem si, že jsi lepší, Pottere." Zasmál se chladně stařec. Harry nevěřil svým vlastním uším. takhle Brumbála ještě v životě neviděl. Až do této chvíle si černovlásek myslel, že je to jen cvičení. Když na něj však ředitel seslal Cruciatus a on se začal zmítat v bolestných křečích, jistota ho opustila.

Proč mu Brumbál ubližuje? Ptal se sám sebe, neměl ale sílu otázku vyslovit nahlas. Muž ho nepřestával mučit. Sectumsempra, kterou on sám seslal v minulém ročníku na Draca ho trefila do ruky a on začal krvácet tak moc, že se mu po chvíli dělalo mdlo. Oči se mu zavírali a začal propadat do temnoty. Byl už na hranici vědomí a bezvědomí když se ozval zvuk přemístění.

,,Expelliarmus!" Uslyšel křičet Draca a to ho přivedlo do stavu naprosté bdělosti. Brumbál následně spadl, spoutaný, odzbrojený a omráčený na zem. Blonďák Harryho opatrně zvedl a co nejšetrněji se s ním přemístil před bránu do Bradavic kde už čekal Snape.

Rychle ho dopravili na ošetřovnu. Harry mezitím propadl do sladkého bezvědomí kde neexistovala ta bolest, kterou ještě před chvílí cítil. Byl v bezpečí v Dracově náručí.

*****

Harry otevřel oči a zamžikal do slunečního světla, které do místnosti pronikalo velkými okny. Bíle zdi, bílé stoly, bílé židle, bílé postele, bílé povlečení. To značí jen jediné místo. Ošetřovna!

Pokusil se zvednout do sedu, avšak do ruky mu vytřelila ostrá bolest. Zaskučel, čímž přilákal pozornost ošetřovatelky, madam Pomfreyové.

,,Moc se nehýbejte!" Poručila dáma a podala Harrymu do ruky lektvar proti bolesti.

,,Kde je Draco?" Zeptal se černovlásek se strachem.

,,Pan Malfoy zde byl po celou noc, teprve před chvílí ho Severus přesvědčil, aby se šel vyspat. Myslím že odešli společně, tudíž váš přítel je nejspíš ve sklepení se svým kmotrem."

,,Cože?!" Vykřikl Harry. Vždyť Grangerová a Weasley říkali, že Snape pracuje s Brumbálem! Co když Dracovi ublíží?

,,Musím jít okamžitě za ním." S těmito slovy se začal i přes bolest motat z přikrývek.

,,Ne, pane Pottere. Zůstanete tady! Buď budete ležet sám, nebo vám násilím dám lektvar na spaní. Vyberte si." Mlaskla Poppy, zjevně nespokojená mladíkovým chováním.

Harry tedy několik desítek minut v klidu ležel na posteli, zahloubaný hluboko ve chmurných myšlenkách. Co když se Snape pokusí Draca zabít?! 

Všechny obavy se vytratili, když u dveří vedoucích do ošetřovny spatřil blond hřívu a bouřkové duhovky.

,,Harry." Vydechl Draco, rozběhl se a padl černovláskovi přímo do náruče. Při svém zběsilém skoku se praštil do lýtka.

,,Auuu." Zaskučel a hned na to se oba naplno rozesmáli.

,,Jsem tak rád, že jsi v pohodě." Zašeptal po chvíli blonďák a začal Harryho něžně líbat. Ten mu polibky s radostí oplácel.

Vyrušilo je až otevírání dveří.

,,Harry!" Vykřikl úlevně Sirius, který se právě přiřítil.

Povídali si potom ještě dlouho do noci......