,,Snídaně čeká, zlato!" Uslyšel Harry těsně u ucha. Konečně spal zase ve své posteli v Komnatě namísto té hnusné bílé na ošetřovně a on ho Draco musí vzbudit!
,,Kolik je sakra hodin?!" Zamručel otráveně, načež se blonďák zasmál a strhl z něj pokrývku. Co si myslí že dělá? Vystřelil do sedu a povalil klečícího aristokrata pod sebe. Draco v očekávání polibku našpulil rty, proto se Harry rozhodl ho poškádlit a začal svého přítele lechtat.
,,Nech toho!" Zakřičel Draco, když se mu tělo začalo kroutit v křečích a z úst mu vycházel přidušený smích.
Harry toho po chvíli nechal a svalil se na bledé tělo pod sebou.
,,Příště mě prostě nech spát." Zamumlal s úšklebkem na rtech.
,,Jo, to nechám." Draco ho políbil a začal se oblékat do zmijozelského hábitu.
,,Myslíš že to byl Brumbál?" Zeptal se Harry zamyšleně. Opravdu by ho zajímalo, jestli to nebyl spíš nějaký Smrtijed, který si vzal Mnoholičný lektvar.
,,Nevím. S největší pravděpodobností to byl někdo od Voldemorta, ale mohla to taky být nějaká zkouška od ředitele." Zmijozel pokrčil rameny a popohnal Harryho, ať si pospíší.
,,Měl by přijít Sirius, možná i Remus. Tichošlápek se nemůže moc potulovat po škole, přestože je už zbavený obvinění, tak se letaxem dostanou do krbu v Komnatě. Přesvědčil Remuse, aby každý den po vyučování přišel za ním na Grimmauldovo náměstí, takže půjdou odtud. Nevadí ti to, že ne?" Zeptal se po cestě do velké síně Harry.
,,Nevadí." Pokroutil hlavou blonďák a otevřel masivní dveře vedoucí do síně.
Černovlásek se zarazil. Většina Zmijozelských, u kterých obvykle sedávali byla pryč, včetně Pansy i Blaise se kterými si i on docela rozumí. Očekával, že v tuto hodinu bude snídat většina školy. Všiml si, že i Draca to zarazilo.
,,Co se to-" Nestačil doříct větu a do dveří se vřítil zjevně rozzuřený Brumbál.
,,Kdo dovolil těm spratkům odejít?!" Zaprskal ředitel a přeměřil si pohledem klidného Snapea sedícího u profesorského stolu.
,,Severusi? Nevíš o ničem?" Zeptal se prozíravě. Lektvarista však jen zakroutil hlavou a dál se věnoval své ranní kávě.
Harry se posadil k Dracovi, který si svého kmotra též měřil pohledem.
,,Co se děje?" Zeptal se černovlásek.
,,Nemám ponětí." V blonďákově hlase zazněla jeho nechuť k tomuto faktu.
*****
Seděli na pohodlném křesle v Komnatě nejvyšší potřeby, znavení z náročného vyučování. Harry byl stulený na Dracově klíně, tvář zabořenou mezi jeho krkem a ramenem, ruce obmotané kolem nahého bledého trupu.
,,Nechceš si sundat i ty kalhoty?" Zamručel nespokojeně černovlásek.
,,Ne, má přijít tvůj kmotr a Lupin, pamatuješ?" Zašklebil se blondýn, ve skutečnosti byl ale rád že ti dva muži přijdou. Siriuse si docela oblíbil.
Harry se na něj zamračil a jemně ho kousl do krku. Draco slastně přivřel oči, zaklonil hlavu, dal tak Harrymu najevo, že může pokračovat.
Nebelvír tvořil vlhké cestičky na bledé kůži, tu a tam se zastavil a citlivé místečko opečoval. Dracovi přibylo pár narůžovělých modřinek na krku i hrudi.
ČTEŠ
Věř, v co věřit chceš // DRARRY
FanfictionObčas věříme jen v to, v co věřit chceme. Vidíme jen to, co vidět chceme. Slyšíme jen to, co slyšet chceme. Cítíme jen to, co cítit chceme. Víme jen to, co vědět chceme. Ne vždy je to ale dobře. Potřebujeme si uvědomit realitu a vzít ji takovou, jak...