Tension love ≈ larry stylinson cz

8

,,Vždycky jsem se sem chtěl podívat, vypadá to tu honosně. Určitě tu připravují skvělé pochutiny," komentoval jsem a Zayn mezitím objednal dvě kávy.

Popíjel jsem tu lahodnou tekutinu a rozhlížel se kolem. Můj pohled sjel na obrazovku, co tu měli - a já vyprsknul svoji kávu přímo na Zayna. Začal jsem kašlat, protože mi horká káva vlítla do plic.

,,V pohodě?" otázal se mě Zayn bouchající mě do zad.

,,Už je to lepší, díky," odpověděl jsem mu, když jsem nabral dech. ,,Sorry, že jsem tě poprskal."

,,V pohodě," utrousil, ale nedíval se na mě. Díval se tam, kam já před chvílí - na obrazovku. Respektive na to, co v ní bylo. Pouštěli v ní záznam ze včerejšího koncertu. Z Harryho koncertu.

Chvíli jsme jen mlčeli, když tu mě Zayn chytil za ruku.

,,Líbí se ti, viď?" usmál se na mně šeptem.

,,No... Já - tak trochu..." sám jsem si nebyl jistý.

,,To je v pohodě. No vážně. Není na tom nic špatného," řekl s klidem. ,,Hele, já se taky někdy prostě poohlídnu za nějakým fakt sexy klukem, a co? Vždyť to není žádná věda." Naklonil se ke mně blíž. ,,A taky se necítím, jako stoprocentní hetero. Ne, že bych byl úplně gay, to neříkám. Ale... Kluci jsou prostě lepší, vždyť holky jsou pořád nafoukané, uražené a nemůžeš se s němi bavit o klučičích záležitostech, no nemám pravdu?"

Chtěl jsem mu na to něco říct, ale když jsem se podíval do jeho obličeje, zarazil jsem se. Vypadal zároveň zděšeně a taky se tak trochu šibalsky usmíval.

,,Co je?" zeptal jsem se ho.

,,No víš... Jak bych ti to jen řekl... Radši se neotáčej."

Pozdě.

Právě sem vešel Harry! Byl ode mně tak blízko.

,,Vodku!" zahalekal na servírku.

Otočil jsem se zpátky na Zayna, dal si ruce do klína a začal jsem rudnout.

,,Hele, jestli chceš, můžeme jít jinam," všiml si Zayn mé nervozity.

Nebyl jsem schopný se ani pohnout, natož mu odpovědět. Jen jsem tam tak seděl a přál si, abych byl někde daleko odsuď.

,,Nazdar Nialle!... Jo mám dneska volný večer... Co? Ne, stejně je to děvka... Nevím, možná, až budu mít chuť... Co? Ne, ty jsi blbej, fakt!..." slyšel jsem Harryho říkat do telefonu.

Najednou se Zayn začal upravovat - uhladil si vlasy, urovnal košili, jako by měl něco v plánu.

,,Co děláš?" zeptal jsem se ho.

,,Jdu ti pro jeho číslo, honey" mrknul na mně a začal se zvedat.

,,Počkej! Zbláznil ses?" rukou jsem ho donutil si zpátky sednout. ,,To nemůžeš."

,,Proč? Chceš to udělat sám?"

,,Ne. Já... Už chci jít."

Ač mi to bylo sebevíc trapné, zvedl jsem se a mířil si to k východu. Cítil jsem se vážně trapně, nervózně. A ani ve snu by mě nenapadlo, že to může být ještě horší.

Zrovna když jsem procházel kolem Harryho, Zayn si všimnul, že jsem si nevzal svou mikinu, kterou jsem si, když jsme přišli, svlékl - bylo tu příjemně teplo, ale teď jsem úplně hořel. Došlo mu, že řvát na mně, by bylo trapné, tak se s ní za mnou rozběhl. Já si toho však všimnul a zastavil se - a tím do mně narazil - a já spadl - přímo na Harryho!!

V životě jsem neutíkal rychleji. Vyletěl jsem z kavárny jako střela a zastavil se až za rohem. Opřel jsem se o zeď a pomalu po ní sjížděl dolů. Cítil jsem jeho dotyky a jeho parfém. Ještě na mě něco volal, ale já utekl tak rychle, že nevím co. Pokrčil jsem nohy a opřel si hlavu o kolena.

,,Lo- Louisi- proč...běžíš...tak - rychle," doloval ze sebe udýchaním Zayn, když mně dohnal.

Věděl však, že se odpovědi nedočká, tak přeze mne přehodil mou mikinu, sedl si vedle mně a vzal mě kolem ramen.