9

382 32 0
                                    

Otevřel jsem oči. Nepoznával jsem strop nad sebou. Nebyl to můj strop. Rozhlédl jsem se. Nebyl jsem doma. To jsem včera zase někde chlastal?

Pomlaskal jsem. Necítil jsem v puse zbytky alkoholu. Ucítil jsem kávu - a začal si vybavovat.

Potom, co se otevřely dveře pokoje a v nich stál Zayn s tácem v ruce, vybavil jsem si to do nejmenšího detailu.

,,Kolik je hodin?" promnul jsem si oči.

,,Skoro jedenáct, spáči."

Nevěřil jsem mu a snažil se kouknout na budík, ale moji pozornost upoutala fotografie v rámečku, na kterém bylo zlatými písmeny něco napsáno.

Zamrkal jsem a snažil se to přečíst. L-i-a-n? Chtěl jsem se ujistit, ale Zayn mě předběhl a sklopil ji.

,,Kdo je Lian?"

,,Kdyžtak Liam," pousmál se. ,,Ale to neřeš. Pojď, najíš se."

,,Asi ani nemám hlad," odvětil jsem a snažil se zachumlat zpátky pod peřinu.

,,Tak to ne, kamaráde. Buď snídani, nebo studenou sprchu," zasmál se svému vtipu.

,,Dobře, tak to radši tu snídani. Ale jen proto, že nemám jinou možnost."

,,Zayne? Kdo je ten Liam?" nedalo mi a musel jsem se ho po chvíli zeptat.

Chvíli mlčel. ,,Je to pro mně někdo, asi jako pro tebe Harry," popíchl mě.

,,Hele! Nech toho. Stejně... Už bych měl jít," zvedl jsem se a začal si nasazovat svou proklatou mikinu.

,,Proč od všeho hned utíkáš?" zeptal se a hodil na mě výraz typu, že by jste ho nejraději obejmuli a nakopli zároveň. Já neudělal ani jedno. Jen jsem si sedl zpátky na postel.

Zayn se zasmál. ,,Ty jsi vážně číslo. Asi neznám hodnějšího a pokornějšího člověka, než jsi ty."

***

,,Doprovodím tě," zakřičel na mě Zayn, když jsem se připravoval k odchodu. Pobíhal z pokoje do pokoje a tvářil se rozpačitě.

,,Hledáš něco?" zeptal jsem se ho nachystaný a opřený o dveře.

,,Jo, někde by tu mělo něco být - á tady. Tohle by šlo, co říkáš?" strčil mi před nos elegantní kousek oblečení.

,,Co já s tím?"

,,Musíš se převléct, co kdyby jsme chtěli ještě někam zajít. V tomhle jít nemůžeš."

,,A chceme? Myslím, že mi to včera stačilo. Být na mně, už bych radši nikdy nikam nešel," zamumlal jsem, ale i tak jsem se - neochotně - začal převlékat.

Tension love ≈ larry stylinson czKde žijí příběhy. Začni objevovat