počkat...co?

~13~

Ráno jsem se vzbudila se slzami na tváři, myslela jsem asi zase na Janka. Byla jsem z toho smutná, ale po chvíli jsem se vzpamatovala. Já ho nemůžu milovat. Je to debil. Raději jsem se oblékla, upravila a šla jsem do kuchyně za Bětou. Dopoledne jsem měla službu v kuchyni, takže nic zajímavého.

U Janka
J: lásko mám pro tebe překvapení
D: fakt? A jaký?
J: tady máš
Dal jí obálku. Denisa ji otevřela. Zůstala stát z otevřenou pusou
D: to je
J: svatební oznámení
D: už příští týden?
J: jojo. Zařídil jsem nám termín
D: ty jsi ten nejlepší chlap pod sluncem zlatíčko

J: to jsem. A co nějaká odměna?
D: neboj se. Večer bude.
J: a napadlo mě, že bychom pozvali Týnu
D: tu krávu? Proč?
J: jako takovou malou pomstičku
D: no tak jo, Proč ne.
J: tak domluveno. Já musím do práce. Dáš jí to oznámení?
D: jo. něco vymyslím

U Týny
Konečně po službě. Dneska bylo v hospodě hodně lidí, takže hodně práce. Běta mi řekla, ať si jdu na chvíli odpočinout. Večer mám zase službu. V hospodě má být nějaká oslava, takže se musím vyspat teď, abych byla ráno použitelná. Vyšla jsem nahoru do patra směrem ke svému pokoji. Před pokojem ležela nějaká obálka s nápisem pro Týnu.

Zvedla jsem ji a zavřela se v pokoji. Když jsem ji otevřela, málem jsem sebou švihla o zem. Hádejte co tam bylo. Jasně že svatební oznámení Janka a Denisy. Byl k tomu i vzkaz.

milá Týno, budeme ''rádi'' když přijdeš na naší svatbu.Denisa a Janek ❤️

To jsou vážně kreténi. Kašlu na to. Nemá smysl to řešit.

Rozbrečela jsem se. Tohle jsem fakt nečekala. To snad ne, on si vážně vezme tuhle krávu. Panebože a ještě mají tu drzost mě pozvat? No tak to si snad dělají prdel ne? To by se jim tak líbilo, abych tam nešla, a jen seděla doma a brečela do polštáře. Takže co? No samozřejmě, půjdu tam. Mrzí mě to, mrzí mě, že u toho oltáře nebudu stát s Jankem já.

Vždycky jsem si myslela, že my dva jednou spolu prostě budem rodina. Ale tak fajn, nemá zájem, jestli Janek tak bude šťastnej, bránit mu v tom nebudu. Teď mě tak napadlo, co já si na tu jejich svatbu vezmu. Přeci jen už je za týden, musím si jít koupit nějaké šaty, žádné totiž nemám. K čemu bych je taky na statku potřebovala. Zavolám Julče, že pojedeme do městě, nějaké šaty vybrat.

Hovor Týny a Julči:

T: čauky
Ju: ahoj, nějaká dobrá nálada ne?
T: víš kdo mě pozval na svatbu?
Ju: nejmíň Helena Vondráčková
T: Janek a Denisa
Ju: cože?😅 Oni dva jako spolu to myslí vážně?😅
T: asi jo, takže potřebuju zajet do města, koupit nějaký šaty
Ju: tak jo, za deset minut jsem před statkem tak pohni, pojedeme rovnou
T: dobře tak čus
Ju: čau

Odhodila jsem si mobil na postel, vzala jsem si na sebe modrý džíny a bílé tričko. Vyšla jsem z pokoje a na chodbě jsem potkala Janka.
T: díky za pozvání, ráda přijdu.
J: jo, bych nečekal
T: jo vezmu s sebou i Julču jo
J: nojo, nemáš přítele, tak musíš jít se svoji nejlepší kamarádkou
T: hm, Ted už musím, nazdar
J: čau.

Šla jsem ven, před statkem už na mě čekala Julče v autě. Nastoupila jsem a jeli jsme do města, rovnou do Prahy, abychom měli velký výběr.