Kapitola 50 - Navždy

142 8 6
                                    


Galaxie Mléčná dráha

Soustava Tilnast

Planeta Sarka

Tony si obvykle zatraceně dobře dokázal udržet přehled o tom, jak se dostal z bodu A do bodu B, pokud se do věci nezapojilo hojné množství alkoholu. Tentokrát nicméně nedokázal ani za život vysvětlit, jak se on a Loki dostali od hádky – v podstatě ječení – k šukání na jejich posteli. Protože jakkoli divně to mohlo znít; rozzlobený sex obvykle opravdu nebylo nic pro ně. A možná že to vůbec nebyl rozzlobený sex. Oh, bylo to rychlé a tvrdé a horečnaté, ale Tony se cítil spíš zoufale než rozzlobeně. Bylo těžké porozumět všemu, co mu běželo v tu chvíli hlavou, takže možná cítil i hněv. Alespoň věděl, že se nezlobil na Lokiho, ne doopravdy.

Ne že by se staral o hněv, když pevně svíral Lokiho boky a na rtech měl chuť jeho kůže. Loki ho hladkýma nohama pevně svíral kolem pasu, tmavé vlasy měl rozprostřené po posteli, zcuchané a chaotické, a dlouhé prsty zarýval do bílého povlečení, jak se Tony pohyboval téměř zběsilým tempem. S každým zvukem, který Loki vydal, dokázal jen myslet na víc. Tvrději, hlouběji, rychleji. Kdyby byl Loki člověk, Tonyho prsty by mu na bledé kůži zanechaly tmavé modřiny, k čertu, kdyby byl člověk, pravděpodobně by si tohle tolik neužíval s ohledem na to, jak málo se připravili. Ale on si to užíval. Kůži měl teplou a kluzkou potem, tváře a hrudník zardělé a kousal se do rtů, takže je měl vlhké a krvavě rudé. A Tony stále potřeboval víc.

Bylo to pro něj tak netypické, cítit se takhle, zvlášť při sexu, ale zkrátka si nemohl pomoct. Něco mu divoce hořelo hluboko v hrudi, naléhalo na něj. Milovat Lokiho bylo občas příliš ohromující. Nic z vřelých, zastřených a komfortních emocí, které Tony věřil, že by cítit měl. Byl to volný pád. Bylo to děsivé a vzrušující. Srdce mu z toho bušilo příliš silně a příliš rychle, jak mu s vervou pumpovalo krev do žil. Bylo to, jako by se neměl čeho držet, jen jeho, zatímco svět uháněl kolem. Ale bez ohledu na to, jak obrovské nebo děsivé to bylo, nikdy to nechtěl přestat cítit.

Nezáleželo na tom, že měl kvůli tomu pocit, jakoby se mu svírala hruď, protože mu to zároveň vyčistilo mysl. Možná tunelové vidění, možná jen opravdová schopnost myslet jasně. Ale těch tisíc věcí, které mu neustále běželo myslí, jednoduše zmizelo s polibkem a on věděl, že tohle bylo přesně to, co chtěl a potřeboval. A jakmile držel něco takhle blízko svému srdci, zapuštěné tak hluboce pod kůží, nemohl se toho vzdát. Prostě nemohl. Musel se prsty zabořit hluboko a držet se toho, aby mu to nevyklouzlo ze sevření.

Možná proto právě teď tak pevně svíral Lokiho. Možná proto si přál, aby jeho ruce mohly zanechat modřiny ve tvaru prstů. Protože on se nemohl pustit, nikdy se nemohl pustit, ale děsilo ho, že bude muset. Miloval ho, do hajzlu, miloval ho tak zatraceně moc. Loki to musel vědět.

Už byl příliš blízko vyvrcholení. Všechno to bylo rychlé a až moc rajcovní a on neměl tušení, jak dlouho dokáže pokračovat, ale musel, ještě o trochu víc. Chtěl vidět, jak se Loki rozsype jako první, chtěl ho udělat tvrději než kdykoliv předtím. Opravdu-opravdu to chtěl.

Zahákl paži pod Lokiho nohu a zvedl si ji přes rameno a současně se předklonil, změnil úhel a dostal se ještě hlouběji. Loki vydal dlouhý, lahodný sten, jeho prsty v pokrývkách zesílily sevření, až roztrhly látku. Tony otočil hlavu a políbil ho na vnitřní stranu stehna, těsně nad kolenem, pak se začal pohybovat stejnou rychlostí a intenzitou jako předtím. Jen takhle klouzal mnohem hlouběji. Nemohl zadržet vlastní steny, ne že by chtěl. Cítil se až moc skvěle, aby zůstal potichu.

Bend Around the Wind - Ohýbat se kolem větruKde žijí příběhy. Začni objevovat