Bend Around the Wind - Ohýbat se kolem větru

Kapitola 51 - Slyš můj příteli, já mlčím

Galaxie Mléčná dráha

Soustava Tilnast

Planeta Sarka

Loki nechal Starka spát v jejich posteli. Potichu se oblékl a zamířil zpátky do nákladového prostoru. V momentě, kdy tam dorazil, seděl Drongo, už plně ustrojený v zimním oblečení, na velké bedně a Hatchet nedaleko od něj pohodlně lenošil na jiné z krabic a škrábal něco na kousek papíru.

„Díky, že jsi tu zůstal, Drongo," poděkoval Loki, když byl dostatečně blízko.

„To nic nebylo," odpověděl obr, stoupl si a lenivě se protáhl. „Juyu se tu taky nějakou dobu zdržela, ale před chvílí se rozhodla zkontrolovat sestru."

„Jdi si odpočinout, něco sněz," vybídl ho Loki. „Mám to pod kontrolou."

„Je otravný, ale nedělal žádné potíže," oznámil mu Drongo předtím, než odešel. Hatchet se nad tím ušklíbl, očividně naslouchal jejich konverzaci.

„Tak co, žárlil?" zeptal se Hatchet, jakmile spolu zůstali sami. Loki v odpověď vyhýbavě zabručel, ale stejně tím u elfa vyvolal úsměv. „Nemáš zač," prohlásil drze. Jistě, jak jinak.

Loki přešel za něj, ruce mu položil na ramena a zaryl se do nich prsty... tvrdě. Hatchet sebou škubnul a okamžitě se napřímil. Naklonil se blíž, aniž by jen trochu povolil sevření.

„Nehraj s ním žádné hry," varoval ho tichým, ale přísným tónem.

„Ano, můj princi," řekl Hatchet a koutkem oka na něj vrhl letmý pohled. „Jak si přeješ."

Loki přikývl a pustil ho. Hatchet zakroužil rameny a váhavě se na něj zadíval. Díval se pak na něj ještě notnou chvíli, pátravě, jak se snažil dát si všechno dohromady a pochopit situaci.

„On není jen milenec, že?" zeptal se pak.

„Ne," odpověděl jednoduše Loki. Hatchet si ho chvíli prohlížel, pak se jeho oči mírně rozšířily v uvědomění.

„Je to vážné, že jo? Ne jen trochu. Tohle je naprosto vážné."

„Ano, to je," přitakal Loki. Bylo nejlepší si vše vyjasnit co nejdříve.

„Loki, je to smrtelník –"

„Ani slovo," přerušil ho Loki s varovným pohledem. Hatchet věděl, kdy je zbytečné začít se hádat. Odvrátil pohled. Chvíli mu trvalo, než tu novinku strávil.

„Oh, to je... huh, to jsem nečekal... to je prostě... páni... uhm... to je skvělé, opravdu. Báječná zpráva... a uh... tak promiň, hádám," rozhodl se nakonec. „Budu se odteďka chovat slušně."

„V tom nejsi moc dobrý," odpověděl Loki hned. Hatchet zafrkal smíchy.

„Ne, ale budu se upřímně snažit. To ze mě dělá mnohem méně otravnou osobu."

To byla jistě pravda. Loki jen doufal, že to bude stačit, aby nálada mezi Hatchetem a posádkou – a hlavně Starkem – zůstala mírumilovná.

Hatchet se postavil a podával mu kousek papíru, na který až doteď psal.

„Napsal jsem tam, kolik můžete čekat, že dostanete za svoje věci. Ale předpokládám, že nechcete prodat žádný alyndor."

„Jistěže ne," souhlasil Loki a papír si převzal.

„Napsal jsem nejnižší prodejní cenu. Jestli vám nabídnou míň, prostě jim řekněte, ať si to strčí do prdele. Jestli zeDat zkusí bejt lakomej, dej mi vědět a já vám seženu jiné kupce. Ale ten korporátní chlápek právě viděl, že máte někoho uvnitř, tak se s vámi pravděpodobně nepokusí znovu vyjebat."