Seznámení
Otočil jsem, se kdo na mě volá. Byla to holčina mezi 12-16 let nevím? Přiběhla ke mě. Byla menší než já. Měla hnědé vlasy a hnědé oči.
,,Vy jste, taky s tohoto letadla?"
,,Ano? Vypadá to že se letadlo rozpůlilo? Třetím než jsme dopadli a tenhle ten ostrov." otočil jsem se na ní.
,,Aha? A můžu se zeptat. Proč té šel do toho hořícího letadla?" podívala jsem se na něj. Teď jsem si uvědomila že něco drží v ruce?
,,Šel jsem tam zachránit malé dítě." která mi usnula mé náručí.
,,Aha, tak to jsem ráda že jste jí zachránil. A můžu se zeptat na vaše jméno?" jsem ráda že zachránil to dítě. Ale mluvím tu cizím člověkem?
,,Levi. Levi Ackerman. A ty? Jo a tykejme si." usmál jsem se na ní.
,,Ráda tě poznávám. Já se jmenuji Myčka?"
Koukal se na ní jak na svatého.
,,Hezky vtip? A teď mi řekni skutečně jméno." podíval jsem se na ní. A ona sklopila hlavu.
,,Já se opravdu jmenuji Myčka. To mi dali rodiče třetím než." sklopila jsem hlavu a začala jsem pomalu brečet.
Podíval jsem se na ní a začala brečet. Tohle jsem nechtěl. Jen jsem se povzdechnul a začal jiné téma.
,,Tak co si mi pomohla dát jméno tyhle ti maličký." kouknul jsem se na ní a usmála se.
,,Tak dobře. Hmmm? Co takhle Jessy?"
,,Hmm. Pěkný jméno."
,,Co myslíte? Jsme tu sami a nebo to ještě někdo přežil?" podívala jsem se na něj.
,,Máš pravdu? Tak se tu rozhlédneme co ty na to."
,,Dobře."
Tak jsme se šli teda podívat jestli někdo ještě nepřežil.
Další kapitola je na světě. Omlouvám se na za gramatiku a za chyby a zatím ahoj.
