Hřbitov
Začal jsem brečet stali jsem u hřbitova podíval jsem se na Erena...
,,Jsou tady lidi, co nepřežili vaší havárii a jiné případy." řekl a šel jsem se podívat...
Byli tam kamenné desky a na nich byli věci asi lidí, prohlížel jsem si je a šel dál a dál. U některých deskách byli i hračky dětí co byli v letadle.
Ale pak jsem spatřil jednu věc, náramek mé matky rychle jsem tomu přiběhl a klekl jsem si na kolena před hrob, začal jsem znova brečet.
,,Tvoje Matka byla silná." řekl Eren a jsem se na něho nechápavě otočil...
,,Co tím myslíš" zeptal jsem se...
Eren si povzdechnul a přisedl ke mně a začal vyprávět...
,,Víš Levi, to díky tvé matce jsem se dozvěděl o tobě. Našli jsme ji kousek o nás od vesnice, byla celá popálena a těžko se jí dýchalo. Tak jsme jí vzali k nám do vesnice a snažili jsme jí zachránit ale ona dobře věděla že umírá. Tak mě poprosila, až najdu jejího syna Pochopil jsem že nebude sama... Tak jsem vzal své muže a šli jsme vás hledat... Pár jsme ji našli ale buď jsme je našli, mrtvé a nebo roztrhané na kousky. Uběhly 3 dny, ale stále jsme vás nemohli najít nic. Chtěli jsme se vrátit ale pak jsem uslyšel křik a jak někdo běžel... Byli jsme přichystali bojovat ale najednou, jste se objevili vy.... Tvoje Matka to nepřežila, měla vážná zranění, tak jsme ji sem pohřbili." do řekl a já jsem se pousmál...
,,Děkuji, měl bych prosbu." řekl jsem a díval jsem se na něj...
,,Jasně, o co mě žádáš" zeptal se...
,,Mohl bych být na chvíli sám" otočil jsem se zpátky na náhrobek....
Eren přikývl a odešel a já jsem tu byl sám abych mohl truchlit....
Další kapitola... Tak co říkáte... A jak to bude dál pokračovat? Doufám že se va kapitola líbila... Omlouvám se za chyby a zatím ahoj...
