Prohraješ a končíš. [KurooKen]

6. Kapitola

"Kenma!" zakřičel jsem z plných plic a skočil na brunet chlapce s delšími vlasy, vyhráli jsme a porazili soupeře, který údajně byl neporazitelný. Obejmul jsem Kenmu, protože z velké části za to mohl i on, obejmul mě nazpátek a dal mi i tak vědět, že mu to není nepříjemné. Tahle krásná zpomínka z nižší střední mě do srdce zabodla velmi příjemně a já měl aspoň jistotu, že Kenmovi moje přítomnost nevadí.

Celý dnešek, po tomhle odpoledni, který jsem proseděl s Tsukki jsem přemýšlel, co vlastně říct Kenmovi, ať jej zároveň nezraním, ačkoliv Kenma nebyl moc výřečný, či emoce často u něj nejsou znáti, byl to velmi křehký mladík. Často jsem na něj zíral, když jsem mohl, nespustil jsem z něj oči, někdy jsem si to ani  sám neuvědomil a to hlavně ve volejbale, na tréninku. Po tréninku jsem sebral odvahu a v klubovně. Vzal jsme jej za paži abych jej zastavil, byl zrovna na odchodu "Oy Kenma, na něco jsem zapomněl, na co jsem se chtěl zeptat a obrátit", poškrábal jsem se na zátylku a doufal, nebo spíše v hlavě si ještě vše promítal abych neřekl něco špatně. "Tak jsem přemýšlel, tenhle rok je můj poslední a chci se dostat na univerzitu, ale zároveň nechci naše vazby přetrhat, prakticky kromě Tsukki mám jen tebe. Abych se dostal k věci, nebylo by podle tebe od věci si najít i jiné přátelé? Vážně bych byl nerad, kdybys skončil tady sám, jen u her, pak jak tě znám by nikdo do tebe nedostal ani to jídlo." Přesně tak Kuroo, vše je tak jak si to chtěl říct, nemělo by mu to ublížit! Ačkoliv přes svoji sebejistotu, že jsem řekl vše správně, jsem od něj dostal odpověď "Na to abych byl šťastný, lidi nepotřebuji, to ty ses mi připletl." A s těmihle slovy, odešel. Nevěděl jsem, co mám dělat, či jak se zachovat, cítil jsem něco jako prázdnotu, která se rozrůstala po celém těle. Rozhodl jsem se jít teda k Tsukki z důvodu, že je to přeci jen dívka, tak snad by mi mohla poradit více a  co se týče citů, určitě to má načtené z těch svých gay fanfikcí, dramat a bůh ví čeho, co vím, někdo dělal i nějaký ship na mě a Kenmu, mám ponětí, že se to jmenovalo KurooKen nebo tak nějak? 

"Tsukki, díky bohu, že nespíš" řekl jsem před dveřmi menší dívky, mé kamarádky. "Kdybych věděla, že máš dojít ty, rozhodně bych tak činila. Tobě nestačí, že se vidíváme každý den?" řekla uraženě a pozvala mě dál, hned mi nabídla něco dobrého a něco na pití, odmítl jsem, nechtěl jsem ji moc zdržovat. "Ty Tsukki, nepřijde ti Kenma nějaký divný?" řekl jsem a stále jsem přemýšlel nad tím, co řekl, to jsem to vážně tak zvoral? Však co jsem řekl. Z mého přemýšlení mě vytrhla Tsukki "Též se mi zdá jiný, než obvykle, od té doby, co jsi řekl, že jsi se zamiloval do Haru byl více uzavřenější než kdy jindy. Nestalo se něco? Vím že ještě ten den kdy si to oznámil jsi šel ke Kenmovi, nestalo se tam něco mezi vámi?!" řekla s jiskřičky jí přímo zářili v očích, vážně by si mohla občas ty fikce odpustit, moc všechno převádí na gay věci, ale na jendom měla pravdu, vážně bylod té doby jiný, co dkyž něco na jejích představách bylo? Co když právě šlapu něco, co ho může v budoucnu dosti ovlivnit?