The Date (HS|CZ)

2. Kapitola

,,Co si o sobě jako myslí? Že sem příjde a najednou se bude všechno točit kolem něj? Jsem tak strašně vytočená!" začnu ječet na celou chodbu, jakmile skončí hodina.

Několik studentů se na mě pohoršeně podívá.

,,Na co tak blbě čumíš?" zasyčím na zrzavého kluka se světlými džíny a světle modrou košilí.

,,Uhm, promiň," řekne, odvrátí svůj pohled a odkráčí pryč.

,,Počkej!" vyběhnu za ním.

Otočí se a v jeho očích jde vidět respekt a dokonce i strach.

,,Omlouvám se, nechtěla jsem na tebe takhle vyjet," omluvím se a rukou ho pohladím po té jeho.

Jeho "za chvíli se asi rozbrečím" obličej zmizí a objeví se malý úsměv. Přikývne a jde pryč.

Měla bych se trošku krotit se svým chováním. Přece se na mě jen podíval, stejně jako celý zástup na chodbě. Zavrčím, když na mě někteří ještě pořát tlemí.

„Tleskám, fakt pěkné divadlo. Běž si radši vyměnit vložku," zapřede mi někdo do ucha.

Otočím se a spatřím Stylese. Jeho hlas zní stejně tak, jak vypadá. Sexy.

Uklidni se a vrať mu úder! Ozve se mé podvědomí. Vrazím si imaginarní facku, štípnu se do ruky, a pak se mu s falešným úsměvem podívám do očí. 

„Oh, tady má někdo dobrou náladu. Co kdyby jsi šel sbalit nějákou naivní holku, se kterou si pak můžeš užít?" zeptám se ho.

Pozvedne pobaveně obočí. Pak na mě mrkne. Co to nacvičuje?

,,Neříkej, že ty bys nechtěla," zavrní a jazykem si navlhčí rty.

„Nefandi si," odfrknu a zasměju se nad jeho naivností.

Oba jsme středobodem pozornosti. Když se podívám do leva, stojí tam Alice. Její rty stočené do úsměvu, kterým by mohla konkurovat kočce Šklíbě. V její duté hlavě určitě zase pobíhají myšlenkové pochody.

„Tak hele, ty malá potvoro," osloví mě, když chytí má ramena, a přitlačí mě na něčí skříňku.

Jeho narážka předtím byla trošku vedle. To on by si měl jít vyměnit vložku.

„Měla bys toho nechat. Klidně by jsi taky mohla pěkně narazit," zavrčí a pustí mě.

Škubne sebou a až teď si uvědomím, že jsem ho držela za jeho černé tričko. Otočí se a odkráčí pryč. Podívám se okolo sebe a všichni se na mě koukají. Když zjistí, že jsem si toho všimla, stočí své pohledy někam jinam a vydají se na svou další hodinu.

,,On po tobě normálně vyjel," vypískne Alice, když ke mně příjde.

Zamračím se, když si uvědomím, že je to pravda.

Hodím po ní hnusný pohled a odkráčím na svou další hodinu, kde naštěstí ten nafoukaný blbec není. A dokonce ani Alice, takže budu mít klid.

........

,,Ten namyšlený idiot mě dneska tak strašně moc vytočil. Měla jsem chuť mu udělat kastraci zdarma a hned na místě," vyletí ze mě, když dorazím na náš pokoj a hodím sebou na postel.

„Klid Andy. Nabídl ti sex, takže po tobě jede. No neříkej, že nejsi ráda," ozve se její hlas z koupelny.

„Právě, že nejsem," zavrčím a hlavou prásknu na polštář.

Vím, že tak trošku lžu. Ale kdo to potřebuje vědět. No ne?

Ze stolu si vezmu svůj laptop a zapnu ho. Přihlásím se snad na každou sociální síť, která existuje. Vrhnu se na facebook a roluju dolů na hlavní stránce. Je tam nekolik fotek ze včerejší párty. Samozřejmě nezapomenu dát like a roluju dál. Po chvíli mi příjde žádost o přátelství. Kliknu na tu stupidní ikonku a chvilku trvá, než to načte.

Uživatel Harry Styles vám poslal žádost o přátelství, vyskočí na mě, a já se zamračím. Automaticky klikám na odmítnout a roluju dál.

Z mého prohlížení fotek mě vyruší až vyskakovací okno chatu. Nechápu ho. Tak ve škole mi málem otříská hlavu o skříňku a na facebooku mi posílá žádost o přátelství? Kam to lidstvo spěje?

Harry Styles: ALE NOTÁK, SNAD NEJSI URAŽENÁ :D

Andy Anderson: Vypni si Caps Lock. To je to čtvrté tlačítko na klávesnici od shora, úplně vlevo, kdyby jsi to nevěděl.

Harry Styles: Nepovídej, jsem značně překvapen, že takové tlačítko vůbec existuje. Šokovala jsi mě:O

Andy Anderson: Tento rozhovor nikam nevede.

Harry Styles: Příjmi mou žádost o přátelství!

Andy Anderson: Ani mě nenapadne.

Harry Styles: Příjmi tu zkurvenou žádost, Andersonová!

Andy Anderson: Ne.

Harry Styles: Okamžitě tu žádost přijmi, nebo si mě nepřej. Udělám ti ze života peklo.

Andy Anderson: Horší už to stejně být nemůže. Měj, se Harry.

Potvrdím teda tu žádost, když to tak strašně chce. Odhlásím se a je mi uplně ukradený, jestli mi bude ještě něco psát.

,,Myslím, že tě chce," oznámí mi Alice a podívá se na můj kyselý výraz.

„A to jsi poznala podle čeho? Podle toho, že mi nabídl sex?" Zasměju se.

Té holce to fakt nějak moc extra dobře nemyslí. Zamračí se.

„Zpochybňuješ moje detektivní schopnosti?" Zavrčí.

Z jejich modrých oček jsou nyní jen malé štěrbinky.

„Ne! Co tě to napadlo? To bych si nikdy nedovolila!" hraně zalapám po dechu.

„Jsi špatná herečka," zavrtí nade mnou hlavou.

„A ty špatná detektivka," zasměju se a ona se na mě vzápětí vrhne.

Začne mě dusit polštářem.

,,Tomlinsonová! Slez ze mě dolů!" zařvu a začnu ji odstrkovat.

Obě se smějeme jak smyslů zbavené.

„Poslouchej mě, sakra, a zeslez dolů!" zaječím znovu.

,,Ani mě nenapadne!" zavrtí hlavou a pokračuje.

„Louisi! Louisi!" začnu křičet.

O chvíli později se ve dveřích objeví Tomlinson.

,,Co se to tady děje?" Zavrčí.

,,Tvoje sestra mě chce zabít," chechtám se.

Z mého polštáře začne létat peří.

„Zpochybňuje moje detektivní chopnosti," ohradí se Alice.

Louis se začne smát. Je z těch tří blbečků jediný alespoň trošku normální. Styles je děvkař. Malik je děvkař. Louis má Eleanor, takže děvkař být nemůže. A taky je to Alicenin brácha, takže ho mám i trošku ráda.

„To by stačilo," nakonec řekne a Alice ode mě odtáhne.

Obě se smějeme jak největší krávy na světě. Ani nám nevadí fakt, že nás slyší celý internát.

„Kde jsou ty chvíle, kdy ses dokázala bránit sama?" zavrtí nade mnou Lou hlavou.

Můj smích okamžitě utichne. Nerada přemýšlím nad mou minulostí.

„Andy, to je v pořádku. Nemyslel jsem to nijak zle," pohladí mě Louis po ruce a usměje se.

Úsměv mu opětuju. 

Po chvíli se vrátí do svého pokoje. Přeběhne mi mráz po zádech, když pomyslím na to, že je na pokoji s Harrym.

Toho kudrnatého idiota nebudu mít nikdy ráda.