Tajemství lektvarů [DOKONČENO]

9.

Naštěstí byl víkend a tak mě snad nikdo nepostrádal, protože jsem usnula v Severusově náruči. Byla jsem však překvapená, když jsem se vzbudila uprostřed obrovské postele a vedle mě ležel on. Stále spal a tak jsem se opatrně posadila na okraj postele, abych ho nevzbudilo. To se však naopak stalo a můj úžasný profesor otevřel oči. Měl je nádherné. Viděla jsem mu až do duše. Usmála jsem se na něj ,,Spalo se mi krásně. Děkuji, že tu pro mne jste." nahla jsem se k němu, abych ho mohla lehce políbit na tvář. Neprotestoval, ale to se dalo čekat. Severus se zřídka kdy usmíval, ale teď mi úsměv oplatil. Na chvilku jsem zapomněla na své problémy a cítila jsem se jak v pohádce, bohůmžel realita byla někde jinde. Musím se rychle dostat do své komnaty, aby jsem se připravila na snídani. Severus mě však zarazil ,,Nechal jsem nějaké vaše věci přinést. Můžete se upravit zde." ukázal na štos mých věcí. Nejspíš pověřil domácího skřítka, který byl opravdu diskrétní.

Zaplula jsem do koupelny, kde jsem se urychleně převlékla a udělala ranní hygienu. Decentně jsem se namalovala a byla jsem připravená vyrazit. Netušila jsem, že mě Severus část mé přípravy tiše pozoroval, ale nejspíš bych mu to i sama dovolila. Zamilovala jsem se. Nebyl to žádný mladý student, ale to mi vůbec nevadilo. Cítila jsem se šťastná ,,Moc vám děkuji." znovu jsem jej políbila na tvář, ale on si mě přitáhl blíž k sobě. Něžně mě hladil po tváři a potom následoval dlouhý a vášnivý polibek. Věděla jsem, že tahle situace byla dost nebezpečná. Nikdo z nás nechtěl problém a tak jsme se od sebe včas odtáhli ,,Miluji vás." zašeptal mi líbezně do ucha a já se začervenala. Nikdy jsem si nemyslela, že něco takového můj profesor lektvarů svede.

Pohled Severuse
Ráno nebylo jeho oblíbenou části dne, ale zkrátka to vždycky přetrpěl. Kolikrát opravoval písemky až dlouho do noci a tak toho moc nenaspal. Tahle noc však byla výjimečná. Měl po boku jeho lásku. Když se probudil a uviděl jí na kraji postele, tak se mu ihned zlepšil den. Byla zde a neutekla před jeho ranním zjevem. Vypadalo to opravdu nadějně. Znova mu začala děkovat, ale mu by bohatě stačila jen ten polibek, který potom následoval. Bylo až neuvěřitelné, že se tohle nakonec stalo. On a ona v jedné posteli a to přes noc. Upozornil slečnu Grangerovou na oblečení a věci, které donesl jeho skřítek ,,Nechal jsem nějaké vaše věci přinést. Můžete se upravit zde." řekl a sám se vypotácel z postele.

Sledoval jí při tom, když se česala a malovala. Byla tak krásná. Nedokázal jí odolat a chtěl by jí mít furt na očích, aby mu jí nevyfoukl Diggory a nebo Malfoy. Určitě oba bude hlídat, protože všechno svého si bránil a to tvrdě.

Konečně Vicky vykročila vpřed k němu, aby mu za vše poděkovala. Zakončila to jemným polibkem na tvář, ale jeho přemohla chamtivost. Chtěl víc. Přitáhl si jí tedy blíž a vášnivě jí políbil. Zároveň věděl, kdy přestat, aby se něco nezvrtlo ,,Miluji vás." zašeptal jí ještě líbezně do ucha než se oba, ale odděleně vydali na snídani.

Pohled Vicky
Div radostí neskákala, ale tahle nálada mi nevydržela dlouho, neboť se stalo něco, čeho jsem se obávala. Před snídani si mne odchytla Pansy ,,Co to mělo znamenat včera?! Tracy z pátého ročníků tě včera zahlédla s Drackem. Prej jste se líbali. Víš co Vicky? Už nejsme kamarádky." vychrlila to na mne neuvěřitelným způsobem. Nedokázala jsem se ani trochu bránit, protože mne Pansy nepustila ani ke slovu ,,Pansy! Já ti to vysvětlím!" opakovala jsem furt dokola, ale ona mě neposlouchala. Smutně jsem svěsila hlavu a šla se posadit ke snídani. Nejspíš už to musela vědět celá škola, že mě líbal Malfoy. Byla jsem smutná a zároveň vzteky bez sebe. Pohled Cedricka mě propaloval a tak jsem raději do sebe naháněla zbytek jídla, aby jsem odsud mohla utéct.

Tahle škola byla obrovská, ale neutajilo se tu skoro nic. Jaká to smůla. Teď jsem se mohla pouze procházet po chodbách a přemýšlet. Nikdo se mnou nechtěl mít nic společného a Malfoy se rozhodně nepřizná k tomu, že mě políbil on a ne já jeho. To by přece největší playboy školy neudělal. Posadila jsem se na okraj lavičky a přemýšlela furt dokola. Nedokázala jsem to pochopit. V tom mě však vyrušil známý hlas a tak jsem zvedla hlavu ,,Draco?! Ihned vyklop Pansy pravdu. Tímto nám ničíš dlouholeté přátelství." měla jsem chuť vytáhnout hůlku a proměnit ho v něco neškodného, ale to jsem nakonec neudělala. Nejspíš ho hodně tížilo svědomí i když bych to vůbec nečekala ,,Už jsem jí to řekl a tobě bych se chtěl omluvit. Ten polibek a vše byla jen hloupá sázka s kamarádama." přiznal se k tomu. Já si oddechla, že do mne není zamilovaný další. Nakonec se objevila i Pansy, která se mi omluvila a obejmula mě. Všichni jsme pak spolu trávili odpoledne. Něco se konečně vyjasnilo.