1.

322 11 0
                                    

Začal nový rok a já si zase musela balit kufry do Bradavic. Těšila jsem se, ale zároveň jsem chtěla zůstat doma. Sestra netrpělivě čekala pod schody. Ano má sestra je Hermiona Grangerová. Je to má mladší sestra, která studuje v Bradavicích teprve druhým rokem. Já jdu už do šestého ročníku, což mě těší, ale zároveň mám strach.
Už mi zbývalo zabalit pouze pár věcí a dát mého kocoura do přepravky. Mám nádherného mainského mývalího kocoura, který se jmenuje Eirik. Má sestra má pro změnu perskou kočku Křivonožku. Nejspíš mám větší talent na vymýšlení jmén, haha.

Celou cestu na nádraží jsem ani nepromluvila. Vlastně jsem všeobecně byla docela tichá. Mírně mi padala hlava, protože celá ta cesta na vlak byla vážně únavná. Hermiona celou dobu mluvila o tom, že má v koleji Harryho Pottera, což mě ani trochu nezajímalo. Všichni o něm mluvili a mě to přišlo už moc ohrané. Nakrčila jsem nos ,,Mio? Můžeš na chvilku zmlknout?" vrhla jsem po ní trochu nevraživý pohled, který jí dával najevo, že má už vážně mlčet. Naštěstí to zabralo. Máma sice nebyla nadšená z tónu mého hlasu, ale měla pro to pochopení.

Ve vlaku jsem se oddělila od své sestry. Seděla jsem s Pansy. Všichni z ostatních kolejí jí moc neměli rádi, ale pro mne byla vlastně jedinou kamarádkou. Bylo to divné, když jsem byla mudlovského původu, ale zkrátka u mne jí to nevadilo. Celou cestu se mě vyptávala na prázdniny ,,Jo měla jsem je skvělé." odbila jsem jí. Moje prázdniny byly doslova katastrofa, protože jsem musela poslouchat Hermionu, která mlela jen o Potterovi. Pansy vyprávěla jak byla chvilku u Malfoyových. Ano Pansy chodila s nejvíc namyšleným klukem ze zmijozelu. Nebyl to nikdo jiný než Draco Malfoy. Svým způsobem jsem jim to přála, protože na štěstí mé kamarádky mi záleželo. Vždycky jsem se starala víc o ostatní než o sebe. No a potom to tak dopadalo.

Znovu jsem se mohla projít po chodbách Bradavic a za to jsem byla ráda. Noční vycházky mi vyhovovaly, protože v celém hradě bylo ticho. Občas jsem si však musela posvítit hůlkou, aby jsem nezakopla. Teď se mi to však nevyplatilo, protože dřív než jsem mohla stihnout si rozsvítit svou hůlku, tak jsem zakopla. No a hádejte o co? O plášť profesora Severuse Snapa ,,Omlouvám se." promluvila jsem hodně zahanbeným tónem. Severus ihned rozsvítil svoji hůlku, aby zjistil, kdo to nespí. Jeho reakce byla až moc mírná ,,Jo to jste vy, Grangerová." řekl pouze a zhasl světlo, aby mi nesvítil do obličeje. Bylo to od něj až moc ohleduplné. Mezi námi panoval zvláštní vztah, protože ze začátku mi absolutně nešly lektvary. Musel mě doučovat. Ano Severus Snape mě doučoval. Trávila jsem s ním tolik času, že jsem ho stihla poznat i pochopit. Byl to zvláštní člověk, ale stejně si zasloužil obdiv.

Pohled Severuse
Dnes byl den, kdy dorazili studenti po prázdninách zpět do školy. Přišlo mu to otravné, ale co se dalo dělat. Ve své komnatě si chystal materiál k výuce a potom se rozhodl, že půjde zkontrolovat chodby hradu. Miloval noční obchůzky. Evidentně si v tom libovala i spousta studentů. Štěstí pro něho, protože mohl takhle odebírat body jednotlivým kolejím. Tentokrát však narazil na slečnu Grangerovou starší, která se jako obvykle procházela v těchto nočních hodinách po hradě. Upozornila na sebe docela nešikovně, když mu šlápla na jeho černý plášť ,,Jo to jste vy, Grangerová." vypustil pouze ze svých úst. Nejspíš by jí měl více pokárat a sebrat aspoň jeden bod celému zmijozelu, ale proč to neudělal? Tu otázku si pokládal furt dokola. Nedokázal to zkrátka. Něco mu říkalo, že by to neměl udělat a tak na tu radu svého vnitřního hlasu dal. Možná to bylo tím, že s ní trávil spoustu času a zvykl si na její přítomnost. Ostatní studenty viděl jen na hodinách a tak se mu většinou hnusili. Odkašlal si, aby trochu uvolnil atmosféru ,,Měla by jste jít spát. Musíte být unavená po cestě." smát se moc neuměl, ale stejně byla tma a neviděla by to. Tak mu jen mírně ucukly koutky. Grangerová pochopila, že by opravdu měla jít spát a rozloučila se. Chvilku jsem jí sledoval jak odchází do komnat zmijozelské koleje a šel jsem taky spát. Práce byla hotová a tak spánek přišel vhod.

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Tajemství lektvarů [DOKONČENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat