Tajemství lektvarů [DOKONČENO]

14.

Dny utíkaly a blížil se konec prázdnin. Všichni se už měli za týden vrátit do Bradavic. Pro mě to byl poslední rok, který tu strávím jako student, což mě těšilo a zároveň mrzelo. Žít v kouzelnickém světě nebylo jednoduché a kor když váš otec byl Lord Voldemort. Největší černokněžník všech dob. Naštěstí o tom skoro nikdo nevěděl. Byla jsem sice ze zmijozelu, ale nebyla bych schopná někoho zabít. To zkrátka nebylo nic pro mne. Akorát jsem teď musela hrát spolu se Severusem tuhle šílenou a nebezpečnou hru. Věřila jsem v to, že to spolu zvládneme. Musíme to zvládnout.

S předstihem jsem navštívila školní knihovnu a vypůjčila si pár důležitých knih pro závěrečný ročník, který mě čekal. Zrovna jsem se natahovala pro jednu knihu, když jsem ucítila vánek na mém krku ,,Podám vám to." usmál se na mne Remus Lupin a knihu mi sám ochotně podal. Přivedlo mě to do menších rozpaků ,,Ach, děkuji ti. Je to na mne dost vysoko." zasmála jsem se nad tím. Remus přikývl. Od začátku jí přišel docela milý, ale zároveň jí naštvalo, že vyfoukl Severusovi místo. To jsem mu však vyčítat nemohla, protože bych poutala na svůj tajný vztah až moc velkou pozornost. Nevěděla o tom ani Pansy a to je mojí nejlepší kamarádkou.

Profesor Lupin se rozhodl, že se mnou zůstane na chvilku v knihovně. Přeci jen i on si přišel vyzvednout pár knih. Mne překvapily témata těchto knih ,,Co tě tak fascinuje na vlkodlacích?" zeptala jsem se ho. Zajímalo mě to. Ona sama se nikdy o vlkodlaky nezajímala. Ne teda víc než bylo u studenta normální. Z jeho tváře jsem vyčetla, že o tom nechtěl moc mluvit. Přišlo mi, že něco skrýval, ale kdo v dnešní době něco neskrýval. Ona měla hned několik tajemství najednou.

Pohled Remuse
Nějakou dobu se odmlčel a dál vybíral knihy s tou stejnou tématikou. Nechtěl tuhle nádhernou dívku hned vyděsit tím, že její profesor a následně kolega je vlkodlak. To by si doživotně neodpustil. Něco se mu na té dívce tuze líbilo, ale nevěděl co ,,Už máš partnera na závěrečný ples? Určitě máš plno nápadníků z řad studentů." usmál se na ní. Chtěl být jeden z těch nápadníků, ale tyhle pravidla byly dost svazující. Nemohl si to dovolit. Možná až následující rok, kdy to bude jeho kolegyně by to mohl zkusit.

Pohled Vicky
Remus mě znovu dostal do totálních rozpaků, protože jsem nepomyslela na tom s kým bych šla na závěrečný ples. Kdyby to nebylo proti pravidlům, tak by hrdě mohla mít vedle sebe Severuse, ale tenhle jejich vztah nemohl vyplout na povrch dřív než o dalších prázdninách. Nejspíš bude muset říct Cedrickovi. Nerada si z něj dělala takové zadní vrátka, ale po jeho boku by jí nikdo nepodezíral. Byla to ta nejjednodušší možnost. Přikývla jsem na jeho slova ,,Mám v plánu někoho pozvat. Je to vážně milý kluk." na tváři se ji zjevil sladký úsměv. Neměla ani zdaleka takový šílený úsměv jako její biologická matka. Díkybohům za ty dary.

Profesor Lupin na to nijak nereagoval i přesto, že to byla odpověď na jeho otázku. Zvláštní, ale co se dalo dělat. Pobrala jsem všechny knihy a rozloučila se s ním. Ještě jsem totiž měla v plánu navštívit Severuse.

Pohled Severuse
Měl zrovna obchůzku po hradě, když se zarazil u knihovny. Došlo mu, že si ještě nevypůjčil nějaké knihy. Když teď trávil spoustu času s Vicky, tak na nic nemyslel. Vše se mu ihned vypařilo hlavy, ale co už. Teď už tu byl, tak si mohl vypůjčit knihy.
Vešel do knihovny, kde bylo naprosté ticho, ale přeci jen tu někdo byl. Remus Lupin. Jak on toho šmejda nesnášel a to už od dob, kdy byli studenti. Byl v partičce s Jamesem Potterem.

Musel přejít k jedné poličce, kde byly nějaké knihy o lektvarech a tak se mu nešlo vyhnout, jelikož byl hned vedle něj. Severus ho jen probodl pohledem, ale Lupin si nedal pokoj ,,Přeji ti hezký den, Srabusi." zasmál se nad tím. Takhle mu říkala celá ta jejich parta v čele s Potterem. Nesnášel to. Pohodil svými mastnými vlasy ,,Tolik let a ty si nedáš pokoj. Navíc sis nakráčel do Bradavic a sebral si mi místo." vyčetl mu. Vřelo to v něm, ale nemohl ho tu napadnout. Brumbál mě oči všude.

Remus se začal chichotat ,,Tebe to evidentně strašně moc žere. Mimochodem všiml jsem si, že slečna Grangerová starší je velice krásná a milá studentka. Bude skvěle doplňovat náš učitelský sbor, nemyslíš?" celou dobu ho zajímala jeho reakce na ty slova. Přišlo mu, že ho testuje. Ušklíbl se na něj ,,Neboj se. Nejsem slepý. Ty by ses mě bát toho, aby ti nevyfoukla tvé pečlivě ukradené místo." touhle větou se mu naprosto vysmál.

Popadl vypůjčené knihy a zmizel z knihovny. Remus také po nějaké době zmizel, ale byl pěkně naštvaný. Nesnášel Severuse Snapa.

Pohled Vicky
Trvalo mi nějakou dobu než jsem si knihy uložila ve své ložnici. Pak jsem mohla konečně vyrazit za mužem svého srdce. Našla jsem ho zas v jeho komnatách, což mne potěšilo. Alespoň jsem ho nemusela nahánět po celém hradě. Něco se mi však na něm nelíbilo. Přišel jí v blbé náladě, ale to nebylo u něj zas tak nezvyklé. Spíš mne zajímalo, kdo za to mohl. Snad ne ona. Posadila jsem se do křesla a rukama jsem si obejmula kolena ,,Co se vám stalo?" zeptala se.

Pohled Severuse
Měl toho kreténa plné zuby, ale naštěstí se s ní nemusel moc scházet a to byl vděčný. Dneska musel vidět Vicky, protože jinak ze všeho zešilí. Když se objevila v jeho komnatách, tak mu srdce nadšeně poskočilo, ale zároveň ho zžírala žárlivost. Remus Lupin si na ní dělal zálusk a to mu bylo víc než jasné. Když mu ukradl jeho nejlepší přítel Lily, tak tě mu musí krást od Vicky. To nebylo vůbec fér. Na její otázku rozhodil rukama ,,Musíš se držet od Lupina dál! To ti teď říkám naprosto vážně." nebral si vůbec žádné servítky. Nechtěl znovu ztratit ženu, která pro něj znamenala příliš moc.

Pohled Vicky
Nelíbilo se mi, že s ní mluvil tímto stylem. Tohle mu rozhodně tolerovat nebude. Vyskočila jsem ihned z křesla ,,Opatrně s těmi příkazy!" vykřikla na něj. Takhle se mnou rozhodně mluvit nebude. Ona se mohla bavit s kým chtěla. Remus mi nepřišel jako špatný člověk. To, že měl spory s ním neznamenalo, že bude mít spory i s ní. Naopak mi přišlo, že si dost rozuměli. Vzala jsem si svůj svetr a koukla na něj ,,Pokud mi hodláš rozkazovat, tak bude lepší, když spolu nebudeme." řekla jsem už relativně klidně. Chtěla jsem jít pryč, ale ještě mě zajímala jeho odpověď. Ani si neuvědomovala, že si začali vykat.

Pohled Severuse
Sám vstal, aby si nalil do skleničky další whisky. Už toho měl dost. Teď už se hládal i s jeho přítelkyní ,,Víš co? Jdi si." řekl jí ve vzteku. Navíc byl v docela podnapilém stavu. Nesnažil se ani jí zastavit.

Pohled Vicky
Nečekala jsem takovou jeho reakci, ale jak chtěl. Můžu žít i bez velkého Severuse Snapa. Rychle jsem vyběhla z jeho komnat rovnou do komnaty nejvyšší potřeby. Potřebovala jsem být sama.