Advent special

2.12. - Frank & Alice

,,Kde je Pán zla!" Vykřikla černovlasá žena na muže, jež hodili ostatní Smrtijedi k jejím nohám.

,,To vám neřeknu!" Vzdoroval Bellatrix Lestrangeové jak nejlépe mohl.

,,Neřekneš?! Tak to zkusíme jinak," zvýšila tón hlasu čarodějka a napřahla ruku se svou hůlkou.

,,Crucio." Tělem mladého bystrozora projela nepopsatelná bolest. Jeho kosti v těle mu praskaly a krev v jeho tepnách se drala ven.

,,KDE JE PÁN ZLA!" Zařval její manžel Rodolfus Lestrange.

,,To... Neře...knu," vypravil ze sebe čaroděj, mezitím, co se snažil za zuby držet výkřily bolesti.

,,Crucio," vyslovila opět Bellatrix zakázanou formuli. Tentokrát se k ní přidali i Rodolfus a jeho bratr Rabastan.

,,TAK KDE JE!" Začal ztrácet trpělivost Rodolfus.

,,Neřeknu," vzdechla jejich oběť.

,,Tohle nemá cenu! Barty, Rabastane, přiveďte ji!"

,,NE!" Zakřičel ze všech svých sil zasažený. ,,A Ty mlč! Crucio!" A opět ucítil ten nesnesitelný bol.

***

Dva muži zahaleni v kápi se přemístily před rodiný dům.

Vevnitř byla tma a ačkoli bylo pozdě večer, atmosféra vycházející zbudovy naznačovala, že se v ní nikdo nenachází.

Pomocí primitivního kouzla Alohomora se dostali dovnitř. A jak předpovídali, doma bylo pusto prázdno.

***

,,Franku, jsem doma!" Alice Longbottomová se vrátila z hlídky v Azkabanu. Když se jí nedostalo odpovědi, zakřičela jméno svého manžela o něco hlasitěji.

,,Franku?!" Poté, co jí ani na toto nikdo neodpověděl, došlo jí, že je něco špatně.

V práci se tak dlouho zdržet nemohl, kdyby poslali bystrozorové jejího muže do akce, jistě by jí o tom informoval. Oba navíc pravovali na stejném oddílu.

Určitě se nezastavil u jeho matky, které Alice dala na pár hodin do péče jejich malého syna, na to už bylo moc pozdě.

Neverbálně si rozsvítila špičku hůlku a vydala se do ztemnělé haly. Okny do domu vztupovalo měsíční světlo, což všemu dodávalo ještě hrůzostrašnější atmosféru.

,,Franku?!" Zašeptala, když zezhora uslyšela zaskřípání podlahy. Neslyšně se vydala za místem, odkud se zrodil zvuk.

Obyčejní lidé by nejspíše utekli, nebo se se snažily zvuky ignorovat, ona mezi ně ale nepatřila.

Byla to zkušená bystrozorka, která se nebála ničeho, krom ztráty svých blýzkých, což se v posledních letech dělo často... za válku zemřelo spoustu lidí, mezi které patřili i její přátelé a rodina. A ona se bála, každý den, aby se nic nestalo jejímu manželovi.

Když čekala jejich syna Nevilla a byla nucena zůstávat doma a jen přihlížet tomu, co se dělo venku, prosila všechny od Boha, Brumbála až k samotnému Merlinovi, aby se Frankovi nic nestalo a on se vrátil živý.

,,Franku!" Vykřika ještě tehdy a běžela k domovní brance, kde se k ní její manžel naposledy otočil.

Se slzami na obličeji k němu přišla co nejblíž jak mohla. On ji něžně objal a pohladil její rostoucí bříško, kde vznikal nový život.

Po tom, co se z objetí odtáhli, se ještě dlouze láskyplně políbili. Tímto polibkem dokázali vyjádřit všechny své city. Takhle by dokázali strávit celé hodiny. Co kdyby to bylo naposledy... Ale tuhle skutečnost si ani jeden nedokázal připustit.