Advent special

22.12. - Vánoce rodiny Blacků

Na Grimmauldovo náměstí se během okamžiku objevila pětičlená skupinka v černých kápích. Bylo něco kolem šesté hodiny večer, ale vzhledem k tomu, že bylo 25. prosince, venku už panovala tma, takže zahalené postavy šlo tak jako tak sotva zpozorovat.

Náhle se v mezeře mezi domy s čísly 11 a 13 objevil ještě jeden. Všechny osoby se tedy vydaly rychlým krokem dovnitř.

***

,,Siriusi Orione Blacku! Ještě jednou tě uvidím, jak tady podupeš podlahu a uvidíš!" Křičela jako smyslů zbavená Walburga Blacková na svého nejstaršího syna, jenž už asi po druhé (samozřejmě neúmyslně) pošpinil pomocí svých bot a hlíny z květináče podlahu v salonu. ,,Hosté tu jsou každou chvíli!" Dodala a přísně se na malého Siriuse podívala. ,,Ano, matko," odsekl, ve svých jedenácti letech dokázal být drzejší než jakýkoli puberťák.

Pak zazvonil domovní zvonek oznamující příchod hostů. ,,Už jsou tu! KRÁTURO! Jdi otevřít." Rozkázala svému domácímu skřítkovi.

Sirius se podíval na svého mladšího bratra Reguluse, oba dva si byli neuvěřitelně podobní, ale zároveň měl každý z nich lehce jiné rysy. Mladší z bratrů se vydal spolu s matkou a otcem přivítat příchozí, starší tam ještě chvíli postával, než protočil očima a vydal se za zbytkem rodiny.

,,Cygnusi, Druello," kývl na pozdrav Orion Black. Podle tónu jeho hlasu bylo už teď jasné, že tyto Vánoce nebudou ty nejveselejší. ,,Vítejte! Ráda vás opět vidím," předstírala nadšení Walburga.

Hosté podali Kráturovi své kabáty, tak odhalili svůj aristokratický obličej Cutnus s Druellou, stejně tak jejich tři dcery. Z osmnáctileté Bellatrix (zatím stále Blacková) i přes její pohledný obličej, jež však působyl chladně, šel strach. O dva roky mladší Andromeda, hodně podobná své starší sestře, vypadala jako vždy mile a blonďatá patnáctiletá Narcissa se tvářila nějak mezi těma dvěma.

***

Po slavnostní večeři se dospělí přesunuli do salonu, kde vedli debatu o soukromích záležitostech týkajících se jejich pána a černé magie. Zde byla pro mladší zastoupení rodiny nuda. Proto se snažili přijít na to, jak se zabavit.

,,Ne! To s vámi tedy dělat nebudu! Řeknu to rodičům!" Mluvila pořád dokola to samé Cissa. ,,Tak si jim to řekni! Nás nebaví tě tady furt poslouchat!" Setřel ji Sirius. Dívka se ale i přesto nehnula z místa. ,,Tak vidíš," řekl ještě hoch.

,,Nechceš dělat něco jiného, Siriusi?" Zeptala se svého mladšího bratránka Andromeda. ,,Ne," stál si pořád za svým. ,,Achjo," povzdechla si dívka. ,,Jestli se do toho nechceš zapojit, nemusíš, ale přojdeš o hodně," informoval ji Sirius.

Andromedu jedinou měl ze své čistokrevné předpojaté rodiny rád, nebyla jako ostatní, nezáleželo jí na modré kouzelnické krvi ani na žádném jiném postavení ve společnosti a i přesto, že on sám ještě ani nenastoupil do Bradavic, dokázal si za ta léta se svou rodinou na předpojaté kouzelníky udělat svůj vlastní názor. A za to je ostatní Blackovi neměli moc v lásce a nevychloubali se s nimi. Což se ovšem nedalo říct o Bellatrix a Narcisse, ty se stávaly díky jejich rodičům stejnými čistou krví zkaženými čarodějkami jako byli oni sami. Regulus byl na to ještě moc malý, ale také poslouchal rodiče.

***

KŘACH! KŘACH! KŘACH!

Ozvalo se několik hlasitých ran za sebou, až to bylo slyšet až dole v salonku. ,,JÁ JE ZABIJU!" Vyjekla Walbugra a rychle se běžela nahoru o dvě patra výš. Všude po celé uličce se válely hlavy domácích skřítků, kteři již vypověděli svou službu. No nebyl to krásný pohled.

,,SIRIUSI!" Obvinila hned prvního člověka, co by něco takového udělal, na nic nečekala a popadla ho za rukáv. ,,On za nic nemůže! To já!" Vyhrkla rychle Andromeda, i když to nebyla pravda. Walburga si ji nejdřív změřila pohledem, který naznačoval, jakoby se koukala na hovno nalepené na podrážce. Pak ji ale popadla taky a oba dva dovlekla do nejbližšího pokoje s dvěma zaprášenými postelemi. Následně je v místnosti zamkla.

,,Tak veselé Vánoce, Andy." ,,Veselé Vánoce, Siriusi." Začali se oba smát.