Advent special

1. 12. - 31. říjen

Pro většinu lidí to byla obyčejná sobota. Mudlové si užívali svátky, které měli nastat, vyřezávali dýně, aby jimi zdobili svůj vchod do domu. Všude viseli duchové a jiná strašidélka, která děti vyráběly. Děti běhaly po ulicích a navzájem se děsili a bafali na sebe.

V domě, jež byl skryt pod zaklínadlem, na kraji jedné vesničky, se ozýval hlasitý smích. Malý jednoroční chlapec seděl na zemi a létal na malém košťatku po obýváku a nahlas se řehtal. Ještě hlasitěji se začal smát, když omylem něco shodil. Zrzavá žena běhala za ním a snažila se ho chytit.

,,Jamesi! Panebože, já Siriuse za to koště zabiju" vykřikovala, když malý chlapec shodil několik fotek na zdi. ,,Ale tak, Lily, zlato, vždyť se nic neděje. Kouzlem to spravíš. A Harry si to užívá" popadl ji tmavovlasý muž s brýlemi na nose okolo pasu a stáhl ji k sobě na gauč. ,,Ale nemusí rozbít celý obývak Jamesi!" Vyjekla. James ji políbil na rty a Lily ihned zmlkla. ,,Miluju tě..." zašeptal James. ,,Já tebe taky ,proto jsem si tě vzala, ne?" usmála se Lily a znovu zkontrolovala Harryho, zrovna shodil fotku jí a její sestry. Sklo se rozbilo a rámeček se rozpadl. ,,A už dost!" Vyjekla Lily a hůlkou vše vrátila do pořádku. ,,Harry pojď sem" řekl James a sundal Harryho z koštěte. ,,Pojď půjdem si hrát s kostičkama od strejdy Rema, jo?" řekl a už nesl drobného chlapce ke koberci, kde byly rozházené kostičky. ,,Stlejda Lem" začal žvatlat chlapec. ,,Ano strejda Remus... ti dal tyhle kostičky, tak si tu sedni a hraj si ano" usmál se James a cvrkl svého syna do nosu, ten zatleskal a popadl jednu kostičku do právé ruky a druhou do levé. ,,Bum" zakřičel a bouchl kostičkama o sebe a pak se začal smát. ,,Bum, Bum, Bum, Bum" křičel a smál se pokaždé, když kostičky, co do sebe narazily, udělali hlasité KŘACH.

,,Achjoo tuhle hyperaktivitu má po tobě" řekla Lily. ,,Co bude k večeři?" Zeptal se James. ,,Ten zbytek kuřecích stehen a brambor z oběda" řekla Lily.
,,Pojď sem" usmál se James a přitáhl si svou manželku na klín. ,,Jsem takhle štastný... už jen aby tu byl Sirius a Remus s Peterem a je vše v pořádku...." vydechl James při vzpomínce na své kamarády. ,,Chybí mi Marlene, nezasloužila si to. A Dorcas už vůbec ne. Ale Alice je mi líto. Chudák Neville. Mary se neozývá, tak jen doufám že ta žije. Už aby to skončilo Jamesi a my mohli žít jako normální rodina" povzdechla si smutně Lily.

,,Zlato, podívej se na mě..." otočil James Lilyinu hlavu k sobě. ,,My to přežijeme, jasné! Budeme normální rodina. Moc tě miluju, udělám cokoliv abys ty a Harry byla v pořádku" vydechl a políbil ji. ,,Miluju tě, Jamesi" usmála se Lily.

,,Nebaviiii" začal plakat Harry. ,,Ci ko-tě" vyjekl. ,,Koště, Harry, ne kotě. Navíc kočku už máme, kde vůbec je?" Opravila ho Lily. ,,Nevím, víš, že tu kočku nehlídám, třeba je venku" řekl James a zvedl Harryho. ,,Půjdeme se umýt, ano?" Řekla Lily. ,,Ty ohřej večeři, já ho umyju" poznamenal James a políbil Lily na tvář. ,,Pusu" zatleskal Harry. ,,Ty bys chtěl pusu jo?" Usmívala se Lily. ,,Mamiii" smál se Harry. Lily se naklonila a políbila ho na čelo. ,,Tak a teď padej do vany" ukázala na dveře od koupelny. ,,Jooo vodaaa" křičel Harry a chytil Jamese svýma malima ručičkama.

***

,,Ale tak, Harry, prestaň cákat!" Stěžoval si James, který měl už skoro celou košili mokrou. ,,Vodaa" křičel furt Harry. ,,Stačilo, zvody ven půjdeš, ty raubíři" popadl ho James a vyndal z vany. ,,No podívej se. Jsem celej mokrej" ukázal na svou promočenou košili. ,,Tata ee mokleeej" žvatlal Harry nadšeně. James ho začal osušovat a pak ho navlékl do pyžama. ,,Tataa eee mokleej" křičel Harry, když ho James předal Lily. ,,Skončím se převlíct a přijde hnedka, ano?"

James vyběhl schody do druheho patra, kde si ze skříně vzal černý svetr. Ohlédl se z okna. ,,Co to- asi s emi jen něco zdálo" munlal si pod nosem. Zachytil pohyb na ulici, ale jakoby dotyčný hned zmizel. James měl divný pocit, přál si, aby se mu jeho nejhorší noční můry nenaplnily. Doufal jen, že se mu to opravdu jen zdálo a vydal se dolů na večeři. ,,Jsi v pořádku zlato?" Zeptala se Lily, když uviděla bledého Jamese. ,,Jo..jo jen jsem unavený" Jamesův falešný úsměv Lily na chvíli ukonejšil. Ovšem James se svého špatného pocitu už nezbavil.

Když Lily nakrmila i Harryho sedli si všichni do obýváku a Lily četla knížku tak jako každý večer. Najednou se to stalo. James ho uviděl. Po celém těle mu převěhla husí kůže. ,,Lily rychle!" Vyjekl a vstal. ,,Co se děje?" Zeptala se zrzka. ,,Je tady" to stačilo. Jen tyhle dvě slova stačila, aby Lily vyjekla popadla Harryho do náruče a pohledal na Jamese.

,,Schovejte se, ano! Bude to v pořádku, slibuju" Jamesovy rty se letmi dotkly Lilyiných, než se odtáhl. ,,Miluju tě, Lily. Pamatuj si to"
,,Já tě taky miluju" vyběhla ke schodům.

,,Nech nás být" slyšela ještě. ,,Nechat vás? Jsi tak naivní, Jamesi Pottere" hlas, který dolehl k jejím uším zněl skoro jako hadí syčení. ,,Prosím, nech je žít. Měj přece slitování" I přes slova, která vycházela z úst Jamese tomu on nevěřil. Věděl co přijde, byl ale ochotný udělat cokoli, aby svou ženu a syna ochránil. Byl ochotný za ně položut život. Hlasitý syčivý smích se ozval domem. James vyběhl schody a pak se to stalo. ,,AVADA KEDAVRA" zelené světlo ho zasáhlo přímo do zad. Poslední pohled na svou ženu, která mizela v děckem pokoji.

Před očima měl všechny ty chvíle s přáteli... mezi kterými byl zrádce. Když si to uvědomil, bylo už pozdě, jeho tělo padalo k zemi. Jeho dech se zastavil tak jako jeho srdce. Jeho život byl u konce. Zrada přítele bylo to poslední na co pomyslel, necítil fyzickou bolest umírání by popsal jako usínaní bezbolestné, klidné, ale ta zrada, kterou pocítil ho zabolela. Teď už nemyslel na nic. Hleděl mrtvolně di stropu. Brýle měl posazené nakřivo... vlasy měl jako vždy do všech stran. Obličej byl klidný, ač byl ještě před chvíli stažen strachem a bolestí. Teď už ho netrápilo nic. Byl konec. Ovšem pro Voldemorta ne.

Jeho nohy ho vedly dál. Až ke dveřím pokoje, kde se schovávala žena. V postýlce seděl chlapec a nechápal, co se děje. ,,Harry, maminka tě miluje. Tatínek tě miluje. Buď statečný. Jsi v bezpečí, Harry" a pak se ozvala obrovská rána a dveře vyletěli z pantů. Harry se rozvzlikal a Lily se rychle postavila. ,,Ustup, hloupá holko" oči rudé jako krev syčivý hlas a holá hlava přikrytá černou kapí.

,,Nikdy",,Avada kedavra" ,,Neeeeee" jekot, jež se rozléhal ulicemi Godrikova dolu si bude spousty lidí pamatovat ještě dlouho. Ten jekot rval uši. Byl plný bolesti. Plný strachu a bolesti. Když světlo zmizelo, na zemi leželo tělo. Zrzavé vlasy jí padali okolo hlavy a oči hleděli na stěnu. V ten večer pohasly dva životy.

Dva důležite životy dvou nadaných kouzelníku. Jejich život ovšem zachranil malého chlapce, jež byl jejich synem. Nemohli ho už vidět vyrůstat, nemohli tu být na první školní den, loučit se s ním až nastoupí do vlaku.

Jejich smrt byla obrovskou ztrátou, kterou oplakalo mnoho kouzelníků, ať už byli z jejich blízkosti nebo šlo pouze o vzdálené znamé. Každý byl hrdý na to, že mohl znát dva úžasne kouzelniky. Dva užasné lidi. Někoho kdo obětovali život pro život někoho dlašího.

Lily a James Potterovi nebyli jen tak obyčejní kouzelníci, byli to taky úžasní rodiče, přátelé. A my na ně budeme vzpomínat jen v dobrém. Každý by měl pozvednout svou hůlku v den jejich úmrtí. Ať jsi mudlou nebo čarodějem, jejich čin byl statečný, ať už byli jací byli. Dokázali nám, že za to, co milujeme stoji bojovat. Dřít a bránit to. Stojí za to bojovat za rodinu, přátele nebo i věci, které nás dělají šťastnými. Stojí za to bojovat až do konce.....

~Until the end....