-16-

319 16 1
                                    

„Tak kam mě to vezmeš, když ne do tábora? Jdeš mě znásilnit, zabít a zakopat v lese jako správný mafián?" Řekla jsem naštvaně a zároveň nervózně.

„Sice si nejsem jistý, jestli jsi mi právě popsala mafiána, nebo nějakého pedofila, ale to znásilnění ti klidně splním jestli si to přeješ." Projel mě lišáckým pohledem a pak se zas věnoval řízení.

„Zkus to a utrhnu ti koule.“ Zamračila jsem se na něj. Nevím jestli jsem tohle měla říkat, protože jsem si tím asi podepsala rozsudek smrti.

„Ale, ale... čičina má drápky?“ pousmál se lišácky. „Být tebou, tak mi koule netrhám. Za nějakou dobu je budeš mít v oblibě.“ položil mi ruku na stehno a zmáčkl ho.

„Jo, udělám si z nich náušnice a ty budu mít v oblibě.“ vzala jsem jeho ruku a odstrčila jsem jí pryč z mého stehna. Nic mi na to už neřekl a jen se pousmál. Kretén.

Cesta byla opravdu dlouhá. Jeli jsme už zhruba hodinu a ani jeden z nás nic neříkal. Panovalo mezi námi zvláštní napětí. V rádiu hráli různé rockové písničky a já do rytmu pohybovala hlavou.

Auto sjelo ze silnice a pokračovalo příjezdovou cestou k nějaké vile. V ten moment mi to docvaklo. Jsem u Sama doma. Sam k ní zajel a zaparkoval na menším parkovišti před ní.

„Ty jsi mě dovezl k sobě domů?" Seděla jsem s vykulenýma očima a prohlížela si vilu. Když jsem sem šla na párty, tak jsem si tolik nevšimla jak vypadá, protože byla tma. Teď tu stála v celé své kráse, a já byla uchvácena.

Sam vystoupil z auta, přešel ke dveřím, kde jsem seděla já a otevřel mi. „Prosím slečno." Ukázal rukou, že si mám vystoupit. No a teď si bude hrát na gentlemana. Vážně je to kretén.

Vystoupila jsem z auta a Sam zamnou zavřel dveře. Stála jsem tam jako tělo bez duše a koukala jsem na tu obrovskou stavbu.

„Žiješ? Vypadáš, jako by tě opustil duch.“ zamával mi rukou před očima a já se probudila. „Jo jo jasný, já jen..“ pohled mi zase sklouzl na ten obrovský objekt. Sam protočil očima, chytil mě za zápěstí a táhl dovnitř.

Tady jsem si už detaily pamatovala. Vešli jsme dovnitř, a já spatřila velkou a prostornou místnost s velkým schodištěm a lustrem. Samovi rodiče jsou asi dost v balíku.

Sam mě vedl do horního patra, a mířil ke dveřím, které se nacházaly vlevo v chodbě. Otevřel dveře a vešli jsme dovnitř. Ocitla jsem se v pokoji, který vypadal strašně krásně. Stěny byly namalované bílé, podlaha byla dřevěná, byla tu krásná velká okna, bílý nábytek a spoustu dekorací včetně fotek a plakátů po stěnách.

„Tak tohle je můj pokoj. Chovej se tu jako doma." Rozmáchl rukama a přešel ke skříni. Vytáhl z ní pár kusů dámského oblečení a dal mi ho.

„Hned o pokoj vedle je koupelna. Můžeš se jít osprchovat a převléknout se." Snažil se ke mě být milý. Jen mi vrtalo hlavou, kde se mu v šatníku vzalo dámské oblečení. Napadaly mě jen dvě možnosti. Buď má fetish v dámském oblečení a převléká se do toho, nebo to je oblečení holek, co si ho tu zapomněly když u něj byly.

„Jak je možné, že jsi právě vytáhl ze své skříně dámské oblečení?“ zasmála jsem se.

„To tu zbylo po různých slečnách, co u mě občas tráví noc.“ mrknul po mně. Já to věděla. Od teď mi říkejte Sherlock Holmes.

Vyšla jsem z pokoje a vydala se směrem do koupelny. Naskytl se mi pohled na koupelnu, kterou jsem moc dobře znala. Nad představou toho co se mi tu stalo mi proběhl mráz po zádech.

Zatřásla jsem hlavou, abych tuto myšlenku zahnala a položila jsem si věci na komodu vedle sprchového koutu. Svlékla jsem si své oblečení a položila jsem ho hned vedle oblečení, co jsem dostala od Sama. Vzala jsem si jeden z ručníků, které byly vyskládané v přihrádce pod umyvadlem a pověsila jsem si ho u východu ze sprchy. Vešla jsem do sprchového koutu a zavřela jsem za sebou dveře.

Pustila jsem sprchu a nechala jsem po sobě stékat kapky horké vody. Život je šílený. Jednou jste úplně nejvíc v háji a jste zavřeni v zasmrádlé chatce neznámo kde, a potom jste zase v luxusní vile a právě se sprchujete. Vše se dokáže změnit lusknutím prstů.

Po tom, co jsem se dosprchovala, jsem vypla vodu, lehce jsem otevřela dveře od sprchového koutu a natáhla se po ručníku, který jsem si pověsila vedle sprchy. Nemohla jsem ho ale nahmatat, a tak jsem vykoukla ze sprchy. Málem jsem dostala infarkt z toho co jsem viděla. Stál tam Sam. Neměl na sobě žádné oblečení, kromě boxerek. V ruce držel ručník který jsem nemohla najít.

Momentálně mě zakrývaly jen zamlžené skleněné stěny od sprchového koutu, ale stejně přes ně byl vidět můj obrys těla. Instinktivně jsem se zakryla rukama.

„Sakra co tady děláš!?" otočila jsem se směrem ke zdi, protože stěny od sprchy se pomalu odmlžovaly. Měla jsem chuť ho seřvat jako malého parchanta a vrazit mu pořádnou facku. Za sebou jsem jen slyšela kroky a následně jsem cítila dech na mém krku. V ten moment jsem ucítila, jak mě lehce chytl za boky.

„Jsi nádherná." Špitl mi do ucha. Zamrazilo mě po zádech. Chtěla bych se teď propadnout do země a neexistovat. Jednou rukou mi sjel níž až na zadek. „Máš nejhezčí zadek, co jsem kdy viděl.“ byla jsem naprosto v tranzu. Nezmohla jsem se na nic, a tak jsem tam jen tak stála a modlila se, aby přestal. Druhou rukou mi odhrnul vlasy z krku něžně mě na něj políbil.

„Přestaň prosím." Po chvíli ze mě vypadlo jediné, na co jsem se zmohla.

„Jen si s tebou hraju kotě. Nečekal jsem, že mě pustíš tak blízko." zasmál se.

„To mi moc vtipné nepřijde.“ štekla jsem po něm. Uchechtl se a ustoupil ode mě.

„Přišel jsem ti říct, že pokoj naproti téhle koupelně, je pokoj pro hosty. Jestli by jsi náhodou nechtěla spát semnou, tak můžeš spát tam." Rýpl si a pomalu vycouval z koupelny a zavřel za sebou dveře.

I will be waiting Kde žijí příběhy. Začni objevovat