Kapitola čtrnáctá

222 18 1
                                    

Probudila jsem se s nevolností a šílenou bolestí hlavy ,která se nedala snést. Díky rozetřeným závěsům jsem poznala že za okny už na obloze svítí slunce a že nemá cenu chodit dál spát. Stále v Antonínově triku jsem zamířila do vedlejší místnosti,kde by se měla nacházet kuchyň,pokud si to dobře pamatuju. Tiše jsem otevřela dveře aby mě nikdo neslyšel a můj pohled spadl na zkrouceného černovlasého klučinu ležícího na gauči. Ke svému tělu tiskl tenkou deku a já se musela nad jeho maličkosti pousmát. V tichosti jsem udělala snídani jak pro mě tak i pro toho spáče. Hned po tom co vše bylo dodělané jsem si sedla vedle něho a svou ruku jsem položila na jeho tvář po které jsem ho pohladila. Jeho nesouhlasné mručení mi bylo znamení pro to že nehodlá vstávat."Tony,máš tady snídani" zašeptala jsem tyhle slůvka a vtiskla mu polibek do vlasů který ho probudil. Místo polohy ve které ležel si usedl a já mu do ruk podala talíř s vajíčky a sama jsem si sedla vedle něho. Jeho maličkost pustila jakýsi seriál o kterém jsem párkrát slyšela ale stále jsem nebyla odhodlaná se na něho podívat. "Takové probuzení se snídaní bych bral častěji" jeho úsměv který mi věnoval rozzářil zase ten můj a já se musela začít červenat."Řekni Martinovi" se smíchem jsem pronesla tuhle větu ,i když jsem věděla že by to Martin nebyl schopen udělat. Jeho zkřivený obličej a ironický úsměv mě rozesmál až tak že se rozléhal přes celý byt. Jeho osoba vzala prázdné talíře které šel umýt,mě to nedalo a mezitím jsem si lehla přes celý gauč a opět bez známek vnímání jsem se zakoukala do breaking bad."Hej,a já si sednu jako kde? Sedni si na chvíli" moc nadšení jsem nesdílela když jsem byla nucena si opět sednout a vzdát se pohodlí. Jeho maličkost si sedla a pobídl mi ať si lehnou na jeho klín.Chvíli jsem nad touhle variantou rozmýšlela ,přece znám ho jen krátkou chvíli ,ale i přes to jsem s ním cítila jakousi svobodu.Hned co jsem svou hlavu položila do jeho klínu ,do mých vlasů vjeli jeho prsty které mě začali vískat.  

Bude líp i přes ty hříchy | FF; Tony|Kde žijí příběhy. Začni objevovat