Kapitola třicátá devátá

177 16 1
                                    

Týden znovu uběhl jako voda,a čeká mě další  víkend. Celých pět dní mi Tony dokazoval že mě opravdu miluje, a pro dnešní víkend zvolil wellness pobyt. Upřímně jsem musela že ho zabiju, jeho maličkost ale trvala na tom aby jsme jeli a abych si odpočinula, proto mi nezbylo nic jiného než souhlasit. Vyšla jsem z kavárny , jelikož mi končila směna, a v dáli jsem uviděla Antonína. Jeho osoba přistoupila ke mně a vtáhla si mě do polibku. "To už jsme přešly z ahoj na polibek? " se smíchem jsem si do něho rejpla, ale onen sladký polibek mi vůbec nevadil. Jeho ruka se setkala s mým zadek ve znamení že si mám jít sednout do auta, tak jsem taky uposlechla. "Jak daleko pojedeme? " nedalo mi to a nutně jsem potřebovala vědět, kolik času mám na spánek, jelikož se mě zmocňovala únava. "Dost na to, aby jsi se mohla vyspat. " vím že narážel na mé unavené oči, radši jsem nic nekomentovala a zavřela je. Nevím jak dlouhá ta cesta vůbec byla, ale celou jsem jí prospala. "Zlato,jsme na místě" Tony, který stál u otevřených dveří spolujezdce,na mě promluvil a pokoušel se mě vzbudit. Já jen nesouhlasně zamručela , i přes to jsem vystoupila a vydala se za jeho osobou. Propletla jsem si s ním prsty,začala jsem přemýšlet o celém víkendu to už mě z velmi myšlení probudil Antonín."Dobrý den, mám tady zarezervovaný pokoj" Antonín se na onu dívku, asi v mém věku, usmál a podal jí doklad o rezervaci. Zmocňovala se mě jakási žárlivost, i když jsme si oficiálně neřekli že spolu jsme. Její oči vypovídali o tom, že kdyby mohla hned z něho strhá oblečení, na to se mi skřivil obličej. "Lásko dáš mi prosím klíče od auta? Nechala jsem si tam mobil" darovala jsem Tony mu ten nejsladší úsměv a on se s úsměvem zarazil. "Brouku, půjdu s tebou" laškovsky na mě mrknul, převzal si klíče a vydal se se mnou ven. "Ty ten mobil máš u sebe že? " změřil si mě pohledem a já se nevinně usmála. "A viděl jsi jí?! Kdyby mohla tak tě oprcá na místě" znechuceně a uraženě jsem prskla. Jeho ruce si mě přitáhly do jeho objetí, poté je dal na můj zadek. "Žárlíš" uplně s klidem mi oznámil a já se snažila ho přesvědčit o opaku, i když měl pravdu. Bezmocně jsem přikývla a on se usmál. S propletenými prsty se se mnou vydal na pokojový hotel.

Bude líp i přes ty hříchy | FF; Tony|Kde žijí příběhy. Začni objevovat