Kapitola třicátá čtvrtá

186 19 1
                                    

Tlumené hlasy mě pomalu vrací zpátky do reality. Konečně se rozhodnu otevřít oči , i když se mi moc nechce. Koukat do zklamaných očí není můj šálek kávy.Kate si mě vtáhla do objetí a já začala hystericky brečet.”Omlouvám se.. Nechtěla jsem ,nevím co to do mě vjelo” bylo těžké říct tyhle slova, obzvlášť přes vzlyky.”Soff,spolu všechno zvládneme.” Martin ke mně přistoupil a políbil mě do vlasů. “Budu chápat když už se se mnou nebudete chtít nadále bavit,zklamala jsem vás” chtěla jsem se z Katiiného objetí vyprostit,naopak ona mě ještě více objala.”Mrzí nás to,ale není to nic co by jsme spolu nezvládli”  věnovala mi upřímný úsměv a já byla vděčná že je mám. Martinovi prsty setřeli kapky slz a lehli si vedle mě. Můj dech se začal uklidňovat a byla jsem odhodlaná se vším skončit.Rozrazili se dveře do mého pokoje  a ve dveřích stál Antonín.Kate i Martin se nechtěně zvedli a radši zmizeli.Antonín za sebou zavřel dveře a naštvaně na mě koukl.”Kdo ti je dal?! Richard že?!” zakroutila jsem hlavou na náznak nesouhlasu.Bylo mi jasné že na mě poznal že lžu, což ho ještě víc namíchlo.”Proč to děláš!Chceš dopadnout jako já!?” jeho slova mi uvízla v hlavě  a já začala hystericky brečet.Jeho ruce se omtaly kolem mého těla a já se zavrtala do jeho hrudi.”Co tě zlomilo ,že jsi to udělala?”  v jeho očích jsem viděla bolest která ničila i mě. “Ty..Líbal jsi mě,dával falešné naděje,já se do tebe zamilovala a ty jsi píchal s ní” opět jsem se rozvzlykala ,jeho osoba mě uklidnila polibkem. “Mohla jsi mi to říct,taky tě miluju,vím že mi teď nevěříš ale myslím to vážně”  koukal mi hluboko do očí a já nevěděla zda jeho slovům opravdu věřit nebo ne.Jeho ruce se pohybovali nahoru a dolů ,vytvářeli příjemné teplo které mě jakýmsi způsobem uklidňovalo.”Slib mi že už to nikdy nevezmeš” ukázal mi malíček který jsem přijala a tím utvrdila svůj slib.”Dej mi patnáct dní,každý den tě někam vezmu nebo ti něco dám na důkaz že to s tou láskou myslím vážně” v jeho očích byla vidět prosba a já kývla na souhlas. V jeho objetí jsem vyčerpáním usnula.

Bude líp i přes ty hříchy | FF; Tony|Kde žijí příběhy. Začni objevovat